Rozvoj sportovního létání na Ostravsku se datuje už od roku 1926, kdy byla v Ostravě založena místní skupina Masarykovy letecké ligy (MLL). Její činnost se v počátcích realizovala v naprosté většině pouze v propagační práci a v získávání dalších zájemců o členství. Nebyla k dispozici bezmotorová ani motorová letadla, obtížně se vyhledávaly plochy, na nichž by bylo možno létat, chyběl odborně vyškolený personál pro letecký výcvik.
V roce 1931 se z plachtařské školy v Chomýži u Bystřice pod Hostýnem vrátil do Ostravy policejní inspektor Václav Tichopád jako první vyškolený plachtař a učitel létání. Pod jeho vedením byl v listopadu 1931 zahájen první teoretický kurz bezmotorového létání spojený s dílenským výcvikem. Teorie se vyučovala v dívčí škole na Zámecké ulici, dílenský výcvik byl prováděn v pokračovací škole u starého kostela. Tohoto kurzu se zúčastnilo 32 žáků.
Na jaře roku 1932 se přistoupilo k praktickému výcviku, který byl zahájen malým leteckým dnem na provizorním letišti MLL v Ostravě-Přívoze. Ukázky plachtařského výcviku sledovalo na 5000 spokojených diváků.
Vlastní praktický výcvik ovšem nebyl jednoduchý. Chybělo řádné letiště, materiál, zkušenosti. To mělo vliv na další úbytek žáků a tak kurz dokončili jenom ti nejvytrvalejší. Pod vedením instruktorů Tichopáda, Kubenky a Zoubka to byli Režný, Duraj, Gregor, Ries, Dudek, Burgert, Grygar, Slezák, Rončka a několik dalších.
Ve čtvrtek 8.9.1932 startoval inspektor Tichopád na kluzáku vlastní konstrukce ve vleku za automobilem. Ve výši asi 60 metrů došlo k poruše vypínacího zařízení a kluzák byl stržen k zemi. Václav Tichopád byl s těžkým zraněním převezen do nemocnice, kde 11.9.1932 následkům zranění podlehl.
MLL už v létě roku 1933 usilovala o to, aby pronájem provizorního letiště v Přívoze, který měl skončit 31.12.1935, byl prodloužen na 15 let a plocha prohlášena za provizorní letiště obce Moravská Ostrava až do doby, kdy bude vybudováno letiště v Hrabůvce. K realizaci tohoto záměru ale nakonec nedošlo.
Místní odbočka MLL byla podle některých jejích spolupracovníků a členů neakceschopná, rozhádaná a to mělo za důsledek založení samostatného Ostravského aeroklubu (OAK) 23.4.1935. Aeroklubu se hned od počátku podařilo navázat kontakty na místní celebrity a finanční toky z továren a průmyslových podniků. Velkou devizou byly kontakty se starostou Moravské Ostravy a senátorem Josefem Chalupníkem, který podporoval jak aeroklub, tak i stavbu nového letiště v Hrabůvce.
Činnost a aktivity na dočasném letišti v Přívoze utichly otevřením nového letiště v Hrabůvce.
Letiště Přívoz
Ještě před otevřením letiště v Hrabůvce bylo v Ostravě budováno provizorní letiště, které se nacházelo na obecních pozemcích a lukách západně od Přívozu, respektive na západ od přednádraží Severní dráhy Ferdinandovy, severovýchodně od odvalů jámy Ignát v Mariánských Horách a jihovýchodně od osady Odra.
Letiště provozovala od počátku třicátých let 20. století místní skupina MLL v Moravské Ostravě. Vynaložila nemalé náklady na úpravy travnatého povrchu proto, aby zde mohla provozovat závody modelů, plachtařskou výuku a pořádat letecké dny, které se konaly od roku 1932. Plocha letiště měla rovný a suchý povrch o délce 600m a šířce 400m, ale nejsou na něm doloženy žádné stále objekty, hángary nebo správní budovy, které by mohly souviset s leteckým provozem. Vybudování podobných zařízení by bylo pro MLL příliš nákladné a nebylo ani nutné. Letiště se nacházelo v těsné blízkosti města, což se postupem doby ukázalo jako nevýhoda.
Vzhledem k nebezpečí, které představovalo bezprostřední sousedství důlních odvalů, obytných domů a vedení vysokého napětí z elektrárny v Třebovicích, se o něm jako definitivním nikdy neuvažovalo.
Zdroj: http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-ostrava.htm, http://www.lkza.cz/Hrabuvka%20vznik.htm, Ostravská letiště (ISBN 978-80-85034-56-1)