Cerhovice #4: Pivovary, lazne a Cenek Sillinger
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ahoj kačeři! Vítám vás u čtvrté keše ze serie. V době, kdy jsem tvořil multinu o Cerhovicích, jsem se o svůj region a zejména Cerhovice zajímal, ale mnoho informací jsem o nich stále nevěděl. Když jsme na začátku září začali měli sepsat seminární práci v rámci českého jazyka, vybral jsem si jako téma právě Cerhovice. V době vzniku multiny ještě neexistovala knížka Josefa Hendricha "O starém městečku Cerhovice", která mi byla hlavním zdrojem. Díky ní jsem zjistil o Cerhovicích mnoho nových věcí. A abych se s tím nepsal jen kvůli škole, řekl jsem si, že to využiju i pro geocaching. Cerhovická multina bude brzy archivována a nahradí ji serie těchto keší. Nepůjde opět o žádné super krabičky, cílem je především vás obohatit o zajímavé informace. Serie nebude mít žádná bonusová čísla a bonusovou krabičku. Text jsem neměnil, ponechávám jej v takové formě, jakou jsem použil pro svou seminárku, takže např. i proto jsou v textu jasně vyznačené citace. Na úvodkách najdete Mayerův pivovar, kde započne vaše cesta.
Starý (později Šillingerův) pivovar:
Starý pivovar je nejstarší podnik v Cerhovicích. Vznikl již v roce 1516. Založen byl jako výsadní v době, kdy Cerhovice byly povýšeny na městečko. Pivovar vyhořel při velkém požáru roku 1678, ale jeho činnost to nezastavilo. „Roku 1705 potvrdil Josef I. výsady udělené městečku v dávné minulosti a s tím pochopitelně i právo vařit pivo. […] Pivovar byl právovárečný až do roku 1886, kdy jej koupil Čeněk Šillinger , který všechna tato práva od všech vykoupil […]. Šillingerovi museli být vesměs podnikaví lidé. V archivech [Hendrich] našel doklady o pachtech (pronájmech) hostinců – třeba 28. 6. 1887 vydražil Čeněk Šillinger pacht restaurace radnice […] a ještě v tom samém roce […] dostává koncesi na hostinec na Doubravce (dnešní hotel a restaurace Bouchalka). […] V posledním desetiletí 19. století rostla výroba piva a v každé roční kampani se ho uvařilo víc než 5 000 hl. Rekordní výstav byl v kampani 1896 – 1897, a to 5 760 hl. V roce 1890 ohlašuje na městský úřad Čeněk Šillinger, že ustanovil Františka Mayera za svého zplnomocníka.“ (Hendrich: 97) Hendrichovi však odporuje Monografie Hořovicka. Jednak se je v každé knize uváděn jiný rok odkoupení pivovaru Č. Šillingerem a jednak z knihy J. Hendricha vychází najevo, že po dobu éry Šillingerů vedli pivovar Šillingerové dva, oba Čeňkové. Zde ovšem opět oponuje Monografie Hořovicka a Berounska, kde je psáno, že „Roku 1876 přešel [pivovar] do vlastnictví Čeňka Šillingra, v jehož rodě se udržel, a je zájímavé, že nynější majitel je třetí z tohoto rodu a třetí Čeněk“ (Monografie Hořovicka a Berounska II: 24).
Roku 1898 vznikl na druhé straně Cerhovic nový Mayerův pivovar a následoval tak útlum výroby. Od počátku 20. století do války se roční výstav pohyboval okolo 1 500 – 2 000 hl. Po válce prošel pivovar zejména technologicko rekonstrukcí a produkce piva opět vzrostla; ročně se uvařilo okolo 4 000 hl piva. Vařilo se světlé pivo „ALE“ s nízkým obsahem alkoholu, pro stáčení do láhví se však vyrábělo i dvacetistupňové. Další druh piva vařený v Šillingerově pivovaru bylo tzv. zdravotní černé pivo Dobroděj. V roce 1917 Čeněk Šillinger umírá a pivovar přebírá jeho syn Čeněk Šillinger ml. V Monografii Berounska a Hořovicka z roku 1928 se uvádí, že pivovar ročně vystavuje 4000 – 5000 hl piva a zaměstnává 6 – 7 lidí. Ve třicátých letech minulého století v době krize byl roční výstav cca 1 500 hl. Pivo bylo v té době dodáváno do sedmi hospod v Cerhovicích a okolí. Roku 1942 byl provoz pivovaru ukončen výměrem tehdejšího protektorátního ministerstva hospodářství. Tento výměr byl důsledkem odbojové činnosti Čeňka Šillinger, který byl zanedlouho poté zastřelen příslušníky gestapa (více v části listingu Čeněk Šillinger v odbojové činnosti). Část objektu pivovaru od té doby chátrá, část tvoří obývaný obytný dům a v části pivovaru funguje firma Kovodružstvo.
