Vyhlídka na Plánický hřeben
Keška je v blízkosti vyhlídky na přírodní park Plánický hřeben. Z vyhlídky je mimo jiné vidět Kamýcká skála (538 m), Ptín (573 m), Beranice (587 m), Pokrývadlo (497 m), Buzrakov (641 m), Boulín (604 m), Hora (483 m), Na Vrších (496 m), Kostřáb (690 m), Barák (706 m), Drkolná (729 m), Na Skále (706 m), Vodojem (457 m), Borek (858 m) a Sv. Bartoloměj.
Plánický hřeben
Přírodní park Plánický hřeben byl vyhlášen v roce 1979 za účelem ochrany pramenné oblasti Úslavy a zachování území pro jeho biologické, krajinné a estetické hodnoty. Území zaujímá 7851 ha ve vrcholové části Plánické vrchoviny, která mezi Brdy, Šumavou a Blatenským pohořím tvoří migrační křižovatku. Přírodnímu parku dominují vrchy Rovná (728 m.n.m.), Barák (706 m.n.m.), Stírka (706 m.n.m.) a V elký Kámen (674 m.n.m.). Přímo na tento park navazuje přírodní park Kakov - Plánický hřeben. Velká část parku je pokryta lesy, ale kromě lesů jsou pro tento park typickým krajinným prvkem balvanité pastviny a louky, na kterých se vyskytuje řada chráněných rostlin. Území je pramennou oblastí řeky Úslavy, která se na horním toku jmenuje Bradlava. Součástí přírodního parku jsou přírodní rezervace Jelení vrch a Velký kámen, ve kterých se dochovala původní skladba lesa a roste zde vzácný smíšený porost. V přírodní památce Dolejší dráhy se zase nacházejí opuštěné pastviny se vzácnou květenou. Na řece Bradlavě stojí několik mlýnů sloužících v minulosti jako pily.
Částí přírodního parku probíhá cesta, která je značena červenou turistickou značkou a je nazvána podle slavného vynálezce a elektrotechnika Františka Křižíka. Po této cestě mu jeho matka nosila potraviny až do Prahy, kde studoval. Přírodní památka Velký kámen je členitý skalní útvar, dlouhý cca 60 km s šířkou 30 m. Statut přírodní památky má chránit zbytky přirozených bučin na rozloze 1 ha na západně orientovaném svahu poblíž malebné obce Bližanovy.
Plánický hřeben je geomorfologickým celkem Šumavského předhůří. Tvoří jej převážně cordieritické ruly, vyšší hřbety krystalické břidlice. Na základě rekonstruované vegetace patří tato oblast ke kyselým doubravám s ostrovy květnatých bučin na vrcholech na kterých dnes převládá smrk. Plánický hřeben je migrační cestou flóry i fauny od Šumavy do Brd. Vyskytují se tady plavuně, mokrýše, čarovníky, dřípatky horské, vraní oka, kokořík přeslenitý, zimolez černý, růže alpská a hořec hořepník. Můžeme si tu poslechnout zpěv ořešníka kropenatého a zahlédnout mloka skvrnitého. Přírodní rezervace Jelení vrch východně od Habartic má zachovanou původní bučinu s pižmovkou mošusovou, bažankou vytrvalou, věsenkou nachovou, vikví křovinnou a mnoha dalšími druhy. Území Plánického hřebene tvoří nejen vrcholové a podmáčené lesy, ale i četná prameniště, potoky a potůčky i slatinné louky.
Kudy ke krabičce
Ke kešce se dá dostat mnoha způsoby, nejrychlejší přístup je ze Štěpánovic nejprve po modré, poté po červené turistické značce, Ostatní přístupy jsou delší, ale zase slibují zajímavější procházku - můžete se vydat po červené turistické značce od Klatovského Boru, další možností je ze Svrčovce dojít na Sekrýt a za Sekrýtem se napojit na červenou turistickou značku, poslední doporučenou cestou je přístup od Dolan, nejprve po neznačené cestě na Komošín, dále již po červené turistické stezce. Zparkovat můžete v Dolanech nebo pod Komošínem.
Keška je vhodná i pro cyklisty (horská nebo treková kola).
Obsah keše
V keši jsou vložena na výměnu 2 CWG a pár drobností:
- hrací kostky
- přívěsek na klíče - kompas
- přívěsek na klíče - metr
- přívěsek na klíče - rybička
- otvírák
- 2 x mini lupa
- kovový přívěsek na klíče
- mininářadí weishaupt