Poutníku, který jdeš touto cestou a chceš na mne vložit ruku, vyslechni mne, než mi ublížíš. Jsem teplo tvého krbu za studených zimních nocí. Jsem ochranný stín, když pálí slunce. Mé ovoce tiší žízeň tvé pouti. Jsem trám, který podepírá tvůj dům, jsem prkno tvého stolu, postel na které ležíš, laťka, ze které stavíš svůj člun. Jsem násada tvé motyky, dveře tvé chýše. Jsem dřevo tvé kolébky i rakve. Jsem chléb tvého dobra a květ krásy. Poutníku, půjdeš- li kolem, vyslyš mou prosbu: Neubližuj mi! (Nápis na stromech v Portugalsku)
Na úvodních souřadnicích nahlédněte do zahrady domu č.p. 192. Nachází se zde památný strom jinan dvoulaločný jinak také známý jako ginkgo biloba.
Strom má výšku asi 30 metrů a obvod kmene ve výšce 130 cm podle měření z roku 2009 367 cm
Otázka pro zjištění souřadnic:
Před vchodem na pozemek se nachází zábradlí. Zjistěte počet sloupků.
1) dva – pak je N 50° 09.156
2) tři – pak je N 50° 09.256
3) pět – pak je N 50° 09.356
Ve východní Asii je jinan posvátným stromem, často se vysazují v blízkosti taoistických a buddhistických chrámů. Od 2. století př. Kr. byl jinan také zdrojem potravy, ale vždy spíše vzácně, jeho pražená semena platila za vybranou lahůdku. Královský palác v Číně vybíral semena jinanu jako daň, dokud princ Li Wen-ho nenechal několik ginkgových stromů vysadit v blízkosti svého sídla.
Protože stromu trvá tři generace, než vyroste, říkalo se jinanu kung sun šu, „strom děda a vnuka“.
Buddhističtí mniši zanesli jinanová semena do Koreje a Japonska. Existují zprávy, že se jinanové oříšky od roku 1492 podávaly během čajového obřadu v Japonsku jako moučník.
Německý lékař Engelbert Kampfer poslal v roce 1712 několik semen do Evropy. Proto mohl roku 1815 Johann Wolfgang von Goethe napsat báseň o tomto stromu.
Na druhé zastávce nahlédněte do opuštěné zahrady na pozemku č.p. 110. POZOR: i když není pozemek nějak zabezpečený prosím nevstupujte na něj. Nachází se zde další památný strom tentokrát se jedná o buk lesní.
V roce 2009 byl zjištěn obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí 386 cm. Výška stromu je cca 31 metrů, výška koruny asi 27 metrů.
Otázka pro zjištění souřadnic:
Podívejte se na pravý sloupek brány. Vedle něj je schránka. Jakou má barvu?
1) hnědou - pak je E 014° 23.541
2) zelenou - pak je E 014° 23.641
3) černou - pak je E 014° 23.741
Ve Francouzských Pyrenejích byly nalezeny starověké keltské oltáře zasvěcené bohu Fagovi, neboli „buku“. Současně i v Římě byl Jupiter uctíván v bukové svatyni na Esquilinu (jednom ze sedmi římských pahorků) pod jménem Jupiter Fagutalis. Další posvátný bukový háj v Tusculu byl zasvěcen Dianě, bohyni divokých lesů.
Během doby železné provozovali germánské kmeny věšteckou praxi prostřednictvím psaných run nebo dřevěných hůlek nebo tenkých tabulek. I když byla většina runových talismanů z tisového dřeva, někteří vykladači run používali i bukové dřevo. Když došlo v přeměnu run na abecedu, stali se z kdysi posvátných symbolů písmena. Němčina má pro písmena výraz Buchstaben, což doslova přeloženo znamená bukové hůlky.
Tenké tabulky z bukového dřeva se svazovaly k sobě a byly obdobou svitků a novým způsobem jak shromažďovat a uchovávat vědění – knihu. Proto je mnoho výrazů pro knihu odvozeno z názvu buku – například německé výrazy Buche (buk) a Buch (kniha), ve švédštině beech (buk) a bok (kniha), a v angličtině book (kniha).
Třetí zastávka je dobrovolná. Zde se nachází památný strom platan javorolistý, č.p. 8.
Pode měření z roku 2009 má obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí 410 cm, výška stromu je cca 32 m a výška koruny asi 29 metrů.
Ve staré Arménii vykládali kněží, „strážci ohně“, věštby podle pohybů větví posvátného platanu v Armaviru, zatímco v Persii byl platan strážným stromem králů. Ještě dnes lze na Blízkém východě spatřit mnoho uctívaných platanových stromů, v jejichž stínu jsou prameny vesnic.
Ve staré Karyi (jihozápadní Turecko) byl Diovým symbolem labrys, dvojitá sekera, a bohovi byl zasvěcen platanový háj v Labraundě. Z toho, že si Zeus přisvojil dvojitou sekeru, která byla starověkým symbolem ženské moci, lze soudit, že háj byl ještě před vpádem Dórů kolem roku 1200 př. Kr. zasvěcen Velké bohyni. Patriarchální vítězství nad starším ženským božstvem se odráží v místních legendách, ve kterých mužští bohové, a z nich zejména Zeus, obtěžují a svádějí bohyně ženské. Jednou takovou bohyní je krétská Európé, která podlehla Diovi pod věčně zeleným platanem (velmi vzácný druh – v roce 1980 se vědělo jen o 29 žijících exemplářích).
V lidové tradici je platan spojován se Sluncem a Lunou, s podsvětím a nebesy – rovnováha protikladů upomínající na Strom života.
Než vstoupíte na místo finální souřadnic je třeba upozornit na několik důležitých informací.
Otevírací doba je:
V letním období, tj. od 1.4. – 30. 9., od 7:00 hod. do 20:00 hod.
V zimním období tj. od 1.10. – 31. 3., od 8:00 hod. do 17:00 hod.
Do prostoru je zakázáno vjíždět a pohybovat se jízdními koly a motorovými vozíky.
Dále je do prostoru zakázáno vstupovat se zvířaty.
Keš je krabička o velikosti small. Vzhledem k podmínkám na místě, prosím použijte fotohint.