Historie Újezda
Újezd vznikl kolem roku 1483. Jeho osada Kateřinky při západním okraji Mílíčovského lesa je téměř o čtvrt tisíciletí mladší, první zmínka je z roku 1727. Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka Milíčov. V Újezdě prakticky nejsou větší památky. Východně od Újezda protéká potok Botič, na jeho levostranném bezejmenném přítoku leží dva rybníky (Sukov a Návesní). V roce 1850 byla ustanovena obec Újezd u Průhonic, zahrnující i Křeslice asi dva kilometry severovýchodně (osamostatnily se v roce 1922). 12. července 1971 byla otevřena dálnice D1, jen desítky metrů jihozápadně od zástavby Kateřinek i Újezda, která zpřetrhala přirozené vazby Újezda a Šeberova a tvoří hranici moderního katastru Újezda. Západně od nadjezdu Formanské ulice nad dálnicí byla později zřízena obousměrná odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem (i část ve směru od Prahy tvoří výběžek újezdského území na jih). Újezd byl k Praze připojen 1.července 1974 z okresu Prha-Újezd. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd, avšak někdy je třeba ji odlišit od jiných pražských lokalit, Újezda nad lesy i ulice Újezd na jihu Malé Strany. V souvislosti s výstavbou komplexu Jižního města se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do Chodova, nově ústí do Opatovské ulice.
Újezd, získal mnoho obyvatel při výstavbě malého sídliště v Kateřinkách (1989–1993) a počátkem tisíciletí také zástavby po jižní straně Formanské ulice, kde vzniklo nové centrum městské části a dvě náměstí – Pod platanem a Kateřinské. Kateřinky tak násobně přerostly vlastní Újezd. Okraje starší domkové zástavby Kateřinek (ulice Na Cípu) a Újezda (Ve Vilkách) jsou od sebe vzdáleny zhruba kilometr, centra obou částí pak 2 km; zhruba v půli cesty už vznikly další areály po 4 domech (ulice Na Formance a pod Formankou), výhledově lze očekávat srůstání zástavby.
Velké polnosti severně od Újezda až po Milíčovský les vlastní realitní magnát Miloš Červenka a rozprodává je na parcely pro rodinné domky; ambiciózní plán má probíhat řadu let.