U jednotlivých listingů této série se mění pouze barevná část textu.
Kešky jsou ukryty pokud to bylo možné, co možná nejblíže k informační tabuli, nebo přímo u popisovaného místa.
5 - Šachtice č. IV, Borotice
Naučná stezka v této části přichází k střední části pruhu S - J starých odvalů a propadlin. V ní se nalézá šachtice č. 4 - borotická. V propadlině je patrné I. patro stařin jako z části zavalená chodbice do boku. Koncem 40. let byla stará šachtice vyzmáhána a rudní struktura byla sledována v hloubce okolo 20 m na vzdálenost 100 m.
Zrudnění je vázáno na lamprofyrovou žílu převážně spessartitového složení. Má strmý průběh, její mocnost se pohybuje mezi 2 - 2,5 m a je uložena v střípkovitě se rozpadajících černých grafitických břidlicích. Křemenné žíly v lamprofyru vytvářejí dva systémy. První je horizontální s žebříkovou texturou, žilky vyplnily kontrakční trhliny vzniklé při tuhnutí žíly mělko pod povrchem a jejich mocnost se pohybuje od mm do 15 cm. Druhý systém je vertikální a zahrnuje žíly směru SSV - JJZ a SSZ - JJV. Tyto žíly přetínají horizontální žilky a jsou mladší. Jejich mocnost se pohybuje od 2 do 20 cm.
Z rudních minerálů v křemenné žilovině se nejčastěji vyskytuje pyrit, pyrhotin a řídký je chalkopyrit spolu s arzenopyritem. Vzácně byly nalezeny i teluridy Bi. Ve zbytcích rozvezené haldy je i dnes možno nalézt drobná zrna zlata v křemenné žilovině. Velikost zlatinek většinou nepřesahuje 1 mm a jejich ryzost se pohybuje okolo 700 / 1000.
Šachtice byla koncem roku 1999 zajištěna.
Informační cedule nejsou již v moc dobrém stavu, některé jsou poškozené nebo dokonce úplně chybí.
V případě, že se mi podaří dohledat originální podobu těchto cedulí, doplním tyto informace i do listingu. Prozatím musí postačit alespoň foto toho, co z nich na místě zbylo.
Trasa je značena modrou turistickou značkou – místní značení.
Je to úhlopříčně rozdělený čtverec na dva trojúhelníky. Jeden je býlí a druhý má jednu ze čtyř barev (modrou, červenou, zelenou nebo žlutou). Používá se pro značení krátkých místních vycházkových tras a okruhů - proto se jí říká místní (tzv. „psaníčko“).
Toto značení již nemusí být všude patrné.
Původní informace o náročnosti trasy naučné stezky:
* Délka stezky: cca 18 km (celý okruh z Knína a zpět, okruh z Chramiště po jednotlivých zastavení je cca 12 km).
* Doporučená doba prohlídky: 4 - 6 hodin
* Výchozí místo: muzeum historie dolování zlata v objektu „Mincovna“ na náměstí v Novém Kníně, příp. křižovatka cest
Kozí Hory - Dražetice - Hranice
* Konečné místo: náměstí v Novém Kníně
* Za suchého počasí vhodné i pro cyklisty
Zdroj:
Naučná stezka Kozí Hory - Libčice
Tomáš Váňa
www.zlatokop.cz