Mayerův pivovar:
Mayerův pivovar byl založen roku 1898, kdy se započalo s jeho stavbou. Provoz byl zahájen v březnu roku 1900; první pivo bylo uvařeno 19. března. Pivovar byl založen Františkem Mayerem, který předtím působil jako sládek v Šillingerově pivovaru a zároveň v té době působil jako cerhovický starosta. František Mayer měl s pivovarnictvím zkušenosti i z Německa, kde dříve vedl několik tamních pivovarů. Roku 1902 si Mayer pronajal hospodu v Mýtě, kam svoje pivo dovážel. Mayerův pivovar měl veliké výnosy piva; hned v první výrobní kampani se uvařilo 6 053 hl piva, což bylo trojnásobně víc, než v konkurenčním Šillingerově pivovaru. Roku 1907 František Mayer umírá a na pivovar je vypsán konkurz. Pivovar připadl bratrům Karlovi a Ladislavovi Štěpánkovým. kteří však později prodali podíl Josefu Mayerovi, bratrovi Františka. Mayer se v roce 1913 osamostatnil úplně. V této předválečné době bylo dosaženo rekordního výstavu 7 134 hl piva. Stejně jako v Šillingerově pivovaru došlo i zde během války k prudkému poklesu výroby, růst pivovar zaznamenává až v roce 1924, o pět let později se výše produkce skoro vyrovnává produkci předválečné. Od roku 1927 pivovar vedl syn Josefa Mayera Jaroslav Mayer.
Pivovar poté prošel rekonstrukcí, součástí pivovaru byla i chladírna, sladovna a bednárna. Stroje byly poháněny moderními transmisními rozvody. Led se získával z vybudovaného pivovarského rybníku. Slad byl nakupován a to zejména v Hořovicích, Žebráku a Točníku. Pivo, které se zde vařilo byl obyčejný desetistupňový světlý ležák. Pivo se dodávalo do dvou hospod v Cerhovicích, dále pak do Drozdova, Třenice, Líšné a Zaječova. Zájem o něj byl však i v Berouně, Kublově nebo ve Strašicích, v Monografii Hořovicka a Berounska II z roku 1928 je psáno, že se pivo dováží i do hospod v těchto obcích. Tou dobou měl pivovar 14 zaměstnanců.
Pokles výroby opět přišel na počátku čtyřicátých let a roku 1943 byl provoz pivovaru úplně zastaven. Objekt pivovaru byl v době totality využíván pro potřeby JZD. Dnes v něm sídlí truhlářská firma.
Lázně:
V Cerhovicích krátce existovaly i lázně. Bohužel o nich existuje jen velmi málo informací. Hotel Železité lázně byl postaven v druhé polovině 19. století. Údajně byl velmi pěkně zařízený a hojně navštěvovaný. Stál nedaleko Mayerova pivovaru v Plzeňské ulici. Otomar Dvořák ve své knize popisuje, že kdybychom v době existence lázní šli po hlavní silnici směrem od Plzně, „po pravé straně cesty byla jakási travnatá náves s klenutými vjezdy do selských statků, vlevo pak ozdobný železný plot na vysoké podezdívce, oddělující lázeňský park. Hlavní vchod do areálu byl směrem od náměstí; tady stál patrový hotel v pseudobarokním stylu s mansardovou střechou. Do dřevěných lázeňských pavilonů byla přiváděna silně železitá voda z pramenů pod Třenickou horou, […] [která] byla svou účinností přirovnávána k františkolázeňské“ (Dvořák: 136, 138). Lázně byly koupelového typu a hosté si zde léčili např. slabost, únavu, chudokrevnost nebo některé kožní a ženské problémy. „V nevelkém, avšak velmi pěkně zařízeném lázeňském parku se klikatily pískem vysypané cestičky mezi cizokrajnými stromy, keři a květinovými záhony s vodotrysky a odpočinkovými lavičkami, v dřevěném kulatém pavilonku vyhrávala promenádní hudba“ (Dvořák: 138).
Lázeňská éra však v Cerhovicích netrvala dlouho, na přelomu století se začala rychle projevovat finanční krize majitelů, kteří se velmi rychle střídaly a lázně ukončily svou činnost s příchodem první světové války. Hotel fungoval dál. Vlastnil ho Josef Gruber a ve dvacátých letech ho koupil Čeněk Šillinger. Hotel měl funkci restaurace a tančírny. S nástupem komunismu hotel přestal fungovat a v bývalém lázeňském parku byl zřízen výběh pro prasata. Budova hotelu byla v osmdesátých letech minulého století zbourána. Dnes je území, kde hotel kdysi stál zastavěno novými obytnými domy.
