STRAŠNICE
Původ názvu
Podle nejpravděpodobnější teorie pochází název Strašnic z osobního jména Strašen (toto jméno mělo od nositele odhánět - „odstrašovat“ - zlé démony) a právě nositel tohoto jména měl kdysi dávno tuto ves vlastnit. Někdy se také uvádí, že název vznikl kvůli zdejším močálům a rybníčkům, které u pocestných vyvolávaly strach a hrůzu.
Historie Strašnic
První zmínka o Strašnicích pochází již z roku 1185, kdy jejich část náležela vyšehradskému proboštství. V průběhu staletí se držitelé vsi často střídali, dlouhou dobu Strašnice vlastnilo Staré Město pražské. Vsi se bohužel nevyhnuly válečné útrapy. Strašnice byly zpustošeny během husitských válek, za války třicetileté i sedmileté, kdy v roce 1757 proběhla rakousko-pruská bitva u Štěrbohol. Jelikož zde bylo málo obyvatel a klesaly příjmy, rozdělila a rozprodala v roce 1781 vrchnost pozemky a pole táhnoucí se k Malešicím. Vznikla tak nová osada nazvaná Nové Strašnice. Zhruba od roku 1898 se v matrikách používal sloučený název Strašnice.
Koncem 19. století měly Staré Strašnice 50 domů a Nové Strašnice 14, Strašnice celkem měly 650 obyvatel. V obci byly dvě cihelny, Vackova a Kosova, jejichž majitelé ve velkém budovali činžáky i rodinné domy. Začátkem 20. století Strašnice získaly poštovní a telegrafní úřad, četnickou stanici, vodovod, v roce 1912 elektrické veřejné osvětlení. Při sloučení s Prahou 1. ledna 1922 měly celkem 4 800 obyvatel. Od 17. ledna 1923 byly součástí samosprávného obvodu Praha XIII se sídlem ve Vršovicích, do obvodu patřily ještě Záběhlice a Hostivař. Od 21. října 1947 se rozdělením Prahy XIII staly Strašnice sídlem nového obvodu Praha XX-Strašnice, do nějž byla zařazena ještě Hostivař a část Záběhlic zvaná Zahradní Město. Od 1. dubna 1949 byly Strašnice přičleněny do obvodu Praha 10 (s Hostivaří, Malešicemi a Zahradním Městem). Od 11. dubna 1960 jsou Strašnice z převážně součástí obvodu Praha 10 se sídlem ve Vršovicích a z malé části součástí obvodu Praha 3, tvořeného především Žižkovem. Od 24. listopadu 1990 jsou Strašnice součástí městských částí Praha 10 a Praha 3, které jsou jádrem stejnojmenných městských obvodů.
Rozvoj a proměna Strašnic
Historickou zástavbu Strašnic tvořila po celé 19. století náves se statky okolo rybníka. Díky své poloze nedaleko Prahy se ale na konci 19. století začala podoba vesnických Strašnic poměrně rychle měnit. Kolem roku 1900 a následujících dvacet let vznikly kolem Strašnic vilové čtvrti movitých Pražanů - kolem ulice Vilová (např. Trmalova vila) a o něco severněji Na Vinici (např. Miramare). Do téhož období se datuje výstavba secesních činžovních domů U Hráze a Pod Altánem, postupně se začala utvářet bloková zástavba v ulicích Na Primasce a V Olšinách. S nárůstem obyvatel obec rozhodla v roce 1908 vystavět novou školu (dnes stará škola) na Strašnické. 
I přes zahušťování zástavby si Strašnice zachovaly až do konce II. světové války maloměstský charakter. Centrem obce procházela Vinohradská ulice s obchody (dnešní ulice Starostrašnická) vedoucí od Vinice kolem staré školy, Gutova statku až k podjezdu u trati za dnešní Průběžnou ulicí.
Radikální proměnu přinesla poválečná výstavba. V letech 1947-1952 vzniklo ceněné sídliště Solidarita pro 4 tisíce obyvatel, které zastavělo území mezi někdejšími Starými a Novými Strašnicemi. Další sídliště následovala poměrně záhy. Koncem padesátých let sídliště Průběžná a sídliště Na Padesátém (Skalka). Šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá léta znamenala pro Strašnice další nekompromisní panelovou výstavbu, při níž zmizela většina Starých Strašnic. Soubory panelových domů zaplnily velké území jižně od Solidarity pod ulicí V Olšinách (V Rybníčkách, Nučická) a v dalších částech Strašnic kolem Průběžné, Gutovy či celé nové sídliště Skalka. V roce 1966 postavený bytový dům v Limuzské byl na krátkou dobu dokonce nejvyšší budovou tehdejší ČSSR. Stavební vývoj po sametové revoluci nebyl už příliš intenzivní, protože většina území byla už zastavěna.
Pár zajímavostí
Nejstarší strašnická škola, v níž nyní sídlí policejní stanice, byla postavena v roce 1877. Vedle, v těsném sousedství této budovy, byl v meziválečné době postaven rozsáhlý komplex školních budov zvaný „Pavilony“, který zahrnoval vyučování žáků 1.-8. ročníku. V budově, které se všeobecně říkalo „Zámeček“, již v r. 1950 sídlil SNB (Sbor národní bezpečnosti).
18. října 1908 byla založena strašnická sokolská jednota, zpočátku cvičila v hostinci U Trmalů. 11. června 1921 byla dokončena strašnická sokolovna v Saratovské ulici, v roce 1991 byla ve zchátralém stavu navrácena Sokolu, od té doby je budova i s areálem postupně obnovována.
Jižně od stanice metra Strašnická se v sousedství ZŠ Gutova rozkládá moderní sportovní areál Gutovka, zahrnující mj. jednu z největších umělých lezeckých stěn ve střední Evropě či skatepark, kde se konají i velmi významné závody a soutěže.
Ve Strašnicích v divadle Solidarita (dnes Divadlo X10) po desetiletí své největší slávy působilo Divadlo Járy Cimrmana (do roku 1992). Budova divadla na sídlišti Solidarita je z roku 1961, v roce 2006 byla přejmenována na Strašnické divadlo. Zpočátku divadlo provozoval obvodní kulturní dům, od roku 1992 samostatná příspěvková organizace Divadlo Solidarita, od léta 2004 po výběrovém řízení občanské sdružení Divadlo Company.cz.
V letech 1925-1945 byl v oblasti dnešních tenisových dvorců na Třebešíně rozhlasový vysílač, který sehrál významnou úlohu při květnovém povstání v roce 1945, což připomíná pamětní deska u plotu. Po roce 1948 byl vysílač demontován, původní domek je zachován.
30. října 2014 byla otevřena naučná stezka Strašnicemi, která měří 3,5 km, má 11 zastavení a začíná u stanice metra Strašnice. Zevrubně seznamuje se všemi významnými fakty (historií, pamětihodnostmi atd.) Strašnic.
O kešce
Jedná se o mou první kešku, tak prosím omluvte případné nedostatky. Tato keška vznikla i kvůli tomu, že jsem skoro 25 let žil ve Strašnicích a mám na ně mnoho vzpomínek. Keška je velikosti mikro, není v ní tužka. V okolí je někdy poměrně rušno, tak dávejte pozor.
