Ptačí ráj v.2
Rád bych Vás pozval na příjemnou procházku po březích Vrbenských rybníků. Původní keš byla jedna z mých prvně odlovených a po nedávném zjištění její archivace mi jí přišlo líto a tak jí obnovuji.
Přírodní rezervace Vrbenské rybníky leží při severozápadním okraji Českých Budějovic, asi 4 km od centra, v těsné blízkosti městské části České Vrbné. Její rozloha je 245,8 hektaru a jako rezervace byla vyhlášena v březnu roku 1990. Tvoří jí soustava čtyř středně velkých rybníků (Černiš, Starý Vrbenský, Nový Vrbenský a Domin) a navazujících mokřadních a lučních společenstev a rozsáhlých porostů bažinných olšin. V této rezervaci hnízdí velký počet vodních i mokřadních druhů ptáků. naleznete zde ale také 500 druhů motýlů a veliké spektrum mokřadních a litorálních rostlin.
Z historie:
V roce 1457 získaly České Budějovice královské povolení svobodně zakládat rybníky, a tak bylo již v roce 1460 započato s výstavbou rybníka Černiš. Později přibylo ještě několik dalších. Soustava rybníků byla napájena vodou z Vltavy, kterou přiváděl kanál - Zlatá stoka - až od Plané. V polovině 19. století byla přes rybníky postavena železniční trať České Budějovice - Plzeň. Železniční násep rozdělil Starý Vrbenský a Nový Vrbenský rybník, každý na dvě části. Později byla trať přeložena kvůli výstavbě sídliště Vltava, rozdělení rybníků však zůstalo.
Ptáci
Ptactvo je na Vrbenských rybnících jistě nejprobádanější skupinou živočichů. To je dáno tím, že ptáci mají mezi milovníky přírody mnoho příznivců a jsou často velmi nápadní. Zde v této rezervaci jsou navíc zvyklí na pohyb rekreantů po hrázích, takže jsou méně plaší a my si zde můžeme prohlédnout i vzácnější druhy jako ve výkladní skříni. Ale ptactvo Vrbenských rybníků není vázáno pouze na vodní prostředí. Tato oblast má i významnou avifaunu starých dubových rybničných hrází a bažinné olšiny (viz Brandl a kol. 2002) Zde uvádíme hnízdění vodních ptáků v PR Vrbenské rybníky a výčet druhů ptáků dané oblasti spolu s popisem u těch významnějších, či zajímavějších.
Ornitologické zhodnocení PR Vrbenské rybníky
PR Vrbenské rybníky jako celek, jsou unikátní přírodní památkou v blízkosti aglomerace Českých Budějovic. V minulosti prošly mnohými změnami a stále prochází dynamickým vývojem. Právní ochrany se jim dostalo před 15 lety, ale těžko se posuzuje, zdali je dostatečná. Za posledních 12 let početnost hnízdících párů vodních ptáků v oblasti mírně klesla, ale stále je stabilnější než kdekoli jinde. Z 23 porovnávaných druhů hnízdících ptáků hnízdící populace u 4 druhů stouply (potápka roháč, bukáček malý, kvakoš noční a zrzohlávka rudozobá), u 6 druhů klesly (labuť velká, husa velká, kopřivka obecná, kachna divoká, lyska černá a racek chechtavý) a u ostatních 13 druhů zůstaly poměrně stabilní. Největší výkyvy nastaly u racka chechtavého a kvakoše nočního. Počty racků klesly z 2000-3000 párů na 1300-2000 párů. Zato populace kvakoše se zvedla z 0 -2 párů na min 20 hnízdních párů. Ptáci se na rybnících přemisťují podle momentální potravní nabídky, která je závislá na rybí obsádce jednotlivých rybníků. Dynamické změny jejich početností neprobíhají pouze mezi jednotlivými lety, ale i v jednotlivých sezónách.
Rybník Domin je velmi kvalitní lokalitou, co do počtu jedinců, tak i množství pozorovaných druhů. Vodní ptactvo zde má mnoho příležitostí k hnízdění v litorálních porostech, či množství ostrůvků. Rybník také mívá menší rybí obsádku tzn. více potravy pro ptáky, kterých zde pak více hnízdí (graf srovnání Dominu v letech 2004 a 2005). Na 22 ostrůvcích se také nachází největší hnízdní kolonie racků chechtavých v regionu.
