Přírodní park je definován v zákoně 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: „K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.“ (§12 odst. 3) Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo k zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty.
V Plzeňském kraji najdeme několik Přírodních parků např. Buděticko, Kochánov, Plánický hřeben, Český les a další...
Popis Branžovského hvozdu
Branžovský hvozd se nachází na jihu západních Čech, zabírá část Švihovské vrchoviny a východní část Všerubské vrchoviny. Plocha bioregionu v ČR je 289 km2. Převládá zde kulturní krajina s vyváženým podílem lesů (36%), polí (37%) a luk (19%). Branžovský bioregion je tvořen spilitovými a dioritovými hřbety. Nacházejí se zde bohaté květnaté dubohabřiny i bučiny, na skalách s javory a na vrcholech původně s jedlí. Branžovský hvozd je charakterizován zejména květnatými bučinami na úživných substrátech, které mají v podrostu bohaté zastoupení hájových druhů a druhů květnatých bučin. V přírodním parku se nacházejí tři památkové rezervace Chudenice, Poleň a Pocinovice.
Pohled na Jezvinec (736m) a Orlovickou horu (723m) v pozadí hřeben Šumavy s Ostrým
Pohled zleva na Běleč (712m), Valbu (664m), Řičej (697m), Bělýšov(652m), Kněžskou horu (555m) a Doubravu (727m).
Flóra
Zdejší flóra je dosti pestrá, s podstatným zastoupením hercynských lesních druhů. Mezi středoevropskými druhy jsou charakteristické věsenka nachová (Prenanthes purpurea), česnek medvědí (Allium ursinum) a měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), které doplňují subatlantské typy, např. kostřava lesní (Festuca altissima), štírovník bažinný (Lotus uliginosus), áron plamatý (Arum maculatum), vrba plazivá (Salix repens), zimostrázek nízký (Polygaloides chamaebuxus) a pastinák luční palčivý (Pastinaca sativa subsp. urens). K demontánním druhům patří růže alpská (Rosa pendulina) a tis červený (Taxus baccata). Termofilní prvky jsou řídké, přecházejí ze severu a jsou reprezentovány zejména bělozářkou liliovou (Anthericum liliago) a tolitou lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria).
Semenáček Buku lesního
![]()
Fauna
Převažuje hercynská lesní fauna, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá) a s průnikem horských druhů z Českého lesa a Šumavy, k nimž náleží např. rejsek horský. Významnými druhy jsou ze savců ježek západní (Erinaceus europaeus), rejsek horský (Sorex alpinus), vydra říční (Lutra lutra), z ptáků tetřívek obecný (Tetrao tetrix), z obojživelníků ropucha krátkonová (Bufo calamita), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z plazů ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus), z měkkýšů zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostota), zuboústka sametová (Causa holosericea), vřetenovka rovnoústá (Cochlodina orthostoma) či vřetenatka šedavá (Bulgarica cana).
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)
V současné době jde pouze o návrh přírodního parku, který dosud nebyl realizován a je otázkou, zda se jeho vyhlášení někdy dočkáme. Ať už k vyhlášení dojde nebo ne, je Branžovský hvozd krásným místem, které stojí za navštívení.
Keš se nachází kousek pod vrcholem Havranice (666m), zajímavostí je, že v blízkosti keše probíhala hranice Protektorátu Čechy a Morava a nacházel se zde vojenský kryt.
Zdroj: http://www.klatovy.cz/mukt/fr.asp?tab=mukt&id=3261&burl=