Severní okraj památky ohraničuje železniční trať vedoucí z Frýdku-Místku do Českého Těšína a kolem jižního okraje vede vedlejší silnice spojující Dobrou a Frýdek-Místek. Jak je výše uvedeno západním směrem od přírodní památky je město Frýdek-Místek. Vydáme-li se severním směrem dorazíme do města Havířov a jižním směrem do Frýdlantu nad Ostravicí. Severovýchodním směrem se rozprostírá vodní plocha přehradní nádrže Žermanice, která je využívaná k rekreačním účelům. Severním směrem od přírodní památky Kamenec je oblast přírodní rezervace Novodvorský močál a jižním směrem přírodní památka Profil Morávky. Přírodní památku Kamenec tvoří mokřadní louka v nivě řeky Morávky. Najdeme tu řadu tůněk a slatinné jezírko, které přechází v rašeliniště. Ve středu území je podmáčený les s olší lepkavou a šedou a jasanem ztepilým. Na vodní hladině jezírka a v jeho blízkém okolí se vyskytuje šípatka vodní, zevar vzpřímený a jednoduchý, rdest vzplývavý. V mělčinách roste bahnička mokřadní, přeslička poříční. Na břehu jezírka se daří několika druhům ostřice a to obecná, prosová, prodloužená a šedavá. V oblasti přírodní památky je několik lokalit na kterých roste bezkolenec modrý a suchopýr úzkolistý. V oblasti přírodní památky se vyskytuje několik druhů vodního hmyzu a obratlovců. V lokalitě bylo pozorováno na 26 druhů vážek a to i vzácné druhy jako šídlo luční a vážka jasnoskvrnná a kolem 193 druhů brouků. Kamenec je jednou ze dvou oblasti na Moravě kde se daří drabčíkovi. V tůňkách se vyskytuje čolek obecný a daří se tu také kriticky ohroženému čolku velkému. Ve zdejší lokalitě se uhnízdil lejsek šedý, jeho hnízda můžeme pozorovat v olšinách. Drobné savce ve zdejší oblasti zastupuje myšice temnopasá, rejsek obecný a malý či rejsec vodní. Tato oblast byla jako přírodní památka vyhlášena v roce 1992 a zaujímá rozlohu 9,82 hektarů. Přírodní památka leží v nadmořské výšce 319 až 321 metrů.
Slatinné jezírko v přírodní krajinné oblasti Kamenec
Jak na keš?
Pro úspěšné absolvování této earthcache je nutné zjistit jisté informace, tyto poslat přes centrum zpráv a AŽ POTÉ se normálně zalogovat. Nečekejte na odpověď - pokud bude něco špatně, ozvu se vám sám.
- Změř pH faktor vody v jezírku (lakmusové papírky pro měření pH vody jsou k zakoupení na internetu, nebo v prodejnách s bazény a výjimečně také v drogerii) a porovnej s hodnotou pH naměřenou doma u kohoutkové vody.
- Jaký druh rašeliniště se nachází v oblasti Kamenec?
- Jak velká je oblast přírodní památky Kamenec?
- Co může za postupné mizení rašelinišť a mokřadů?
K logu přidej také fotografii z odlovu keše. Ideálně sebe, ale pokud se stydíte, tak můžete vyfotit třeba gpsku s okolím :) Dostat se na výchozí souřadnice suchou nohou by mohl být nadlidský úkol, takže fotku proveďte na souřadnicích waypointu. Logy bez fotografie budou automaticky mazány.
Mokřad
Mokřad je biotop specifický výskytem organismů vyžadujících ke své existenci a prosperitě stálý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody. Tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem. Termín mokřad pochází od Dr. Jana Květa z Jihočeské univerzity, který jej v této formě zavedl v 70. letech 20. století jako český ekvivalent k anglickému wetland. Samotný výraz je staršího původu, označoval mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající místo.
Typy mokřadů
Význam mokřadů
- Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině.
- Mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek.
- Poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů.
- Jsou přirozeným prostředím celé řadě rostlin a živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených.
- Je to jeden z největších fondů genetické biodiverzity.
- Patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesech a korálových útesech).
Mokřady dříve tvořily asi 6% souše. Podle odhadů z přelomu 80. a 90. let 20. století jich asi polovina zmizela vybagrováním, zavezením zeminy, odvodněním, tvorbou příkopů. Jiné zanikly znečištěním. Ochranu významných mokřadů řeší tzv. Ramsarská úmluva. Vyhlášena byla v íránském městě Ramsar 2. února 1971. Na plnění závazků z ní plynoucí pro Českou republiku (přistoupila 1. ledna 1993) dohlíží Český ramsarský výbor.
