Pravidla tvorby římských čísel
Při převodu "našich" čísel na římská čísla v podstatě neexistuje žádná směrodatná norma. Rozhodující byly vesměs obecně uznávané zvyklosti. Tato shoda byla do středověku daleko volnější než později. Dnes se řídíme pravidly 16.-18. století.
Základní pravidla
- Římská čísla se zapisují kombinací znaků I, V, X, L, C, D, M.
- Římská čísla se skládají psaním od znaků pro nejvyšší hodnoty k nejnižším (MDL = 1550). Většinou se kombinují nejvýše 3 stejné římské číslice (XXX = 30, III = 3). Někdy mohou být kombinovány i čtyři stejné římské číslice (IIII = 4 bylo běžné na starých slunečních hodinách).
- Menší římská číslice před větší znamená odečet (IV = 4). Takto se odečítá jen jediná římská číslice (jen zcela ojediněle dvě stejné číslice: IIX = 8).
- Pro odčítání podle bodu 3 se používají pouze římské číslice I, X, C; v matematickém kontextu zcela výjimečně také M. Nikdy nebyly používány římské číslice V, L, D (správně: XC = LXXXX = 90, MCM = 1900; nesprávně: VC = 95).
- Číslice I se pro odečítání většinou užívá jen před V, X. Není tedy správně MIM pro 1999 (lépe je MCMXCVIIII nebo MCMXCIX).
Znaky pro římská čísla
Tabulka převodu římských čísel
| Římsky |
Arabsky |
Poznámka |
| I |
1 |
|
| V |
5 |
|
| X |
10 |
|
| L |
50 |
|
| C |
100 |
Centum |
| D |
500 |
|
| M |
1000 |
Mille |
Převod římských čísel na arabská čísla
Pokud je větší římská číslice následovaná menší nebo stejnou, tak se hodnoty sčítají:
CII = 100 + 1 + 1 = 102
Když menší římská číslice předchází větší, tak se menší číslo odečítá:
IX = -1 + 10 = 10 - 1 = 9
MCM = 1000 + (-100) + 1000 = 1000 + (1000 - 100) = 1900
Převod arabských čísel na římské
Pokud se v čísle nevyskytují číslice 4 a/nebo 9 je situace jednoduchá. Číslo se rozepíše na římské tisíce, (pětistovky,) stovky, (padesátky,) desítky a jednotky (tj. od nejvyšších po nejnižší):
1763 = 1000 + 700 + 60 + 3 = 1000 + 500 + 100 + 100 + 50 + 10 + 1 + 1 + 1 = MDCCLXIII
Pokud se v čísle vyskytují 4 a/nebo 9 je nutné uplatnit pravidlo o odečítání (např. 900 = 1000 - 100 = M - C = CM). Pro odečet se používají římské číslice I, X, C:
1940 = 1000 + 900 + 40 = M + CM + XL = MCMXL
Původ vzniku římských čísel
I
Římská čísla vznikla přirozenou cestou. Římané počítali na prstech. Čísla jako 1, 2 a 3 a jím odpovídající znaky I, II a III graficky vyjadřují jednotlivé prsty.
V a X
Také tato dvě římská čísla mají svůj původ v lidské ruce:
Římská číslice V (5) je vyjádřením dlaně s pěti prsty - V tvoří tvar mezi palcem a malíčkem
Římská číslice X (10) jsou dvě dlaně u sebe (10 prstů).
L a C
Latinsky sto je centum. Odtud C. Padesát je polovina ze stovky. L tedy vzniklo "rozpůlením" znaku pro 100 (C):
Římská číslice L (50) vznikla rozpůlením C (100 = lat. centum)
Podle Slovníku antické kultury vzniklo L rozpůlením původního řeckého označení pro sto - Ψ (psí).
D a M
Tisíc je latinsky mille (odtud M pro 1000). Znak D pro 500 vznikl opět grafickým "půlením" znaku M, tentokrát svisle. Vznikl tak znak podobný písmenu D:
Římská číslice D (500) vznikla rozpůlením M (1000 = lat. mille)
Chronogramy
Jedná se o latinské nápisy s několika zvýrazněnými velkými písmeny, které je třeba mechanicky sečíst bez ohledu na uvedená pravidla. Součet dá letopočet zveřejnění nápisu. Např. nápis "CLangere sepVLtos VoX Mea CVnCta petIt" na zvonu říká "Můj hlas touží jen vyzvánět mrtvým" a zároveň vyjadřuje letopočet C+L+V+L+V+X+M+C+V+C+I = 1426.
Jak na keš?
Nejprve budete potřebovat několik letopočtů týkajících se českých osobností. Vzhledem k tématu kešky je asi jasné, co s nimi potom musíte udělat.
Máte letopočty, máte je převedeny, ale stále nevíte, kam máte jít? Vyražte na úvodní souřadnice a zkuste najít šifrovací klíč
(nic nerozebírejte, ani neohmatávejte, jen se dívejte) - použijte jej pouze v řádu desítek a jednotek. Doporučuji jeho hledání za světla, v noci může být vaše úloha podstatně stížená.
| N 49° 09. |
† Přemysl Otakar I.
† Jan Palach
* Jan Evangelista Kubelík
† Václav IV.
* Milan Rastislav Štefánik |
† Marie Terezie
† Rudolf II.
* Karolína Světlá
* Josef Rössler-Ořovský
* Ota Pavel |
* Jan Werich
† Jan Hus
* Jan Saudek
† Emil Hácha
* Jiří Voskovec |
| E 016° 36. |
* Gustáv Husák
* Jaroslav Seifert
* Tomáš Baťa
* Václav IV.
* Karel IV. |
† Přemysl Otakar II.
† Jiří z Poděbrad
* Zikmund Lucemburský
* Vlasta Burian
* Otto Wichterle |
† Gustáv Husák
* Jan Lucemburský
* Antonín Dvořák
* Jaroslav Ježek
* Václav Havel |
Vyluštěné souřadnice vás dovedou k budově, před jejímž vchodem se po stranách nachází dva objekty. Na tom pravém naleznete čtyři řádky textu. Uplatněte na něj znalosti nabyté v listingu o chronogramech - dostanete tak letopočet ABCD. (Berte v potaz všechna vhodná písmena.) Určitě se v tom roce stalo mnoho zajímavých věcí, ale ty teď nemusíte řešit. Vy si jen díky němu trochu upravíte vyluštěné souřadnice tak, abyste mohli najít vytouženou skrýš.
N1 a E1 značí tisíciny minut v souřadnicích vyluštěných výše.
N 49° 09.[N1 - (C+D-A)]
E 016° 36.[E1 - (B*(C+D-A)-A)]
Ve svých lozích,
prosím, nespoilujte, a to ani popisem okolí, ani fotkami. Všechny logy, které budou navádět k místu uložení finálky budu bez milosti mazat. U finálky se to, obzvláště za hezkého počasí, může hemžit mudly. Pokud si nejste jistí, raději odlov odložte na vhodnější dobu.
Závěrem chci poděkovat
Cavalier Teamu a celému Geopivku za cenné rady a celkový betatest. Bez nich by tahle keš asi nevznikla - díky moc!
Přeji hezký lov...