Historie:
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara II. připomíná jako svědek zeman Jan z Peček. Původně bezvýznamná zemědělská osada se pozvedla až v polovině 19. století díky výstavbě železniční tratě Praha-Česká Třebová. V roce 1879 byla obec povýšena na městys, a roku 1925 došlo rozhodnutím ministerstva vnitra k jeho povýšení na město. V roce 1931 byl Pečkám udělen městský znak.
Městský znak na polceném a ve spodní polovině štípeném stříbrném francouzském štítu je do horního pole vložena červená silueta továrny s vysokým komínem - symbol rozvinutého průmyslu města, na pravou dolní čtvrtinu zlaté barvy je vložena cukrová homole obalená černým papírem - symbol cukrovarnictví, a na levou dolní čtvrtinu zlatý klas - symbol zemědělství ze kterého město vzešlo.
Před sebou máte výhled na Pečky a v dálce vidíte:
Římsko katolický Kostel sv. Václava na Masarykově náměstí v pseudorománském stylu se zajímavě řešeným stropem s otevřeným trámovým a ojedinělou secesní výzdobou. Byl postaven mezi lety 1906 a 1912 kolínským architektem Josefem Sklenářem podle návrhu Jaroslava Štěrby z Prahy. Objekt je jednolodní, má hranolovou věž a půlkruhovou apsidu. Interiér doplňují obrazy ze života sv. Václava od Františka Urbana a oltář se dvěma sochami v lodi od Františka Chraváta z roku 1943. Vysvěcen 1913. Roku 2001 rekonstruován. Vedle kostela stojí funkcionalistická katolická fara z roku 1941, projektovaná Františkem Čermákem.
U zdi kostela stojí od r. 1913 kamenný barokní kříž, jedna z patrně nejstarších dochovaných památek. Jeho „předchůdcem“ byl kříž dřevěný, "od starodávna stojící" na dnešním náměstí (do r. 1746), poté od r. 1748 do r. 1776 stával na jeho místě sloup se sochou P. Marie se zábradlím. Po zbourání kapličky v r. 1830 byl kamenný kříž přesunut na její místo.
Weinrichův cukrovar je monumentální soubor budov naproti nádraží. Byl založen Karlem Weinrichem v letech 1846 až 1847. Malou továrnu roku 1860 převzal a postupně rozšířil po otcově smrti syn Mořic. V roce 1876 převzal pečecký rolnický cukrovar, ale roku 1884 zkrachoval. Od roku 1889 cukrovar fungoval už jako akciová společnost Pečecká refinerie cukru, byl rekonstruován, roku 1897 ale vyhořel a byl pak opět výrazně přestavěn. Cukrovar vyvážel svůj produkt do celého světa, ale roku 1929 byla výroba zrušena a areál sloužil jako sklad. Objekty pak často měnily majitele i využití, dnes je v majetku ZZN. Převážná část dochovaných budov pochází z přestavby po požáru na sklonku 19. století, původní strojní zařízení zde však již není. Zbořeny byly také tři vysoké tovární komíny. Tento cukrovar je jedním ze symbolů města (cukrovou homoli mají Pečky ve znaku). Je sice částečně využíván, avšak potřeboval by důkladnou rekonstrukci a na zhodnocení svého významu stále čeká.
Vodojem byl postaven v letech 1930 až 1932 firmou Jana Vladimíra Hráského, pravděpodobně podle projektu architekta Františka Jandy. Roku 2011 byla zdaleka viditelná věž vodojemu, jedno z poznávacích znamení Peček, prohlášena za kulturní památku.
Voda se jímala v nedalekých Tatcích, čerpala se do věžového vodojemu, vysokého 38 m, ze kterého se samospádem rozváděla po celém městě.
Vlastní vodárenská věž je velmi elegantní stavba, která zároveň nese i vyhlídkovou plošinu. Na šesti štíhlých válcových pilířích spočívá vodojem o objemu 450 krychlových metrů, prostředním válcem stoupá schodiště a potrubí.
Silo, původně skladiště kouřimského hospodářského družstva v ulici Petra Bezruče (čp. 692) vedle železnice, pochází z let 1931 až 1932. Dnes je areál využit k prodeji stavebnin.
Pečecký potok- je sice kousek od Vás ale stojíte u jednoho ramene Pečeckého potoka.
Keš je vhodná pro výměnu CWG, TB a GC, věřím, že bude oblíbená a že dlouho vydrží.
1 Stage, 1 Stage a jediná vám napoví kde hledat finále. (jednoduchá šifra, cílem nebylo potrápit ale ukázat zajímavá místa v Pečkách)
Ke keši je už vydupaná geodálnice.