Rašeliniště
Rašeliniště (také blata nebo slatě) jsou místa vzniku, výskytu či těžby rašeliny. Jde o bažinný ekosystém, který je trvale zamokřen podpovrchovou nebo srážkovou vodou, se značnou produkcí rostlinné biomasy. Ta se v důsledku zamokření a nepříznivých podmínek pro dekompository nedostatečně rozkládá. V rašeliništi dochází k hromadění rostlinné organické hmoty. Odumřelé části rostlinného společenstva se shromažďují a ve spodních vrstvách a za nepřístupu vzduchu se přetvářejí na rašelinu.
Druhy rašelinišť
- rašeliniště vrchovištní – vzniká v prostředí oligotrofním, s kyselou reakcí, nižší teplotou, nízkou aktivitou mikroorganismů a s vodou obsahující málo minerálních látek. Obvykle je charakterizováno nepropustným podložím, jehož vlivem pochází prakticky veškerá voda v rašeliništi z atmosférických srážek.
- rašeliniště slatinné – vzniká v prostředí eutrofním, s reakcí neutrální, vyššími teplotami, početnější mikroflórou a se značně mineralizovanými podzemními vodami. Zadržuje menší množství vody, jeho rašelina obsahuje více huminových kyselin, bílkovin, méně hemicelulózy a bitumenů.
- rašeliniště přechodné – je smíšeného původu. Pro jeho flóru je charakteristické společenstvo rašeliníků, mechů vlastních a vyšších rostlin snášející vlhké stanoviště chudé na živiny.
Druh rašeliniště silně ovlivňuje pH faktor vody. V podstatě platí, že čím organičtější okolí, tím nižší pH. Toto je asi nejlépe zobrazeno v následujícím grafu.
Rostliny rašelinišť
Dominujícími rostlinami jsou rašeliníky a ploníky, kromě nich jsou zde keříčkovitá společenstva s borůvkou, brusinkou, vlochyní, klikvou bahenní, vřesem obecným, kyhankou sivolistou, suchopýrem pochvatým atd. Rašeliniště bývají často domovem masožravých rostlin (jsou chudá na přístupný dusík a tyto rostliny ho získávají rozkladem těl bezobratlých živočichů), v Čechách na nich roste například rosnatka okrouhlolistá, rosnatka dlouholistá, rosnatka prostřední a také tučnice obecná a tučnice česká. V rašelinných tůních se často vyskytují též masožravé bublinatky např.: bublinatka jižní a vzácnější druhy jako bublinatka obecná, bublinatka prostřední, bublinatka vícekvětá atd.
Šídlo luční
Šídlo luční (Brachytron pratense) je druh vážky z podřádu šídel. Je to jediná vážka z rodu Brachytron. Tělo šídla má délku 54-60 mm. Na bocích hrudi je zbarvené žlutozeleně se třemi černými pruhy. Svrchu předohrudi má sameček 2 žlutozelené pruhy na hnědém podkladu, samička je zde jen hnědá. Hruď je celá ochlupená. Křídla jsou čirá, jen u dospělé samičky mohou být slabě žlutavé. Plamka je hnědá, velmi dlouhá (asi 4 mm) a úzká. Nohy mají černé. Samičky mají tlustší zadeček, který je celý ochlupený. Zbarvený je černě se žlutými skvrnami u samičky a modrými u samečka. Nymfy (larvy) dosahují velikosti až 38 mm.
Nymfy žijí pod plovoucí mrtvou vegetací ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách. Ve vodě se vyvíjí 3 roky. Dospělci létají v Česku od začátku května do poloviny srpna. Létají pomalu a klikatě, často se vzdaluji velmi daleko od vody do krajiny.
Vyskytuje se ve střední, východní, západní a části severní Evropy. Na jihu Evropy se vyskytuje už jen nepravidelně a ostrůvkovitě. V Česku se objevuje jen řídce, v nížinách. Je zapsaná v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých v ČR jako druh ohrožený.
Vážka jasnoskvrnná
Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) obývá různé typy stojatých vod. Nejčastěji osídluje vody se středním obsahem živin, není však příliš vyhraněná. Vyhledává zejména slatiniště, rašeliniště, lesní a luční tůně, jezera nebo extenzivně obhospodařované rybníky. Místně se vyskytuje v tůních vzniklých poklesem po důlní těžbě, pískovnách nebo hlinících. Vyžaduje bohatou litorální vegetaci a doprovodnou vzrostlou zeleň v okolí. Druhové spektrum i charakter makrofytní vegetace jsou velmi pestré, špatně však snáší porosty s převahou rákosu a orobince. Alespoň část vodní hladiny musí být nezarostlá, důležité je i dostatečné oslunění a stálá výška vodní hladiny.
Larvy i dospělci se živí převážně menším vodním hmyzem. Larvy žijí na ponořené vegetaci, rozkládajících se rostlinách nebo v rašelinném bahně, vyvíjejí se 2 roky. Dospělci se vyskytují od první poloviny května do konce července. Početnost populací v průběhu let značně kolísá, především v závislosti na počasí.
