Breclavske nadrazi /Railway Station Břeclav Mystery Cache

[CZ] Jednoduchá mysterka, která potěší (nejen) přesedající na nádraží v Břeclavi. Na úvodních souřadnicích ji prosím nehledejte.

[EN] A simple mystery cache.  You can find it (not only) on you way over railway station Břeclav.

[CZ]

     Když jsem se jednou vracela z lovu, cestou z nádraží jsem si uvědomila, že jsem lovila hodně nádražních kešek, to břeclavské nádraží ale žádnou kešku nemá. Přitom je pro Břeclav hodně důležité a město mu vděčí za svůj rozvoj. Tak teď už kešku má a záleží i na obezřetnosti kačerů při odlovu, jak dlouho vydrží :-).

    6. června roku 1839 do Břeclavi (německý název byl Lundenburg) jako do prvního místa na území Čech a Moravy s velkou slávou dorazil první parní vlak budované Severní dráhy císaře Ferdinanda z Vídně přes Ostravu do polského města Bochnia s odbočkou do Brna. Vzpomínkou na historickou událost vjezdu prvního vlaku do českých zemí zůstává pamětní deska na stěně na 1. nástupišti. A vlastně i celé okresní město s víc jak dvaceti tisíci obyvateli, které se z tehdejší vesnice hlavně díky železničnímu uzlu rozvinulo.

     Zajímavé je, že trať měla původně vést přes Mikulov, ale kvůli krátkozrakosti mikulovských Ditrichsteinů a naopak prozíravosti Lichtensteinů byl projekt změněn a za místo k vybudování železničního uzlu byla vybrána Břeclav.

     Břeclav stála trochu stranou železnice a teprve o rok později, v roce 1840  byla podle návrhu vídeňského architekta Antonína Jünglinga původně v pustině, daleko od tehdejšího centra, navíc obklopená bažinami, postavena místní železniční stanice. Původní budova stála na pilířích, kryté peróny a podchody pro cestující zde byly vybudovány až v roce 1904.

     Trať byla zpočátku jednokolejná, od roku 1852 začal dvoukolejný provoz mezi Břeclaví a Vídní, v průběhu dalších 20 let i na trati do Brna a do Ostravy. Postupně přibyly další tratě – v roce 1872 byla otevřena trať do Znojma (ta je stále jednokolejná), v roce 1901 byl zahájen pravidelný provoz na trati do Lednice (také jednokolejná, teď už na ní pravidelný provoz není), v roce 1900 bylo dokončeno spojení se stanicí Kúty, teprve v roce 1909 se začala budovat pokračující trasa do Bratislavy.

     Nádraží se postupně rozšiřovalo, měnila se i nádražní budova. Její největší přestavba proběhla v letech 1888-92, kdy nádražní budova získala klasicistní a secesní ráz. Současnou podobu získala budova při rekonstrukci v roce 2019.

     Celé nádraží prošlo na počátku 21. století  7 let trvající rekonstrukcí, díky níž břeclavská železniční stanice patří k nejmodernějším v zemi. V roce 2014 bylo předáno do provozu nové autobusové nádraží přiléhající k tomu vlakovému. S opravou prostoru před nádražím se ještě počítá.

(údaje čerpány z brožury Geršic-Školl-Průša: Kapitoly z historie břeclavského železničního uzlu 1839-1989 a z internetu)

Ke kešce:

Proč (zase) mysterka? Prostě proto, že ji ve městě, kde se kešky hodně ztrácejí, považuji za bezpečnější. Luštění je jednoduché a stačí vám k němu pozorné přečtení listingu.

N devátá osmá°  čtrnáctá sedmnáctá.čtvrtá druhá osmnáctá

E šestá první° sedmnáctá čtvrtá.sedmnáctá dvanáctá první

[EN]

     Břeclav is the first town on the territory of the contemporary Czech Republic where a steam train had arrived. It was on the 6th June 1839 on the Emperor Ferdinand’s Nothern Railway from Wien through Ostrava to Poland with the byroad to Brno which was built at that time. (information about the Kaiser Ferdinands-Nordbahn in German).

     In the Czech listing you can read about the history of the railway station Břeclav. It is now a large railway crossway from which you can travel by train in six directions: Brno, Ostrava, Wien, Bratislava, Znojmo and Lednice.

Cache:

The cache is near the railway station, for solving you can use the Czech listing.

N ninth eighth°  fourteenth seventeenth.fourth second eighteenth

E sixth first° seventeenth fourth. seventeenth twelfth first