Černiš díky své hloubce a absenci litorálního porostu není pro ptáky v hnízdní době příliš atraktivní. Zdržují se na něm hlavně rybožraví ptáci (potápka roháč, morčák velký). V západní části je na kraji bažinné olšiny stabilní hnízdní kolonie volavek popelavých.
Starovrbenský rybník je prototypem průměrného jihočeského rybníka. V hnízdní sezóně není ptáky příliš preferován, ale hlavně na podzim, po vypuštění ostatních rybníků, je významnou migrační zastávkou pro lžičáky. V západní části rybníku ve výtopě pravidelně hnízdí moták pochop.
Novovrbenský rybník je významnou součástí lokality Vrbenských rybníků. Západní hustě zarostlá část spíše připomíná Domin a umožňuje hnízdění např. bukáčka malého a racka chechtavého. Východní otevřená část je zajímavá pro potápky (roháč, černokrká), zrzohlávku rudozobou a lysku černou. Na větším ostrůvku hnízdí rackové a kvakoši noční.
PR Vrbenské rybníky lze zhodnotit jako vynikající ptačí lokalitu, jak pro dostupnost a méně plaché ptactvo, tak početnost a rozmanitost vodních druhů ptáků. Lokalita je relativně stabilní a zasluhuje nejen plné právní ochrany, ale i zvýšené pozornosti při hospodaření v oblasti. Důležitý je také pokračující monitoring ptačích společenstev pro zachycení dalšího vývoje populací ptáků, který zajišťují členové České společnosti ornitologické.
Zajímavé a významné druhy vodních ptáků:
Racek chechtavý (Larus ridibundus)
Nejhojnější pták přírodní rezervace v hnízdním období, pták roku 2008 české společnosti ornitologické a v neposlední řadě také záhadně, ale o to citelněji ubývající evropský ptačí druh. Tito rackové, přilétají na svá hnízdiště přibližně v polovině března (v naší oblasti to je 22 ostrůvků rybníku Dominu a rozsáhlá rákosina spolu s ostrůvkem rybníku Novovrbenského). Od této doby oživuje přírodní rezervaci neustálý pohyb a hlavně křik racků. V první půli května se z 2 - 4 vajíček vylíhnou strakatá a chundelatá kuřátka, která se pak pohybují po celém rybníce. Když ke konci června dorostou a dosáhnou vzletnosti, ještě se nějaký čas spolu s rodiči zdržují na lokalitě, avšak na přelomu července a srpna začínají Vrbenské rybníky zase utichávat. Naši rackové zimují převážně na pobřeží Středozemního moře.
Labuť velká (Cygnus olor)
Jeden z obecně nejznámějších ptačích druhů, elegantní, údajně němý opeřenec. Ve skutečnosti labutě němé rozhodně nejsou a ozývají se rozličným (avšak většinou tichým a nelibozvučným) hlasem. Na našem území labutě hnízdí pouze asi 45 let a na Vrbenských rybnících v počtu 1 - 3 páry. Začínají hnízdit brzy z jaře a labutě spolu s orlem mořským mají největší vejce z našich ptáků. Mláďata mohou být čistě bílá - immutabilní. Tzn., že jejich rodiče pocházejí z labutí, které byly původně chovány v parcích pro okrasu a později unikly a začali se množit v divoké populaci.
Hohol severní (Bucephala clangula)
Nádherná potáplivá kachna, pravidelný migrant, ale vzácný hnízdič Vrbenských rybníků. V průběhu jara můžeme na všech rybnících snadno pozorovat jednotlivé páry i menší skupinky těchto ptáků. Sameček je výrazný svou bílo-černou barvou, kdežto samička je, jak už to bývá, šedavě hnědá. Zajímavost této kachny spočívá v tom, že hnízdí v dutinách stromů. Malá kachňata poté skáčí až z 8 metrové výšky, buď na zem, nebo do vody, aniž by se jim něco stalo. Letky této kachny vydávají za letu charakteristický zvuk.
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)
Velký, černý, donedávna vzácný, pták, zkoumaný vědci, chráněný různými institucemi a nenáviděný a pronásledovaný rybáři. S tímto druhem se jako hnízdícím na lokalitě nesetkáme. Jeho nejbližší hnízdiště se nachází na Třeboňsku. Avšak hlubší rybník Černiš dost často poskytuje prostřený stůl a útočiště až pro několik stovek těchto "rybožravců". Ti poté odpočívají při protější straně rybníka a přítomné olše jsou jimi přímo ověšené (a navíc zakálené tak, že jsou úplně bílé). Kormoráni jsou ostražití a plaší. Aktuálním údajem z konce března 2008 je pozorování hejna o 473 exemplářích - což je velmi vysoký počet.
