Raseliniste Jizerka a Safirovy potok EarthCache
Raseliniste Jizerka a Safirovy potok
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(other)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Úvodní souřadnice vás přivedou na STAGE 1, ze které můžete vyrazit na naučnou procházku po Národní přírodní rezervaci RAŠELINIŠTĚ JIZERKY. Cestou budete mít možnost blíže poznat tuto mimořádnou lokalitu a dozvědět se i pár zajímavostí z geologie 
.
Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky byla vyhlášena v roce 1960 a rozprostírá se v ploché široké pánvi mezi Vlašským a Středním Jizerským hřebenem v průměrné nadmořské výšce 870 metrů. Její osou je volně meandrující říčka Jizerka se svými přítoky - Pařezitým, Jílovým a Safírovým potokem.
Chráněny jsou zde rozsáhlé podmáčené a rašelinné smrčiny, porosty původní borovice kleče a zejména rozsáhlá otevřená bezlesí rašelinných luk, živých vrchovišť s jezírky a výskytem mnoha pozoruhodných rostlinných a živočišných druhů.
Klimatické podmínky lokality lze bez nadsázky označit za extrémní, a to nejen pouze v Jizerských horách, ale v rámci celé ČR. Průměrné roční teploty dosahují stěží 4°C, zimní teploty pravidelně klesají pod -30°C (v roce 1940 byla na Jizerce naměřena teplota -42°C). Také srážky přesahují běžná měřítka, roční úhrny na Jizerce běžně dosahují 1600 mm.
Sněhová pokrývka zde leží zpravidla více než 150 dnů v roce a dosahuje výšky přes 150 cm.
Základem geologické stavby lokality je krkonošsko-jizerský masiv s převahou výrazně porfyrického granodioritu. Holocenní náplavy jeho zvětralin modelují plochý terén pánve. Zcela unikátním fenoménem je výskyt velkého počtu minerálů v náplavech Jizerky a zejména Safírového potoka. Mnohé z nich patří mezi drahé kameny a jejich těžba v minulých staletích založila věhlas Jizerky. Kromě safírů, které daly lokalitě jméno, byly rýžovány také rubíny, zirkony, spinely, iseriny či pleonasty a mnohé další drahokamy.
Rozsáhlá bezlesí jsou prvkem, který určuje charakter zdejšího chráněného území.
Vrchovištní rašelinné louky mají dobře vyvinutou morfologii včetně rašelinných jezírek. Vytvořila se zde koncem doby ledové, kdy se podnebí oteplilo a bylo dostatečně vlhké. V Jizerských horách nalezla rašeliniště vhodný terén: mělká údolí a sedla, dostatek pramenišť i nepropustný žulový podklad. Na těchto prameništích se před tisíciletími usadil nenáročný a odolný mechorost rašeliník. Prouděním vody i vlastní vahou se jeho porosty zvolna nahrnovaly do stran, tvořily hrázky, mezi nimiž se udržela volná hladina.
V ní pak rašeliník přirůstal nejrychleji a střed rašeliniště se tak zvedal nad okolí. Spodní vrstvy rašeliníku odumíraly a sesedaly se, ale horní část rostla dál. Za tisíciletí tak zde vyrostla rašeliniště o mocnosti až šesti metrů, kterým pro jejich tvar říkáme VRCHOVIŠTĚ.
Jezírko na jejich vrcholu se nazývá odborně blänk, silně vlhký pás u úpatí vrchoviště, kudy odtéká voda, kterou rašeliník již není schopen pojmout, se jmenuje lagg. Vlastní vrchoviště je sušší a střídají se na něm vyvýšená místa zvaná bulty a vlhčí prohlubně mezi nimi zvané šlenky. Na mírně nakloněných vrcholových plošinách vrchovišť nacházíme častěji paralelně uspořádané vyklenuté vrstevnicové hrázky a mezi nimi sníženiny, v nichž se mohou vytvářet terasovitá jezírka, zadržující vodu. Tyto útvary mohou vznikat působením mrazů při nízké sněhové pokrývce, dlouhodobým zatopením šlenku nebo sesuvem vodou nasycené rašeliny po podloží.
RAŠELINA vzniká pomalým procesem zuhelňování odumřelých částí rostlin, zde hlavně mechorostu rašeliníku. Proces probíhá při nízké teplotě, bez přístupu vzduchu a v silně kyselé reakci v posledních tisíciletích. Jeho obdobou jsou mnohem mohutnější a starší pochody, které daly před milióny let vzniknout ložiskům uhlí. Spodní vrstvy rašeliny byly živoucím organismem asi před 10 000 lety.
Jak rašeliník přirůstal, a vrchoviště mohutnělo do výšky, nestačily někdy v určitém stádiu vývoje podzemní prameny sytit a zvlhčovat jeho komplex. Vrchoviště začalo odumírat, až konečně vyschly i jeho nejhořejší vrstvy. Díky tomu, že v rašelině neprobíhá normální tlení za přístupu vzduchu, uchovala se v jejích vrstvách pylová zrnka rostlin, která tehdy na vrchovišti nebo v jeho okolí rostla.
Zde, na Jizerce, se jako na jediném místě vrcholové části Jizerských hor dlouhá léta těžila rašelina a odvážela pro léčebné účely do nedalekých Lázní Libverda. Těžba byla ukončena počátkem 60. let minulého století a rozsáhlý odkryv již zarostl. Místo, kde se těžila či těží rašelina, se nazývá BORKOVIŠTĚ.
