Včela medonosná (Apis mellifera) je druh blanokřídlého hmyzu, který provází člověka již od nepaměti. Ještě před několika staletími byl med, tedy v té době "strdí", jediným prostředkem ke slazení potravin. Již dlouho před naším letopočtem lidé objevili jeho léčivé účinky a jeho antibakteriálních vlastností využívali k léčbě mnohých chorob.
Včela medonosná žije ve společenství, nazývaném včelstvo. Toto včelstvo je tvořeno jednou matkou, několika tisíci dělnicemi a v určitém ročním období i několika stovkami trubců. Z toho, jak toto společenství funguje, by se druh Homo sapiens mohl mnohému přiučit. Ve včelstvu existuje dokonalá dělba práce, a to nejen mezi pohlavími, ale i dělnice mají rozličné funkce v závislosti na jejich věku. V zimě si dělnice spravedlivě střídají místa uprostřed hroznu včel, kde je teplo a potrava, se studenými místy na okraji. Jednotlivé články včelího společenství jsou na sobě vzájemně závislé tak, že jeden bez druhého nedokáží přežít. Proto toto společenství skvěle funguje, drží pevně pohromadě a včelky své obydlí chrání i za cenu vlastního života.
Matka (královna) je ve včelstvu jen jedna. Výjimečně sice může nastat stav, kdy je jich ve včelstvu více, ale tento stav nikdy netrvá dlouho a nejsilnější matka se ostatních zbaví. Jako jediná ve společenstvu nežije jen několik desítek dní, ale několik let, během nichž téměř neustále klade vajíčka. Je schopna klást i více než 1.000 vajíček denně (uvádí se, že někdy až 2.000), což je opravdu úžasný výkon, obzvláště vezmeme-li v úvahu, že se páří pouze jednou za život a všechna vajíčka klade oplozená. Kromě kladení vajíček nepracuje a včely si ji hýčkají.
Dělnice je nejpočetnějším článkem společenství, v jednom včelstvu jich bývá obvykle 10.000 - 50.000, podle kvality matky a také podle ročního období. Dělnice je samička, která ale není schopna oplození a rozmnožování. Je zodpovědná za zásobování včelstva medem a pylem, úklid a desinfekci úlu, stavbu plástů, krmení včelích larviček a královny a v neposlední řadě i obranu včelstva. Funguje zde dokonalá dělba práce a jednotlivé činnosti vykonávají vždy jen určité věkové kategorie dělnic:
Čistička (0-4 den) - čištění buněk plástů.
Krmička (4-6 den) - krmení včelích larviček.
Kojička (6-12 den) - krmení včelí matky.
Stavitelka (12-18 den) - stavění plástů.
Strážkyně (18-21 den) - střežení vchodu do úlu.
Létavka (21 den a více) - zásobování včelstva potravou.
Dělnice žije jen asi 6-8 týdnů, kdy umírá na přepracování. Pouze dělnice, které zajišťují přezimování včelstva mají tu výsadu, že žijí několikanásobně déle.
Trubec je včelí samec, jehož jediným úkolem je oplodnit matku. Toto poslání se podaří naplnit jen několika málo šťastlivcům, i když těžko mluvit o šťastlivcích, vezmeme-li v úvahu, že trubec ihned po splnění úkolu umírá. Ostatní trubci se jen nechávají krmit, ovšem i oni nakonec za tento servis zaplatí životem - dělnice je sice nezabijí, ale na konci léta je vyženou z úlu a ponechají svému osudu. Takovýto sirotek pak rychle umírá. I toto barbarské gesto je důležité pro správný chod společenství, trubci nejsou pro včelstvo mimo páření nijak užiteční a potrava, kterou by za zimu spotřebovali by mohla na jaře chybět a ohrozit tak celé včelstvo. Trubci nemají žihadlo, pokud je tedy poznáte, můžete se s nimi bez obav pomazlit, jistě to ocení.
Spoustu zajímavých informací o včelách se dozvíte na informačních tabulích na krátké stezce, která začíná na úvodních souřadnicích.
Jak na keš
Až si na úvodních souřadnicích projdete a prohlédnete včelí stezku, odpovězte na několik jednoduchých otázek. Odpovědi naleznete vždy na uvedené tabuli. Hotovo? Tak doplňte do vzorečku a vydejte se na finální souřadnice. Vezměte si vlastní tužku, v keši není !!
Tabule č. 2 vám prozradí, že jeden pár pylových rousků na zadních nohách včely představuje náklad až A milionů pylových zrn.
Na tabuli č. 3 zjistíte, že včely nacházejí v přírodě B druhů sladké šťávy.
Tatáž tabule vás překvapí tím, že aby včely získaly 1 kg medu, musí nalétat takovou vzdálenost, jako je C obletů rovníku.
Jací dva vetřelci jsou zmíněni na tabuli č. 4? Sršni a vosy D=5, hlodavci a můry D=3, roztoči a moli D=1.
(Tabule 4 zmizela, do té doby D=3)
Víte, že včely tančí? Informace o tom najdete na tabuli č. 5 a pak už pro vás nebude problém zjistit, jaký tanec (figuru) tančí včela, když chce oznámit ostatním polohu zdroje potravy, nacházejícího se více než 100 metrů daleko. E
(Tabule 5 už bohužel také zmizela, bude potřeba buď domácí příprava - lze snadno vygooglit, nebo použít pomocný vzoreček E=B+G)
Na tabuli č. 7 zjistíte, že milion voskových šupinek je roven zhruba F kg vosku.
(Tak bohužel i tabule 7 zmizela, do doby než to bude v pořádku F=1)
O přezimování včelího společenství vypráví tabule č. 9. Zjistíte zde, že včely, které se vylíhnou v srpnu, mají oproti letním sestrám před sebou až Gx delší život.
Jaký pták je zmíněn na tabuli č. 10? Kos H=1, straka H=3, kukačka H=5
Keš naleznete na souřadnicích
N 50° 09.(A+F)(E-B)(B+H) E 014° 26.(C-H)(D+G)(C) (Nic se mezi sebou nenásobí).
Prosím, keš vyzvedávejte s citem a při jejím návratu buďte trpěliví, abyste ji vrátili přesně tam, kde jste ji našli.
A na závěr - nemějme včely za monstra, která mají jako jediný cíl pobodat nás. Včela je důležitá nejen svými produkty, ale hlavně opylením, bez kterého bychom se neobešli. A své žihadlo použije pouze v případě, že se cítí ohrožena, nebo se snaží bránit společenství před hrozbou. Jen tak z rozmaru žihadlo nepoužije, protože pokud se k tomuto kroku přeci jen rozhodne, je to poslední rozhodnutí, které za svůj život udělá...