Volavka červená (Ardea purpurea)
Řídký a vzácný host našich rybníků v letním období, dřívější pravidelný hnízdič v oblasti Třeboňska. Na lokalitě opravdu raritní - naposledy 20.5. 2007. Tato volavka podobně jako volavka bílá hnízdí spíše na zemi v rákosí, oproti volavkám popelavým a stříbřitým. Kolonie volavek popelavých se nachází na JZ straně rybníka Černiš. Dlouhý krk a dýkovitý zobák často volavkám slouží k harpunování kořisti.
Polák proužkozobý (Aythya collaris)
Vzácný zatoulanec, severoamerický hojný polák.
Výčet pravidelně hnízdících ptačích druhů v PR Vrbenské rybníky:
Potápka malá (Tachybaptus ruficollis)
Potápka roháč (Podiceps cristatus)
Volavka popelavá (Ardea cinerea)
Labuť velká (Cygnus olor)
Husa velká (Anser anser)
Kachna divoká (Anas platyrhynchos)
Kopřivka obecná (Anas strepera)
Lžičák pestrý (Anas clypeata)
Čírka modrá (Anas querquedula)
Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)
Polák velký (Aythya ferina)
Polák chocholačka (Aythya fuligula)
Hohol severní (Bucephala clangula)
Káně lesní (Buteo buteo)
Moták pochop (Circus aeruginosus)
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
Krahujec obecný (Accipiter nisus)
Poštolka obecná (Falco tinnunculus)
Bažant obecný (Phasianus colchicus)
Chřástal vodní (Rallus aquaticus)
Lyska černá (Fulica atra)
Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)
Racek chechtavý (Larus ridibundus)
Rybák obecný (Sterna hirundo)
Holub hřivnáč (Columba palumbus)
Kukačka obecná (Cuculus canorus)
Puštík obecný (Strix aluco)
Žluna zelená (Picus viridis)
Žluna šedá (Picus canus)
Strakapoud velký (Dendrocopos major)
Strakapoud malý (Dendrocopos minor)
Konipas bílý (Motacilla alba)
Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes)
Pěvuška modrá (Prunella modularis)
Červenka obecná (Erithacus rubecula)
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)
Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyalecula)
Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)
Kos černý (Turdus merula)
Drozd zpěvný (turdus philomelos)
Drozd kvíčala (Turdus pilaris)
Cvrčilka zelená (Locuslella naevia)
Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis)
Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)
Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris)
Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus)
Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
Sedmihlásek hajní (Hipplolais icterina)
Pěnice pokřovní (Sylvia curruca)
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)
Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis)
Budníček větší (Phylloscopus trochilus)
Budníček menší (Phylloscopus collybita)
Králíček obecný (Regullus regullus)
Lejsek šedý (Muscicapa striata)
Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis)
Mlynařík dlouhoocasý (Agitalos caudatus)
Sýkora babka (Parus palustris)
Sýkora lužní (Parus montanus)
Sýkora modřinka (Parus caeruleus)
Sýkora koňadra (Parus major)
Brhlík lesní (Sitta europaea)
Šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactya)
Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris)
Žluva hajní (Oriolus oriolus)
Moudivláček lužní (Remiz pendulinus)
Špaček obecný (Sturnus vulgaris)
Sojka obecná (Garrulus glandarius)
Straka obecná (Pica pica)
Vrána černá (Corvus corone)
Vrabec polní (Passer montanus)
Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)
Zvonohlík zahradní (Serinus serinus)
Zvonek zelený (Carduelis chloris)
Čížek lesní (Carduelis spinus)
Strnad obecný (Emberiza citrinella)
Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus)
(Čerpáno ze stránek http://vrbenskerybniky.wz.cz/)
Chtěl bych poděkovat Tondovi (Hrochovi) za původní kešku na krásném místě, snad se na mě nebude za obnovu zlobit (původní listing kešky http://coord.info/GCVN89)
Prosím, chovejte se při odlovu jako KAČEŘI, nacházíte se v přírodní rezervaci. Zbytečně na sebe při odlovu neupozorňujte a vždy keš vracejte na své místo.
Příjemný lov Vám přeji
