FRÝDECKÉ HISTORICKÉ VODOJEMY
Know-how o budování funkční a moderní infrastruktury měst se evropským prostorem šířilo z Anglie, která se jako první musela potýkat se zhoršením životních podmínek ve městech. Klíčovým krokem bylo vybudování moderních vodovodních řádů schopné zajistit distribuci hygienicky nezávadné pitné vody.
Frýdek byl téměř po celou druhou polovinu 19. století zásobován vodou ze starého vodovodního díla, který tvořil zděný rezervoár, do něhož se sváděla voda z pramene v přilehlém lese a odtud potrubím do veřejných kašen.
Na počátku devadesátých let zemské zdravotní orgány konstatovaly, že město distribuje užitkovou vodu jímanou z povrchových zdrojů v blízkém lese jedním vodovodním potrubím a druhým zajišťuje dodávku pitné vody ze sedmi metrů hlubokého studničního vrtu.
Jelikož se město Frýdek neustále rozrůstalo, docházelo k akutním nedostatkům pitné vody, proto v letech 1896-1897 byla provedena přestavba jímací nádrže a výměně části potrubí, to však zdaleka nestačilo. V roce 1902 samospráva učinila přípravné kroky (např. zadání geologického průzkumu) a v následujícím roce radní projednávali detaily projektu s pražskou firmou ing.Karla Krase.
Ve veřejné zakázce na výstavbu moderního vodovodu vypsané na jaře roku 1906 uspěla s nejnižší nabídkou
(370 000 K) renomovaná vídeňská firma Georga Rumpela, jejiž stavbu realizovala v průběhu několika měsíců.
V listopadu ještě téhož roku byl zahájen provoz.
Náklady na výstavbu v celkové výši 491 296 K však výrazně překročily předpokládanou částku a prohloubily zadluženost města. Kromě úvěru, který na výstavbu Vodovodu arcivévodkyně Isabely poskytnul finanční ústav Zentralbank der deutschen Sparkassen in Prag, získalo město na úhradu stavby dotaci od zemského sněmu.
Voda byla přiváděná z údolí potoka Hlisník na úpatí Prašivé do vodojemu u městského lesa nedaleko Bruzovské ulice a odtud do města. Kvůli zvyšujícímu se počtu obyvatel města a i hygienickým požadavkům však množství vody přiváděné do Frýdku začalo být postupem času nedostatečné.
Rekonstrukce však byla zahájena až na počátku třicátých let 20. století. Podle vypracovaného projektu se budoucí denní spotřeba vody ve městě odhadovala na více než 1 milión litrů vody. Kromě obyvatel města v tom byly zahrnuty odběry vody pro živnostníky, průmyslové podniky, veřejné budovy, sady a hospodařské zvířectvo. Jelikož se dosavadní prameny vody v údolí potoka Hlisník ukázaly jako nedostatečné, byly hledány nové zdroje.
Generální projekt vypracoval Slezský stavební úřad, který počítal s tím, že by mohly být využity prameny vody v údolí potoka Zimný a v údolí potoka Jastřabí na úpatí Lysé hory. Při průzkumných pracích byla zjíštěna zdravotní závadnost u vody z údolí potoka Jastřabí, proto došlo k výstavbě jímacích štol pouze v údolí potoka Zimný.
Projekt staršího vodojemu z roku 1906
Voda pak byla přiváděná do nově zřízené, tlak přerušující šachty u obce Krásná a odtud k tlakové komoře v Hlisníku a dále pak do Frýdku. Zde došlo v roce 1930 k výstavbě nového vodojemu na Bruzovské ulici, který se skládal ze dvou kruhovitých vodních komor o průměru 10,5 m s třímetrovým stavem vody.
Stavební práce byly prováděny v režii firmy Kunz z Hranic na Moravě.
Projekt mladšího vodojemu z roku 1930
SOUČASNOST
Tyto staré vodojemy byly postupně odstaveny z provozu po dobudování nového zemního vodojemu, napojeného na systém zásobování z Ostravského oblastního vodovodu na ulici Bruzovské (r. 1969)
Viz. popis u nedaleké keše.
Někdy kolem roku 2003 byly oba tyto již nevyužívané a chátrající vodojemy prodány do soukromých rukou místnímu nadšenci, který pohledově mladší vodojem z roku kolem 1930 zrestauroval a má další záměry s jeho využitím.
Starší vodojem je již téměř hotové dílo, které je obehnané plotem z cihel, které majitel skupuje z různých demolic historických staveb a po jejích očištění je znovu použil nejen na tomto krásném plotu, ale hlavně na přestavbu vodojemu z roku kolem 1904 na tzv. vinárnu klubového typu, kdy po vstupu do bývalého vodojemu si budete moci koupit víno či posedet s přátely u kulatého stolu.
V podzemní části vodojemu, kde je stále příjemné klima (okolo 12° i v parném létě), byly vybudovány kóje na uskladnění vína a část bude sloužit jako vinná banka, kde si labužníci tohoto moku mohou pronajmout svůj zamřížovaný box, kam si uloží svá vína, která si budou moci kdykoli vyzvednout.
Jaká je celková vize majitele? Oba vodojemy propojit a v mladším kruhovém zřídit v jedné části salón pro různé oslavy. V druhé části např. taneční sál a mezi oběma kruhovými místnostmi zřídit bílou kuchyň. Ve svahu odvráceném od hlavní silnice vybudovat asi 10 pokojů a společenskou místnost.
Ale toto je zatím hudbou budoucnosti.
Dnes již zrekonstruované vodojemy
jena až na poč