Zlatý brouk
Obecně můžeme říci, že přívlastek zlatý/zlatá považujeme za označení něčeho ojedinělého a zvláštního. Nemůžeme proto opominout povídku „Zlatý brouk“, známého spisovatele E. A. Poa.
Skarabeus
Scarabeus - vruboun posvátný.
Scarabeus patří k nejznámějším a nejoblíbenějším symbolům Starého Egypta. Zašláputí nebo zabití tohoto posvátného brouka, se někdy trestalo i smrtí. Věřilo se, že je symbolem stvořitele.
Skarabeus byl pro Egypťany symbolem reinkarnace (převtělení). Obyvatelé starověkého Egypta věřili, že skarabeus existuje pouze v samičí formě, a proto si mysleli, že vzniká sám ze sebe.
(Samička naklade larvy do kuličky uhnětené z trusu a posléze ji zahrabe do země. Vyvíjející se larva se živí trusem.)
Zobrazován byl zpravidla s rozevřenými křídly, jak před sebou tlačí kuličku symbolizující vesmír. Brouk symbolizoval nejen věčný cyklus, ale také zmrtvýchvstání. Ztělesňoval celodenní běh slunce. Tak jako sluneční bůh každé ráno vystupoval z království temnot, znovuzrozuje
se i skarab z vlastního rozkladu.
V citované povídce je popsána šifra, která byla použita pro skrytí souřadnic uložení cache.
Text: česky psaný bez diakritiky.
A výsledek si můžete ověřit:
Zlatý řez
A pokud vás zlatý brouk nezaujal, máte k dispozici zlatý řez. Stačí "zlatě říznout do obrázku - mapy a souřadice ± 20 metru jsou před vámi. Přesnost není velká, ale na Zlaté hoře se šipka často chová svéhlavě.
Základní proporce podřízené zlatému řezu představují již od starověku vzor estetického ideálu.
V některé literatuře je uváděn i termín ďábelské proporce nebo božský kód.
Johannes Kepler napsal:
Geometrie má dva poklady: Pythagorovu větu a zlatý řez.
První má cenu zlata, druhý připomíná spíše drahocenný kámen.
Jde o poměr (fí) = 1,618 ... (iracionální číslo)
Označení písmenem (fí) je na počest řeckého sochaře Feidia (cca 490–430 př. n. l.), který ve svých dílech zlatý řez hojně využíval. Badatelé zlatý řez zaznamenali i v Mozartových klavírních sonátách (poměr úvodní části, ve které se uvedeno hudební téma, a závěru, v němž je téma rozvinuto a reprízováno).
Díváme se na výřez mapy Zlaté hory. Má tvar zlatého obdélníka.
Referenční mapa pro řešení nálezu pomoci "božího oka",
nebo simulací trajektorie letu sokola.
Zlatý obdélník má poměr stran rovný poměru zlatého řezu.
Oddělíme-li od tohoto obdélníku čtverec, získáme obdélník, který je také zlatý.
Poměr rozměrů mateřského obdélníka a dceřiného obdélníka je přitom roven zlatému řezu.
Budeme-li ze získaných obdélníků dále oddělovat čtverce, budou opět vznikat další zlaté obdélníky.
Rozměry dceřiného obdélníka budou vždy oproti rozměrům předchozího (mateřského) obdélníka menší φ krát. Série zmenšujících se obdélníků konvertuje do bodu, kterému se říká boží oko.
A zde je umístěn zlatý poklad.
A nebo se převtělit v sokola a použít jeho způsob pronásledování kořisti. Jeho let za kořistí je zlatá spirála. Sokol vzlétá s vrcholu Zlaté hory s azimutem 138 stupňů. Kořist - kešku neomylně dostane.
Trajektorie letu sokola
Dalším projevem zlaté spirály v přírodě je růst neživých částí živých tvorů. Můžou to být, zobáky, kly slona nebo ulity plžů. Zlatá spirála má mysteriozní charakter zakotvený ve známé Fibonacciho posloupnosti.
Také hmyz se ke světlu blíží po logaritmické spirále. Pohybuje se tak, aby světlo viděl stále pod stejným úhlem.
V listingu je tolik informací, že na jejich základě je možné hledat i metodou BF.
Stačí nalézt dvě osamělá obrovská mraveniště (výška nad 1 m) vzdálené od sebe 16 m.
Vztyčíme-li nad spojnicí mravenišť (severním směrem) trojúhelník o stranách 8 m a 12 m dostaneme místo uložení kešky.
Řečeno již toho bylo dost. A tak hurá do terénu, aby nás nepostihla z přemíry sezení zlatá žíla (při léčení byste mohli chytit „zlaťáka“ (stafylokoka) a to by byl malér nad zlato. Zlaté číslo nosíme stále na sobě.
Je to poměr vzdálenosti od hlavy k chodidlům a mezi pupíkem a chodidlem.
Až budete u cíle, přeměřte se, určitě budete v estetické normě.
|