Při východním okraji obce v rozsáhlém parku nad Heraltickým potokem se nachází zámek jehož sloh nelze jednoznačně definovat.
Jádro zámku tvoří pozůstatky hradu ze 14. stol. s válcovou věží. Západně od věže je dnes dvoupatrové křídlo, které spolu s jednopatrovými křídly obklopuje velké nádvoří. Východně od věže je malé nádvoří, obklopené pozůstatky renesančního zámku s charakteristickými renesančními klenbami. Mezi nádvoří byla na přelomu 19. a 20. století vestavěna novogotická kaple.
Krásný renesanční zámek byl z původního hradu přestavěn ke konci 16. století. V roce 1600 Štěpán z Vrna Velké Heraltice prodal Zikmundovi mladšímu Sedlickému z Choltic a pouhých 11 let nato je od něj koupil Bohuslav Pavlovský z Pavlovic. Po jeho smrti obec připadá Václavovi svobodnému pánovi z Oppersdorfu. Nešťastným historickým mezníkem byl pro obec silný požár, který ji v roce 1666 z velké části poškodil. O dva roky později se majitel panství stává Jiří Štěpán hrabě z Vrbna, za něhož je zámek barokně upraven. V roce 1694 statek koupil cisterciácký klášter na Velhradě a roku 1767 je opět v držení hrabat z Vrbna, kteří provedli v interiéru zámku rozsáhlé opravy. Po Mistrovských z Nemyšle, vládnoucích od roku 1840, se jako poslední majitelé obce Velké Heraltice uvádějí v letech 1899–1945 hrabata Bellegarde. Ti na zámku, ve kterém je dnes domov mládeže, provedli poslední úpravy a přistavěli k němu pseudogotickou kapli.
Kolem malého nádvoří se zachovala částečně ve hmotě budov původní malá bergfritová dispozice z přelomu 13. a 14. století. V druhé polovině 15. století došlo k rozšíření dispozice o zděné předhradí – to se pak stalo součástí zdí renesančního zámku. Nová pozdně gotická budova s průjezdem a sálem byla přistavěna ke vstupnímu průčelí jižně od věže. Tuto přestavbu provedl s největší pravděpodobností Hynčík Bírka z Násilé. Na počátku 20. století byla do sálu vestavěna pseudogotická kaple. V polovině 16. století pánové z Vrbna zvýšili gotické paláce na dvě patra a palác na západě prodloužili na sever. V druhé polovině 17. století Jiří Štěpán z Vrbna postavil na severní straně jádra za původní hradbou třípodlažní budovu, do dvora pak otevřené patrové ochozy s arkádami na pilířích. V předhradí přibyly patrové budovy s arkádami v přízemí, změněny byly i fasáda, okna a některé klenby. Okolo roku 1725, za vlastnictví velehradského kláštera, vznikla nová fasáda a mansardové střechy. Další úpravy, převážně interiérů, provedl Evžen z Vrbna v roce 1767. V 19. století vznikl anglický park okolo zámku s oranžerií. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 1970.