neviditelny text
HISTORIE
Sklárna na Špičáku při cestě na Čertovo jezero byla založena roku 1883 Josefem Fuchsem (1834-1921), nájemcem sklárny Panferova huť a dlouholetým starostou Železné Rudy. Postavil ji v blízkosti svého Girglova dvora, a na počest své manželky ji pokřtil Tereziina Huť (Theresienhütte).
Založena byla jako poslední sklárna na Šumavě a to v době, kdy velká sláva železnorudských tabulářů byla již jen stínem minulosti a šumavské sklářství pomalu dožívalo a ceny dřeva stále stoupaly.
Sklárna na regenerativní otop měla jednu pec s 8 pánvemi a pracovalo zde 20 až 30 dělníků. Vyrábělo se zde tabulové a zrcadlové sklo. Uvádí se, že už o dva roky později byla výroba pozastavena a v budovách byla patrně zřízena pila, aby se mohlo dřevo lépe zhodnotit. Huť údajně také dvakrát vyhořela. 28. prosince 1892 ve 22.00 hodin vypukl požár a objekt během třech hodin kompletně shořel. Terezina sklárna následně nebyla už nikdy obnovena. 24. března 1893 byl stržen i tovární komín.
V současnosti lze v místě původní sklárny vidět zbytky tavící pece a části kamenného zdiva budov.
neviditelny text
POSTUP BROUŠENÍ A LEŠTĚNÍ ZRCADLOVÉHO SKLA
Nerovné ručně vyráběné ploché sklo se muselo zbrousit a vyleštit, aby bylo dokonale průhledné a nezkreslovalo. Nejprve se jedna tabule pomocí sádry upevnila na kamennou (někdy kovovou) desku (brusná lavice) a druhá tabule se připevnila podobně na rameno stroje. Poté byl mezi tabule přisypáván písek od nejhrubšího po nejjemnější a nakonec smirek s vodou. Tabule byly upevněny na ohromných dřevěných strojích, poháněných na Šumavě pomocí transmisí, obvykle vodním kolem. Tak se zbrousily hlavní nerovnosti. Drobné vady se poté dobrušovaly ručně pomocí brusné pasty (tzv. dusírování), to byla práce žen a dětí.
Obroušené tabule byly hladké, ale matné, průhlednost a lesk získaly teprve při dalším výrobním procesu – leštění. V leštírně byly tabule opět upevněny na stoly (lešticí stolice) a na ně byly shora položeny kovové desky s filcem, rytmický pohyb po tabuli zajišťovaly důmyslné transmise. Jako leštidlo byla používaná červená hlinka. Výsledný produkt byl velmi kvalitní a byl označován jako zrcadlové sklo. Toto sklo se používalo nejen pro výrobu zrcadel, ale i k zasklívání oken.
neviditelny text
KUDY KE KRABIČCE
Půjdete-li z centra Železné Rudy jděte k tzv. Čertovu mlýnu a dále následujte žlutou turistickou značku. Tato cesta je označována jako NS Sklářská a skoro až ke keši budete mít pod nohami asfalt. Projděte pod tratí viaduktem a dejte se cestou vedoucí nejvíce vlevo, která vás dovede až k cíli.
Ke keši se dostanete i z druhé strany - od Čertova jezera - taktéž po žluté značce a po NS Sklářská. Z této strany se však nedostanete autem!
Poslední možnou cestou je zelená turistická značka ze Špičáckého Sportareálu a poté po žluté značce.
Keš je teoreticky odlovitelná i v zimě. V tomto místě nebývá sněhu tolik jako v okolí. Keš je cca 1 metr nad zemí. Jen může být krabička přimrzlá.
![]()