Údolí Únětického potoka
Přírodní rezervaci Údolí Únětického potoka se nachází na severozápadním okraji hlavního města Prahy mezi Suchdolem a Úněticemi. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1988, celková rozloha je 63,1. Pro území jsou charakteristické skalnaté svahy a údolní niva Únětického potoka včetně buližníkového suku Kozích hřbetů, významný krajinářský celek s výskytem chráněných druhů.
Údolí potoka má tvar soutěsky. Koryto potoka probíhá od západu k východu, a proto svahy údolí jsou orientovány k jihu a severu. Tato orientace podmiňuje jiný přísun slunečního záření a z toho plynoucí vyšší teploty přízemní vrstvy půdy, vyšší výpar vody z půdy a povrchů rostlin na jižně orientovaných svazích než na svazích severních. Tato odlišná ekologie podmiňuje vznik a vývoj teplomilných křovinatých lesů na jižních svazích a spíše chladnomilných břevin a doubrav na severních svazích. Lokalita patří z geomorfologického hlediska k celku Pražská plošina. Skalní podloží tvoří usazené horniny (břidlice, silicity), z něhož v západní části vystupují buližníkové suky – Kozí hřbety. V kvartéru docházelo k mohutné akumulační činnosti a vzniku říčních teras. Na úpatí Kozích hřbetů se usazovala balvanitá až blokovitá suť. Suchodolská terasa je důležitou stratigrafickou lokalitou vázanou na úroveň nejvyšších říčních teras. Výplň údolí tvoří nivní uloženiny na písčitých štěrcích. V mocnostech od 2 do 5 metrů se vertikálně střídají písčité, hlinité a jílovité sedimenty. Hojné jsou glejové půdy, zatímco na skalnatých částech se vyvinuly rankery, černozemě na spraši (závětří na východních svazích) a hnědé půdy. V místech Trojanova mlýna byla zjištěna niva mocná 12 m.
Na skalách a jižních svazích údolí můžeme najít skalní stepi s porosty teplomilných bylin a křovin. Severní svahy jsou porostlé zbytky vřesovišť. Zalesněné území je tvořeno kyselými doubravami. V lokalitě žije velké množství bezobratlých živočichů. Můžeme zde vidět až 1132 druhů motýlů.
Na soutoku Únětického a Horoměřického potoka roste Vrba zapomenutá, jeden z největších exemplářů druhu vrba bílá na území České republiky. Významným stromem byla vyhlášena 28. října 2014.
Největším problémem v současné době je degradace přirozených lesů výsadbou nevhodných dřevin, jejichž populace se již značně rozrostly. Tyto dřeviny zarůstají také skalnatá a stepní stanoviště, čímž dochází k úbytku vřesovišť. Je potřeba nepůvodní dřeviny pravidelně odstraňovat, výrazně porosty prosvětlovat a postupně dosáhnout porostu s potenciálně přirozenou skladbou dřevin.
Pro zalogování keše musíte odpovědět na otázky. Odpovědi najdete na informačních tabulích. Keška má celkem dvě zastávky. Logujte rovnou, když se mi něco nebude líbit, ozvu se vám. Odpovědi zašlete přes můj profil.
- Proč prakticky zanikla vřesoviště na severních svazích? (Stage 1 - Infotabule)
- Popiš profil údolí u Spáleného mlýna. (Stage 1 - Infotabule)
- Zamysli se, proč rostou na jižním svahu jiné druhy rostlin než na severním svahu?
- V jakém geologickém období byla parovina modelována erozí? (Stage 2 - Infotabule)
- Jaká je nejcennější partie celého chráněného území? (Stage 2 - Infotabule)
- Vyfotografujte se (nebo alespoň vaši GPS) u informační tabule nebo někde jinde v údolí a foto přiložte ke svému logu (nepovinný úkol).