Tento brod byl již ve 14. stol. nahrazen přívozem a jde tak o nejstarší přívoz v širokém dalekém okolí. Patřil pravděpodobně k mokropeskému dvoru, který byl přestavěn ze staré tvrze, později zvanému „Familie“. Poslední vlastník dvora – cisterciácký klášter na Zbraslavi – prodal roku 1730 převoznické právo i s panskou chalupou panu Václavu Kocourkovi pod podmínkou, že on i jeho potomci budou zdarma převážet robotníky do panské služby a odvádět „něco“ ryb do zámecké kuchyně. A tak Kocourkovi poklidně převáželi přes řeku 184 let až do pohromy 1. světové války. Ještě roku 1913, rok před ukončením převoznické koncese, byl mokropeský přívoz upraven na lanový.
Potřeba přívozů však trvala dál a tak u nás vedle mokropeského přibyl další: Výnosem z 16. září 1895 udělilo c. k. místodržitelství pro Království české i obci Dolním Černošicím povolení k provozování prámového přívozu přes Berounku, a to nad mlýnským jezem. Přívozem se převážel dobytek, vepři, trakaře i káry… Původním vlastníkem a provozovatelem černošického přívozu byl velkostatek zbraslavský. Prvním nájemcem a převozníkem tohoto přívozu (loďkového i prámového) byl v letech 1896 – 1924 pan František Cvrk z Horních Černošic. Dalším převozníkem byl pan Václav Ejem z Radotína a po něm pan František Jiskra z Dolních Černošic. Ve dvacátých letech pak byl zřízen osobního loďkového přívozu u lázní „Kazín“ a později i u lázní „Pod hrádkem“.
Přívoz Kazín – Dolní Mokropsy byl historicky doložen poprvé v roce 1899 a naposledy 1950, novodobý provoz byl zahájen roku 1992.
Přívoz Lipence-Kazín – Černošice-Dolní Mokropsy přes řeku Berounku tvořila od roku 1992 do roku 2007 pramice upoutaná ke spodnímu vodiči, po němž se posouvala pomocí elektromotoru nebo ruční kliky. Na levém břehu je přístaviště u chatové osady Jedličkovy lázně, na pravém břehu u chatové osady Kazín. Přívoz jezdil jen v letní sezóně, o prázdninách denně, před a po nich jen o víkendech. Převážel osoby, kočárky a jízdní kola.
V letech 2010–2013 rada hlavního města Prahy, organizace ROPID a společnost Pražské Benátky připravovaly obnovení provozu a jeho začlenění do Pražské integrované dopravy, z plánu však sešlo. Během prosince 2014 a v letní sezóně 2015 obnovila provoz přívozu bez dotací a bez tarifní integrace společnost Pražské Benátky, která jej zakomponovala do okružních vyhlídkových plaveb po délce Berounky.
Tajenka - umístění keše:
1. příjmení českého spisovatele, který se ve svém díle inspiroval okolím řeky Berounky, autor knih Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby
2. malé městečko ležící na obou stranách Berounky, ve svém názvu má ukrytý název části lidského těla
3. zaniklý hrad, který údajně založil Karel IV. pro pobyt královny a jejího dvora
4. autor divadelní hry Noc na Karlštejně
5. železniční zastávka Černošice-_________
6. pravý přítok Vltavy
7. název nedalekého televizního a rozhlasového vysílače
8. levý přítok Vltavy
9. nejstarší Krokova dcera
10. menší terminál pro osobní vodní dopravu, který slouží k přistávání plavidel a nastupování a vystupování cestujících, případně nakládání a vykládání nákladu
11. hrad, který kdysi stál nad Berounkou
Návod: Písmena, která vyjdou v tajence představující popořadě chybějící číslice do souřadnic. Podle toho, které písmeno v pořadí vyjde, postupně v tajence získáte chybějící souřadnice.
N 49°_ _ . _ _ _ E01 _ ° _ _ . _ _ _
