Keš vás přivede ke slepému rameni řeky Labe. Do tohoto ramene se ještě vlévá Jesenčanský potok (tomuto potoku se věnuje keš GC2Q4EG). Jelikož Jesenčanský potok vtéká do areálu Parama (kde je v délce kolem 400 metrů zatrubněn), jsou ve slepém rameni trvale umístěny norné stěny. Můžete zde zahlédnout i nutrie. Pár metrů od keše uvidíte strom, který kopíruje hladinu ramene. V mládí jsme se předháněli, kdo doleze dál, pokud by to někoho lákalo vyzkoušet, přiložte k logu fotku, budu mít radost. Zapisujte se prosím po obou stranách logbooku a přineste si vlastní tužku.
Co je vůbec říční rameno a jak vzniká? Říční rameno je část vodního toku, které kdysi bývalo říčním korytem, ale postupem času se od ní oddělilo. Vyskytuje se v místech, ve kterých vodní tok v nedávné době meandroval nebo stále meandruje. Meandr je zákrut vodního toku způsobený vymílaním břehu na jedné straně a usazováním na opačné straně (boční eroze). Jeho velikost je přímo úměrná vodnosti toku. Volné meandry se běžně vytvářejí v rovinách a údolích v písčitohlinitých soudržných náplavech, kde vodní tok může boční erozí přesouvat své koryto (např. tok Labe). Zaklesnuté meandry zase vznikají v tvrdých horninách, kde se řeka "zařezala" do skalního podloží - v tomto případě vodní tok nemá možnost své koryto již přesouvat (např. střední tok Berounky a Vltavy).
Zaklesnutý meandr Vltavy - Štěchovice (vlevo) a volné meandry Labe u Lovosic (vpravo), zdroj: wikipedia.org
Zpátky ke vzniku říčních ramen. Hlavní koryto meandruje a časem se může zakroutit až tak, že dojde k "protrhnutí" a vodní tok začne proudit tímto novým směrem. Obrázek to jistě vysvětlí lépe. Zákrut se stává říčním ramenem. V delším časovém období se tento zákrut může izolovat - jak z jedné, tak z obou stran a poté i zcela zaniknout.
Říční ramena rozdělujeme na tři hlavní druhy. Vedlejší rameno je takové, kdy jeho korytem plně proudí voda a na dalším místě se opět vrací do hlavního toku. V případě, že se do něj nevrací mluvíme o bifurkaci (rozvětvení řeky do dvou koryt). V případě slepého ramena se jedná o koryto z jedné strany izolované. Voda zde téměř neproudí (případně podle síly průtoku v hlavním korytu). Posledním druhem je mrtvé rameno - koryto je z obou stran uzavřené (může však být napájeno spodní vodou) a voda zde stagnuje. Z mrtvého ramene může vzniknout tůně.
Říční rameno může být samozřejmě vytvořeno i uměle a to hlavně z důvodu splavnění vodního toku. Další obdobou jsou uměle vytvořené náhony či různé postranní kanály.
Pokud jste dočetli až sem, tak děkuji za pozornost a přeji pohodový odlov.