Vážka jasnoskvrnná je eurosibiřský druh. Centra areálu leží ve východní části střední Evropy, východní Evropě a na západní Sibiři. V České republice se vyskytuje mozaikovitě až ostrůvkovitě prakticky po celém území. V současnosti je častější v jižních Čechách (Jindřichohradecko, Třeboňsko a Táborsko, Českobudějovicko), severních Čechách (Českolipsko, Lužické hory, Labské pískovce) a východních Čechách (Pardubicko, Královéhradecko). Několik lokalit se silnou populací je známo z Českomoravské vrchoviny. Na severní Moravě a ve Slezsku se druh vyskytuje na řadě lokalit, nejvíce nálezů pochází z Karvinska. Většina známých lokalit leží v nadmořské výšce do 600 m n. m., výjimečně kolem 800 m n. m.
Je zapsaná v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých v ČR jako druh zranitelný. Hlavní příčinou ohrožení vážky jasnoskvrnné je likvidace vhodných stanovišť, eutrofizace vodních nádrží a nevhodný způsob jejich obhospodařování. Může být ohrožena zejména těžbou rašeliny, vysoušením rašelinišť, změnami vodního režimu včetně odvodnění okolních ploch a rekultivací důlních oblastí. Významným negativním vlivem je intenzivní chov ryb a znečisťování vody. Intenzivní hnojení rybníků vede k druhovému ochuzení litorálních porostů s převahou rákosu a orobince. Nově vzniklé druhotné lokality (např. tůně v místě vytěženého rašeliniště) jsou v dlouhodobém měřítku ohroženy zarůstáním dřevinami a zazemňováním.
Čolek velký
Čolek velký (Triturus cristatus) je robustní ocasatý obojživelník. Do roku 1983 byl spojován do jednoho druhu s čolkem dravým (Triturus carnifex) z Jižní Evropy (čolek dravý byl jeho poddruhem - Triturus cristatus carnifex). Oba druhy se spolu kříží.
Celková délka se pohybuje okolo 15 cm, méně často i 18 cm. Kůže čolků velkých je zrnitá. Během suchozemského života mají vlhkou kůži, na rozdíl od ostatních čolků. Silné končetiny jsou zakončeny žlutě pruhovanými prsty. Suchozemská forma mívá černý hřbet, boky, hlavu a ocas, břicho je žluté s černými skvrnami. Zbarvení ve vodě bývá většinou hnědavé s tmavými skvrnami, může však být i černé. Krk a boky jsou posety spoustou brobných bílých teček. Svatební šat samců je tvořen hlavně velkým rozeklaným hřebenem na hřbetě. Dalším znakem k rozmnožování připravených samců je perleťový pruh na ocase.
Během období rozmnožování žijí čolci velcí ve vodě. Pokud voda, kde se rozmnožili, nevyschne, zůstávají v ní dospělí čolci až do pozdního léta. Pokud žijí suchozemským životem, bývají přes den schovaní v úkrytech pod kameny, kmeny, v děrách v zemi a podobně. V noci se vydávají na lov různých členovců, červů či plžů. Než nastanou noční mrazy, vyhledávají bezmrazé úkryty, kde v zimním klidu přečkají zimu.
Je zapsán v červeném seznamu ohrožených druhů obojživelníků v ČR jako silně ohrožený druh.
Kontroverzní silnice R48
Skrz část chráněné oblasti Kamenec má procházet silnice R48 (obchvat Frýdku-Místku). Tato stavba se potýká s mnoha problémy spojenými s narušením přírodních památek Profil Morávka a Kamenec a soudní spory mezi občanským sdružením Beskydčan a ministerstvem životního prostředí se táhnou již mnoho let.
Městský soud v Praze na základě žaloby občanského sdružení BESKYDČAN vydal dne 16. července 2012 rozsudek, kterým zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí z roku 2006 o povolení zásahu do přírodních památek Profil Morávka a Kamenec silnicí R48 v trase jižního obchvatu Frýdku-Místku.
Ministerstvo se totiž řádně nevypořádalo s námitkou, že obchvat má významný negativní vliv na obě tyto evropsky významné lokality, jejichž celistvost bude narušena. Ministerstvo bude rozhodovat již popáté. V novém řízení tak budou muset být předložena taková eliminační a kompenzační opatření, která umožní funkčnost obou lokalit. Nebo bude nutné najít jinou trasu obchvatu města.
Přesné termíny dokončení obchvatu jsou tedy nejisté. Uvedena již byla spousta termínů, ale vždy se později změnily. Jisté je, že přípravy pro stavbu (odkup pozemků, kácení a úpravy terénu) na některých místech už začaly, Kamence se to zatím naštěstí netýká.
Máte-li nějaké další informace o mokřadu Kamenec, můžete je přidat ke svému logu, nebo mi je zaslat přes centrum zpráv. Rád o tyto informace rozšířím listing.