Dětský Růžkovolhotický poklad je založen na potěšení našich georobotků v malebné vesničce Růžkovy Lhotice.
Zde jsem prožil část dětství a můj georobotek Terezka v tom pokračuje a hledá se mnou poklady.
Vždy je ale smutná, když pro ní žádný poklad není .Tak zde by se to stát nemělo a doufám,
že georobotkum udělá radost a nám kačerům zasloužený bodík.
A něco z historie: Růžkovic Lhotic (zdroj z internetu)
První zmínka o vsi Lhotice je z roku 1363, kdy se uvádí Oneš Tluksa ze Lhotic.
V roce 1388 je zmiňován Pešík řečený Steklo ze Lhotic. Ve stížném listu na obranu Jana Husa
jsou mimo jiné podepsaní Jetřich Vácha a Markvart ze Lhotic.
První zmínka o tvrzi ve Lhotcích je až z roku 1421, kdy Váchova manželka Jitka prodala své věno
zapsané na lhotecké tvrzi Zdeňkovi a Petrovi z Lukavce. V roce 1542 prodal Petr Malovec Dříteňský
z Malovic své dědictví bratrům Janovi a Jiříkovi Růžkům svobodníkům z Miřetic.
Ve výčtu majetku je zde tvrz uváděna už jako pustá. Po zmíněných majitelích Lhotice mění jméno na
Růžkovy Lhotice. V druhé polovině 18. století byl na místě tvrze postaven prostý patrový zámek.
V roce 1835 dostává Lhotice do podnájmu a později i kupuje rodina Smetanova. Z toho důvodu je umístěna v
průčelí busta Bedřicha Smetany, který zde strávil několik let. Po druhé světové válce patřil zámek zemědělcům –
až do roku 1973, kdy se dostal do zprávy Okresního muzea v Benešově.
Zámek byl poté zrekonstruován do podoby, kterou měl v době Bedřicha Smetany
(odstraněny vyzdívky arkád, dostavěny vnitřní zdi) a stal se muzeem s expozicí
Hudební tradice Podblanicka.