Nejen pro svůj jedinečný ráz získala tato lokalita svůj věhlas, ale můžeme se o ní dočíst i v mineralogických učebnicích. V ústí Safírového potoka do Jizerky (STAGE 5), staří hledači drahokamů získávali nejbohatší úlovky.
Tuto ranou historii Jizerky zahalují pověsti a většina z nich hovoří o vlašských hledačích, po kterých je dodnes pojmenován horský hřeben, kde Safírový potok pramení. Vše nasvědčuje tomu, že Vlaši (obyvatelé severní Itálie) skutečně přicházeli do Jizerských hor, a to nejvíce v druhé polovině 16. a začátkem 17. století.
SAFÍROVÝ POTOK zde protéká jižním okrajem asi dvouhektarového náplavu složeného z úlomků křemene, žuly a aplitu, mocného kolem 3,5 m, který je zdrojem nerostného bohatství. Jednoznačně ale není rozřešena otázka původu a místa vlastního vzniku většiny nerostů. Řada minerálů, kterou náplav Jizerky již vydal, je dlouhá. Nejznámější a nejhojnější je ISERIN. Iserin je vlastně ilmenit s vysokým obsahem trojmocného železa a je magnetický.
Tvoří se v horninách, které byly proniknuty magmatem nebo přišly do styku s lávou a byly tak kontaktně přeměněny. Vložíte-li ho do chlorovodíkové kyseliny, zrosolovatí. Patří mezi silikáty a jeho chemický vzorec je CaFe+2Fe+3(SiO4)2(OH).
Naopak nejvzácnější a nejhledanější z jizerskohorských drahokamů jsou obě odrůdy korundu – červený RUBÍN a hlavně modrý a zelený SAFÍR.
Rubín a safír v kyselinách rozpustné nejsou a jejich vzorec oproti iserinu je mnohem jednodušší - Al2O3 a patří mezi oxidy.
Zdejší náplavy ukrývaly safíry až 1 cm velké a tak nádherné barvy, že patří dodnes k nejkrásnějším v Evropě.
RÝŽOVÁNÍ NEROSTŮ JE DNES ALE V REZERVACI ZAKÁZÁNO A JE ZÁROVEŇ PŘÍSNĚ POSTIHOVÁNO.
V zimě tu bývá dost sněhu a odlov i s běžkařským vybavením může být obtížný.
Zdroj: http://www.cittadella.cz/, http://www.jizerky.cz/, http://www.kultura.cz/
PRO UZNÁNÍ LOGU byste měli zodpovědět následující otázky a odpovědi zaslat emailem skrze můj profil GOGO CZ.
STAGE 1 (N 50°49.518, E 15°20.163)
1. Na infotabuli zjistěte rozlohu (v ha) a výškové pásmo (v m.n.m.) Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky.
STAGE 2 (N 50°49.738, E 15°19.774)
2. Na rozcestníku zjistěte, jak daleko je odtud vzdálené vrchoviště a jak daleko je vzdálené borkoviště.
3. Na přilehlé infotabuli se můžete dočíst o mimořádné přírodovědné a krajinné hodnotě této lokality. Zjistěte v textu, kde se nalézá nejbližší podobná lokalita a jaký specifický přívlastek či název místní lokalita získala.
STAGE 3 (N 50°49.678, E 15°19.702)
4. Zde se rozhlédněte, najděte tři nejbližší jezírka a odhadněte plochu toho největšího.
5. Na jakých faktorech závisí velikost jezírek? Vymyslete svojí vlastní teorii nebo můžete použít informace z listingu.
STAGE 4 (N 50°49.665, E 15°19.939)
6. Zde zjistěte mocnost rašeliniště.
STAGE 5 (N 50°49.385, E 15°20.108)
7. Kolik safírů je na tabuli vyobrazeno a jakou mají barvu?
8. Dobrovolné foto s GPS vítáno.
Logovat můžete bez mého potvrzení. Bude-li s Vašimi odpověďmi něco v nepořádku, ozvu se. Dodržujte prosím pořadí, NEJDŘÍVE ODPOVĚDI, POTOM LOG. Logy bez předchozího zaslaní odpovědí budou smazány.
TO CLAIM THIS CACHE you must fulfill following tasks and send answers to my profile GOGO CZ.
STAGE 1 (N 50°49.518, E 15°20.163)
1. Find out size (in ha) and altitudinal range (in m) of the Rašeliniště Jizerky National Nature Reserve. You can find the information on the board.
STAGE 2 (N 50°49.738, E 15°19.774)
2. Find out how far from here is moor (vrchoviště in Czech) and how far away is peat mine (borkoviště). You can find the information on the signpost.
3. What specific attribute or name did the local site acquire? The correct answer can be found in the name of the board.
STAGE 3 (N 50°49.678, E 15°19.702)
4. Here, look around, find the nearest three ponds and estimate the area of the greatest one.
5. What factors influence size of the ponds? Think up your own theory.
STAGE 4 (N 50°49.665, E 15°19.939)
6. Find out thickness of the peat bog.
STAGE 5 (N 50°49.385, E 15°20.108)
7. How many sapphires you can see on the board and what color are they?
8. Voluntary photo with GPS is welcome.
You can log the cache without my confirmation but YOU SHOULD SEND ME ANSWERS BEFORE THE LOGGING. If there is anything wrong with your answers I will let you know. Logs without sending answers will be deleted.
Additional Hints
(No hints available.)