Dobrozemicka tvrz Traditional Cache

Lokalita „dobrozemické tvrze“ ležící na území obce Dobrá, její dosavadní lokace (Spurný, Samek a kol.) byla mylná. Doposud byla umísťována do míst kamenné hranolové věže poblíže staré hospody „U Oráče“ (č.p. 20), kterou považovali za obytnou budovu tvrze.

Regionální vlastivědný pracovník a neprofesionální archeolog z Dobré však roku 1981 prokázal dřívější umístění skutečné tvrze až na malém uměle navršeném pahorku poblíže řeky Morávky, což vyřešilo zcela spor o dobrozemiskou tvrz.

Toto místo nalezl na pravém břehu řeky Morávky v jihozápadním katastru Dobré. Jde o parcelu rodinného domu čp. 25, kterou občané obce znají pod místním názvem „Na kučuli“. Ta je tvořena nápadným uměle navršeným oválným pahorkem.
20 metrů široká plošina, na níž je situován rodinný domek, je totiž nejméně 2 metry vyvýšena nad horizont původního terénu a v půdorysu je celá vyvýšenina asi 30 metrů vysunuta před svah pobřežní terasy. Mezi terasou a vyvýšeninou byl vyhlouben hluboký příkop, který zůstával do padesátých let z velké části zachován, přestože již tehdy sloužil jako skládka odpadků. Úplným zasypáním příkopu v pozdějších letech došlo ke značnému znehodnocení lokality, neboť existence tohoto obranného příkopu zvýrazňovala oválný tvar vyvýšeniny a umožňovala mnohem průkaznější srovnání celého komplexu s řadou jiných zaniklých středověkých tvrzí. V příkopu oddělujícím lokalitu od říční terasy na severozápadě je dnes druhotně vedená cesta. I tak je dnes kromě strany severní celá lokality velmi výrazná.

Tvrz vybudovali snad na přelomu 14. a 15. století Vlčkové z Dobré Zemice. Tento rod v Dobré nepobyl dlouho, ale i když se zněj v průběhu dalších let stal na Ostravsku velmi významný rod, který se do jeho dějin zapsal ať již kladně, nebo i záporně, vždy se psal „z Dobré Zemice“ či poněmčeně „von Gutenlad“. Potomci tohoto rodu žijí dodnes v Rakousku.

Přestože je i plošina vyvýšeniny narušena stavebními úpravami, podařilo se tu na několika místech zachytit kulturní vrstvu o síle 10 – 20 cm. V šedočerně zbarvené vrstvě se hojně vyskytovaly přepálené kameny.
V neporušené jihozápadní části plošiny byla v terénu prokázána část půdorysu nějakého staršího objektu.
Z původně kruhového svahu vyvýšeniny se nejlépe dochoval jižní úsek, v jehož horní části zjišťovací sonda necelých 10 cm pod povrchem prokázala opět vrstvu šedočerné zeminy se zbytky přepálených kamenů a se zlomky neglazované keramiky. V hloubce 25 – 30 cm se předcházející vrstva měnila v jílovitopísčitou hlínu s množstvím říčních kamenů a pokračovala do hlouby 60 cm, v níž byla sonda ukončena. Z keramických zlomků nalezených v kulturní vrstvě stojí za zmínku dva zlomky profilovaných okrajů nádob, z nichž jeden má vnější profilaci zdobenu rytou vlnovkou a střed dna nádoby s otiskem zajímavé značky. Ve stejné vrstvě byly nalezeny také dva železné hřebíky a v hloubce 30 cm poměrně dobře zachovalý hrot šípu. Nalezený archeologický materiál je možno datovat do období 14. a 15. století a do stejného období spadá i budování obdobných tvrzí, typologicky srovnatelných s objevenou lokalitou.