Tak jak psaly Lidové noviny nebo Národní listy, byl to člověk velice hodný, u farníků oblíbený, většinu svých příjmů věnoval chudým a na různé dobročinné účely. Na sebe byl přísný, na jiné laskavý a shovívavý, v jídle velice skromný.
Ten se tehdy už za tmy vracel za kruté zimy ze zpovídání v Jemnici domů. Unavený postál nad Budkovem u Fáberova kříže, kde ho jako poslední viděl fořt, který mu nabídl, že ho doprovodí se světlem na faru, ale on jeho pomoc nepřijal.
Cesty byly zaváté a snad vysílen do Budkova již nedošel. Zůstal ležet v polích nedaleko Budkova. Na druhý den našli farářovo tělo v závěji sněhu zmrzlé. Starohraběnka Salmová dala na své náklady na místě, kde P. František Maňoušek zemřel, postavit kapličku.
Příchodem pana děkana Mgr. Josefa Brychty do Jemnice a do Budkova se každoročně v tuto předvánoční dobu konají poutě právě do těchto míst.
