Soví série:

Jelikož jedna členka týmu adam a spol. má tento rok velké jubileum, rozhodli jsme se jí s 05Martinku vytvořit sérii o sovách. Každá keška pojednává o jiné sově, bonusem pak je největší sova-Výr velký. Sovy jsou sezařeny podle váhy (Kulíšek nejmenší-7g, Výreček malý-80g, Sova pálená-95g, Sýc Rousný-110g, Sýček obecný-250g, Sovice krahujová-370g, Kalous ušatý-435g, Kalous Pustovka-475g, Puštík obecný-600g, Výreček bělolící-1000g, Puštík bělavý-1200g, Výr virginský-1400g, Puštík bradatý-1454g, Sovice sněžní-2500g, Výr velký-2800g). Nejsou to zdaleka všechny sovy, ale jen výběr. Doporučujeme jít popořadě. Série lze odlovit na kole, nebo pěšky. Kešky jsou většinou (až na 2) PETky v držáčcích, jedna je PETka zavěšená a jedna je BONUS... Hinty jsou upraveny podle trasy od 1 po 14. Na trase přímo leží keška Nad Olešnou, tak můžete s ní spojit odlov. Omlouváme se předem za špatné zaměření, v lese je mnohdy velká nepřesnost GPS, ale k nálezu by Vám měly dopomoct hinty. Přejeme příjemný a ničím nerušený odlov. 

Výr virginský (Bubo virginius)

Výr virginský (Bubo virginianus) je statný a velký pták, jeden z mnoha zástupců rodu Bubo. Obývá severní, střední i jižní Ameriku. Je to velice přizpůsobivý pták s velkým rozsahem rozšíření, ačkoli není v Americe tak rozšířený, jako sova pálená.

Výskyt

Většinu času tráví výr virginský na stromech v jehličnatých, listnatých i ve smíšených lesech, tropických deštných lesech, v prériích, pampách, hornatých oblastech, subarktických tundrách, pouštích, u skalnatých pobřeží a v některých městských oblastech. Ačkoli je jeho výskyt méně obvyklý ve více extrémních oblastech (tj. „srdce“ pouští, příliš husté deštné lesy, vysoké oblasti v arktických tundrách), obývá většinu lokalit v Americe.

Popis

Výr virginský dosahuje 46 až 68 cm na výšku, rozpětí křídel 101-153 cm,hmotnosti zhruba 1400 g. Obecně jsou největší sovy nejblíže u polárních oblastí a nejmenší sovy poblíž rovníku. Samice jsou o něco větší než samci. Dospělé sovy mají velké ušní chvostky, rudohnědou tvář a bílou skvrnu na hrdle. Vrchní část těla je kropenatá, spodek těla tvoří žlutohnědé svislé vlnkování. Ušní „chvostky“ tvoří pouze pera a nijak nesouvisí se sluchovým ústrojím. Mají skvělý sluch, který jim umožňuje nalézt přesné umístění jejich kořisti.

Zdroj: wikipedie