U jednotlivých listingů této série se mění pouze barevná část textu.
Kešky jsou ukryty pokud to bylo možné, co možná nejblíže k informační tabuli, nebo přímo u popisovaného místa.
6 - Šachtice č. 1, 3, 4 - Dražetice
Šachtice č. 1 - V jílovém - Šachtice zaražená do hloubky 20 m sleduje žílu lamprofyru (žilné horniny), která je uložena v porfyru a má průběh V - Z, sklon 80° k jihu a mocnost 3 - 4 m. Byla vyražena v 50. letech v rámci průzkumných prací na dole Libčice. Původní předpoklad, že se jedná o pokračování struktury z dolu Libčice, se nepotvrdil. Zrudnění je vázáno na křemenné žilky s mocností do 10 cm, které jsou uloženy jednak v lamprofyru, jednak sledují jeho nadložní i podložní kontakt. Obsahy zlata jsou poměrně nízké (0,1 - 11,9 g/t) a při průměrné mocnosti křemenné žíly 7 cm byl zjištěn průměrný obsah 3, 09 g/t.
Šachtice č. 3 - V Paluhách - Ve stejné době byly v oblasti „V Paluhách“ zjištěny tři velmi nepravidelné křemenné žíly. Jejich směr se mění od S - J k SZ - JV s proměnlivým sklonem 60 - 80° a nepravidelnou mocností 30 - 50 cm (místy čočky až 1,5 m). Žíly jsou uloženy v porfyru a jsou tvořeny převážně mléčně bílým masivním křemenem s nehojně vtroušeným pyritem, arzenopyritem a pyrhotinem. Zlato je vzácné, jako jasně žlutá zrníčka velikosti pod 1 mm. Jeho obsah v žilovině je velmi variabilní. Větší část žil má obsah zlata v desetinách gramu na tunu, jeden 10 m úsek pak 4 - 137 g/t.
Šachtice č 4 - Dražetická - Staré práce jsou soustředěny v lesním oddílu „Ve sklípkách“ a jedná se o řadu nepříliš hlubokých pinek. Průzkumné práce v 50. letech rýhami ověřily dvě lamprofyrové žíly uložené ve vulkanitech převážně ryolitového složení, se kterými jsou prostorově spjaty křemenné žíly a žilky, obsahující zlaté zrudnění. Šachtice do hloubky 13 m prošla stařinami a v hloubce 20 m byly tyto žíly na krátkou vzdálenost sledovány. Bylo zjištěno, že jak mocnost tak obsah zlata je velmi variabilní a jejich změny (0,1 - 264 g/t Au) byly zjištěny na metrovou vzdálenost . Ryzost zlata je vysoká a uvádí se v rozmezí 967 - 977 / 1000 (to znamená pouze cca 2,5 % cizorodých příměsí).
Žilovina je tvořena bílým až bělošedým křemenem místy až cukrovitého nebo rohovcovitého vzhledu s útržky okolních hornin. Spolu s křemenem se místy vyskytují karbonáty, z rudních minerálů se vyskytuje převážně pyrit, pyrhotin a vzácně arzenopyrit a minerály Bi - Te skupiny. Ryzí zlato je v žilovině poměrně hojné a tvoří shluky velmi jemných zlatinek o velikosti desetin mm, vetší zrna jsou ojedinělá. Často se nachází i v prokřemenělé hornině. V zásobách je zde cca 80 kg zlata.
Informační cedule nejsou již v moc dobrém stavu, některé jsou poškozené nebo dokonce úplně chybí.
V případě, že se mi podaří dohledat originální podobu těchto cedulí, doplním tyto informace i do listingu. Prozatím musí postačit alespoň foto toho, co z nich na místě zbylo.
Trasa je značena modrou turistickou značkou – místní značení.
Je to úhlopříčně rozdělený čtverec na dva trojúhelníky. Jeden je býlí a druhý má jednu ze čtyř barev (modrou, červenou, zelenou nebo žlutou). Používá se pro značení krátkých místních vycházkových tras a okruhů - proto se jí říká místní (tzv. „psaníčko“).
Toto značení již nemusí být všude patrné.
Původní informace o náročnosti trasy naučné stezky:
* Délka stezky: cca 18 km (celý okruh z Knína a zpět, okruh z Chramiště po jednotlivých zastavení je cca 12 km).
* Doporučená doba prohlídky: 4 - 6 hodin
* Výchozí místo: muzeum historie dolování zlata v objektu „Mincovna“ na náměstí v Novém Kníně, příp. křižovatka cest
Kozí Hory - Dražetice - Hranice
* Konečné místo: náměstí v Novém Kníně
* Za suchého počasí vhodné i pro cyklisty
Zdroj:
Naučná stezka Kozí Hory - Libčice
Tomáš Váňa
www.zlatokop.cz
