RKM#4 - Hlavacek jarni Traditional Cache

Tato keš patří do série Rostliny Kolem Mostu

Hlaváček jarní (Adonis vernalis)

.

Čeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovité

Rostlina je chráněna podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. a je zařazena do kategorie "ohrožený druh".

Rod

Adonis zahrnuje asi 11 druhů, které rostou nejvíce v horách Střední Asie.

Popis

Vytrvalá, 10 až 50 cm vysoká bylina. Listy přisedlé, zpeřené, lístky čárkovité, do 1 mm široké. Na lodyze jen jeden květ, jenž je až 7 cm široký, korunní lístky světle až zlatavě žluté v počtu 10 až 20, celokrajné, v horní části mělce zubaté, kalich 5četný. Kvete od dubna do června.

Stanoviště

Výslunné travnaté stráně, stepní louky, kamenité stráně, světlé borové lesy, na půdách kyprých, písčitých, vápnitých.

Rozšíření

V ČR v Čechách od Českého středohoří po střední Polabí, na Moravě jen v nejjižnější části, od nížin po pahorkatiny (max. asi 500 m n.m.). Celkově roste v jihozápadní, jihovýchodní a střední Evropě, na severu po jihovýchod Švédska, na východě po stepi evropského Ruska až k jižnímu Uralu a po horní tok řeky Ob.

Jedy

Obsahuje srdeční glykosidy adonidosin, adonivernosid, cymarin a adonitoxin, nejvíce ve stonku a v listech. Dále je přítomen alkohol adonit, kyselina akonitová, cholin, pryskyřice, tuk, fytosterin. V květech je dále přítomen flavonový glykosid, v kořenu kumarinový derivát vernadin. Toxicky působí glykosidy, z nichž ve vodě rozpustný adonidosin má účinky na srdce, které však netrvají dlouho, a adonivernosid, jenž je ve vodě jen málo rozpustný, na srdce účinkuje jen slabě. Otrava se projevuje zvracením, bolestmi žaludku, průjmem. Smrt může nastat ochrnutím dýchacího ústrojí (byla zaznamenána u dítěte). U postiženého je třeba vyvolat zvracení (není-li spontánní), podat mu aktivní uhlí a přivolat lékařskou pomoc.

Léčitelství

Sbírá se kvetoucí nať, která se suší při teplotách 55 až 60 °C. Droga působí povzbudivě na srdce, zejména při degeneraci srdečního svalu a při poruchách krevního oběhu. Účinek nastupuje rychle, není však tak intenzivní a dlouhodobý jako např. při použití náprstníkových drog. Dále má hlaváček mírně močopudné účinky. Užívá se ve formě nálevu nebo tinktury. Vzhledem k tomu, že se jedná o drogu jedovatou, nedoporučuje se její užití v samoléčbě. Kromě toho je sběr hlaváčku zákonem zakázán, neboť jde o rostlinu chráněnou.

Pěstování

Občas bývá hlaváček pěstován i na zahradách, na vhodných stanovištích vydrží léta a časem se rozrůstá do bohatých trsů. Vyžaduje lehčí, výživné, písčité a vápnité půdy, stanoviště by mělo být slunné. Množí se semeny, která se sklízí krátce po dozrání a ihned se vysévají, nebo dělením trsů.

O kešce

Keška je černá "petka" umístěná vpravo od cesty. V období dešťů je cesta blátivá a nedoporučujeme výpravu s kočárky do terénu.

.