Medník je lokalita, kde již několik desetiletí probíhá rozsáhlé hledání bájného štěchovického pokladu. Ne každý hledač je ovšem pozorný k přírodě a tak po pár letech můžeme najít na Medníku místa, kde se hledači svými zásahy podepsali do krajiny více, než by bylo třeba. Ačkoli se v geocachingu nejedná o skutečné „drahé“ poklady, i zde můžeme najít jistou podobnost.
Tato keš se tedy zabývá geocachingem a jeho dopady na přírodu a krajinu.
Geocaching je stále více se rozšiřující fenomén, který si klade jako jeden z hlavních úkolů poznání nových míst a informací o nich. Od jeho založení v roce 2000 se připojilo k této hře přes 6 milionů geocacherů a celosvětově je založeno přes 2 mil. keší.
Přestože je geocaching založen na myšlence přírodu poznávat, ctít a chránit ji, což také uvádí ve svých pravidlech, mnoho kačerů tyto zásady nedodržuje tak, jak by měli. Místo ochrany a souznění s přírodou ji často i nevědomě devastují při za honbě za bodech a navýšení celkové osobní statistky. na internetovém portálu.
Otázka tedy zní, převažují pozitivní dopady geocachingu nad těmi negativními?
Mezi negativní dopady můžeme zařadit
· Vyšlapání „geodálnic“ v okolí kešky
· Rušení zvěře – narušování jejich přirozených útočišť a lovišť
· Narušování přírodních (krajinných) struktur - Ať už se jedná o nevhodné umístění samotné krabičky nebo pouze o fakt, že časté uložení bývá pod kameny, v kořenech stromů nebo v pařezu či přímo na stromě. V okolí právě takové „pravé“ kešky můžeme nalézt mnoho rozhrabaných pařezů, vyhrabaných děr v kořenech, uloupaných mechů nebo poškození kůry stromů, na které se leze.
· Opravdovost schránek - Vynalézavost a fantazie kešařů jsou opravdu veliké a mnohé schránky jsou až neuvěřitelně promyšlené nebo na pohled nerozeznatelné od přírodních objektů. Existují tak falešné kameny, větve, šišky či ptačí budky, které jsou na první pohled od pravých k nepoznání. V rámci maskování je tato skutečnost určitě užitečná věc, avšak kešaři, kteří jsou již na tyto úkryty zvyklí, pak hledají kešku v každém takovém předmětu. Dochází tím k rozhrabávání kamenů, ošahávání či lámání větví, či prolézání pravých ptačích budek.
· Odpadky - Troufám si říct, že snad nedochází k tomu, aby nějaký kešař úmyslně u kešky odhodil odpadek nebo se u keše nasvačil a odpadky nechal na místě. K odpadkům u keše dochází především díky poničení obalu samotné schránky nebo při jejím zrušení, kdy majitel bohužel nechá zbytky původní keše neuklizené.
· Nezodpovědnost při zakládání keše
· Nedodržování „pravidel“ nebo nedostatečné popsání keše
· Nedostatečné čtení listingu - Najít kešku by mělo být finále celého procesu hledání. První by mělo jistě být úplné přečtení listingu, kde byste se měli dozvědět vše důležité a předejít tak mnohým důsledkům viz výše. Např. že keš již neexistuje, že keš je přesunuta na jiné místo, kde se keš nachází a jak se chovat. K čemu se vztahuje a vše ostatní potřebné k onomu místu
Pozitivní dopady
- Přesevšechno je tady jedno velké plus a to je samotná podstata kešování. Jde hlavně o poznání přírody, nových nebo zajímavých míst a spojení cestování se zábavou a možná i dobrodružstvím. Všechno to ale nesmí být na úkor přírody.
- Mezi plusy patří také různé Eventové akce, které vybízejí např. k vyčištění vymezeného území od odpadků apd. či jde jen o setkání lidí, se společným zájmem.
- V neposlední řadě je to ale kladný vztah k přírodě, který by měl a snad i má každý kešař. Co je ještě podle mne ale přínosnější, že tento vztah a zároveň touhu po dobrodružství lze díky geocachingu vychovávat již od malička v dětech, které hra baví díky „hledání pokladů“ a zároveň se při ní učí poznávat krajinu a přírodu vůbec a zároveň se nenásilným způsobem dozví spoustu informací o věcech z různých odvětví.
Založení této kešky se tedy váže spíše k zamyšlení a budeme rádi, když mi do komentářů napíšete svoje názory na věc.
O keši:
Keš se nachází asi 50m nad Posázavskou stezkou poblíž tabule č. 14. Zvláště v létě, může být díky hustým stromům problém s přesným zaměřením, ale k nalezení se stačí jen pořádně rozhlédnout.