Čeněk Šillinger v odbojové činnosti:
Čeněk Šillinger byl v práci již několikrát zmiňován, tato pasáž se bude zabývat posledními léty jeho života a jeho odbojovou činností. Skutečnost vzniku protektorátu Čechy a Morava nesl Šillinger velmi těžce. Jelikož za první světové války působil jako voják a nadporučík československé legie ve Francii, našel si cestu, jak se zapojit do protiněmecké činnosti. Podařilo se mu spojit se jedním z řídících pracovníků ÚVODu (= Ústřední vedení odboje domácího) s doktorem Holým. Šillinger se rychle vypracoval na post vedoucího I. skupiny odbojové organizace Obrana národa v úseku Komárov – Cerhovice – Zbiroh – Cerhovice. Údajně někdy v roce 1940 byla k do Šillingerovi do pivovaru dopravena vysílací stanice. O jejím původu kolují dohady, ale pravděpodobně pocházela od radiotelegrafisty Františka Peltána. Ten začal v Cerhovicích působit na jaře roku 1942 pod krycím jménem Zeman. Čeněk Šillinger měl samozřejmě vazby na Londýn, což se v červnu 1942 provalilo gestapu.
Dne 30. června 1942 byly Cerhovice obklíčeny německými vojáky a ve višňovce za školou byla přistavena děla namířená na Cerhovice. Samotná akce příslušníků gestapa u pivovaru proběhla večer téhož dne. Následující líčení událostí je založeno na neověřeném souhrnu informací. Údajně byl v tento den Čeněk Šillinger z úředních důvodů večer a do Cerhovic se vracel vlakem. Po cestě se k němu dostala informace, že je vysoká pravděpodobnost, že se doma střetne s příslušníky gestapa. Proto jel vlakem až do Zbiroha, kde ho čekal Peltán/Zeman, který přijel na kole a vzal druhé i pro Šillingera. Odjeli spolu domů, kde začali pálit nějaké dokumenty. Zanedlouho Šillinger zas okny zpozoroval několik příslušníků gestapa pokoušejících se dostat k němu domů. Strhla se přestřelka mezi Šillingerem a Němci, Šillinger jich několik postřelil a pravděpodobně jednoho i zastřelil. Šillinger se poté s Peltánem dali na útěk do pole směrem k Drozdovu. Do všeho se vložil Šillingerův bernardýn uvázaný u boudy. Němci ho pustili a ten se vydal po stopě svého pána. Němci začali pálit do pole a zanedlouho Šillingera postřelili. Ten poraněný lehl do pole a slyšel, jak se k němu jeho pronásledovatelé blíží. Radši než padnout do spárů gestapa spáchal Šillinger sebevraždu tím, že se střelil do hlavy.
Šillingerova manželka Bohdana byla ještě téhož dne zatčena a o tři dny později zastřelena v Praze na Pankráci. Několik následujících dnů se v Cerhovicích neslo ve znamení strachu, jestli městečko neskončí stejně jako ve velmi blízké minulosti skončily Lidice nebo Ležáky. Kdo tehdy Čeňka Šillinger udal se dodnes neví. V úvahu připadal například cerhovický občan Červenka o němž se všeobecně vědělo, že udává lidi Němcům. Jako další připadal v úvahu jakýsi Josef Švejda z Kadaně. Ten roku 1946 žádal o potvrzení státní, národní i politické spolehlivosti. Orgány mu však toto potvrzení odepřely s odkazem na udání Šillingera. Toto tvrzení však nelze ověřit. Další podezřelí jsou Šillingerovi příbuzní, ba dokonce i jeden člen ÚVODu. Kdo však Šillingera doopravdy udal se už asi nikdy zjistit nepodaří.
Ke keši:
1) Po první světové válce se v Šillingerově pivovaru vařilo pivo, které mělo až A°.
2) Kdy Mayerův pivovar zanamenal největší roční výstav?
Těsně před první světovou válkou.........B=6
Okolo roku 1925.......................................B=8
Těsně před druhou světovou válkou.....B=10
3) Fungoval v Cerhovicích lázeňský park? Pokud ano, C=5, pokud ne, C=10.
4) Jak zemřel Čeněk Šillinger?
Zastřelili ho gestapáci při pokusu o útěk...D=3
Spáchal sebevraždu......................................D=4
Byl zastřelen v pankrácké věznici................D=5
5) Přesuťe se na úvodní souřadnice. Stoupněte si čelem k pivovaru a spočítejte, kolik vidíte kulatých oken. Bude jich E. U levé části vrat je značka. Maximální povolená rychlost 5 km/h - F=12, maximální povolená rychlost 10 km/h - F=14, zákaz vjezdu - F=16. Bývalý areál lázní je v podstatě vedle. U Šillingerova pivovaru nedělám stage záměrně, mám pro to své důvody, nicméně je uveden ve waypointech a můžete se k němu jít podívat.
Finálka je na N 49°51.(B-D)(A-F-D)(D-E) E 13°50.(E+E)(C)(E)
Zdroj: Hendrich, Josef: O starém městečku Cerhovice. Městys Cerhovice, Cerhovice 2013; Otomar Dvorak: Tajemna mista Podbrdska - Hořovicko, Cerhovicko, Zbirožsko; Jůna, Jindřich: Monografie Hořovicka a Berounska II. Vlastní náklad, Praha 1930
Pavoucek86 dekuji za betatest!
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 4.
Krabička: 4.
Počet zmizení: 3
Poslední kontrola: 25.12.2023
Additional Hints
(Decrypt)
preiral trbbowrxg f preabh prcvpxbh