U jednotlivých listingů této série se mění pouze barevná část textu.
Kešky jsou ukryty pokud to bylo možné, co možná nejblíže k informační tabuli, nebo přímo u popisovaného místa.
1 - Kozí Hory
geologická charakteristika oblasti
Kozohorské pásmo je řazeno k sv. části vulkanického pruhu klatovsko - dobříšského, jenž náleží k proterozoiku Barrandienu. Stratigraficky přísluší k davelské skupině s charakteristickým výskytem černých břidlic (lečické vrstvy) v nejsvrchnějších partiích. Jedná se o tělese sestávající z efuzivních (výlevných) hornin, které je protažených v ose S - J s délkou cca 5,5 km a šířkou okolo 2 km. Složení vulkanických hornin kolísá od intermediárních až po kyselé (andezity, dacity, ryolity). Horniny nejsou výrazně postiženy zbřidličnatěním a dynamická metamorfóza je též méně patrná. Těleso má antiklinální stavbu a je tvořeno dvěma antiklinálami, které jsou odděleny výraznou dislokací směru S - J. V jižní části se těleso nejprve stáčí do směru V - Z a dále pak opět do směru S - J. Horniny kozohorského pásma mají variabilní složení, nelze však s určitostí říci, zda se jednalo o jeden výlev s velkou faciální pestrostí, nebo o více opakovaných výlevů různého složení. K pásmu náleží též horniny vulkanosedimentárního souvrství lemující jej a které obsahují vedle černých grafitických břidlic i polohy tufů. Západní a severní okolí pásma je budováno proterozoickými sedimenty, východní a jižní pak granitoidy středočeského plutonu. K žilnému doprovodu granitoidů středočeského plutonu náleží celá řada žilných hornin. Směr jejich průběhu je převážně S - J, V - Z a VSV - ZJZ. Nejčastěji jsou reprezentovány granodioritovým porfyritem, leukokratním žulovým porfyrem, aplitem a vzácně pegmatitem. Z bazických žilných hornin jsou zastoupeny dioritové porfyrity a lamprofyry (spessartit). Lamprofyrové žíly jsou často nositelem Au zrudnění.
Informační cedule nejsou již v moc dobrém stavu, některé jsou poškozené nebo dokonce úplně chybí.
V případě, že se mi podaří dohledat originální podobu těchto cedulí, doplním tyto informace i do listingu. Prozatím musí postačit alespoň foto toho, co z nich na místě zbylo.
Trasa je značena modrou turistickou značkou – místní značení.
Je to úhlopříčně rozdělený čtverec na dva trojúhelníky. Jeden je býlí a druhý má jednu ze čtyř barev (modrou, červenou, zelenou nebo žlutou). Používá se pro značení krátkých místních vycházkových tras a okruhů - proto se jí říká místní (tzv. „psaníčko“).
Toto značení již nemusí být všude patrné.
Původní informace o náročnosti trasy naučné stezky:
* Délka stezky: cca 18 km (celý okruh z Knína a zpět, okruh z Chramiště po jednotlivých zastavení je cca 12 km).
* Doporučená doba prohlídky: 4 - 6 hodin
* Výchozí místo: muzeum historie dolování zlata v objektu „Mincovna“ na náměstí v Novém Kníně, příp. křižovatka cest
Kozí Hory - Dražetice - Hranice
* Konečné místo: náměstí v Novém Kníně
* Za suchého počasí vhodné i pro cyklisty
Zdroj:
Naučná stezka Kozí Hory - Libčice
Tomáš Váňa
www.zlatokop.cz
