Kateřinská jeskyně patří mezi pět veřejnosti přístupných jeskyní Moravského krasu. Najdeme ji ve spodní části Suchého žlebu a nedaleko Skalního mlýna. Jeskyně byla útočištěm prehistorického člověka, což dokládají zdejší archeologické nálezy. Její celková délka je 950 metrů. Prohlídková trasa jeskyně je dlouhá 430 metrů. V Kateřinské jeskyni se nachází mohutný Hlavní dóm, který je největším přístupným v oblasti. Jeskyně náleží k unikátním partiím krasu a tato oblast je protkaná sítí turistických tras.
Kateřinská jeskyně
Název jeskyně Kateřinská je spojen s pověstí, která se s různými obměnami vyprávěla asi takto: Před dávnými časy bydlel v prosté chaloupce na pokraji lesa pastýř. Od jara do podzimu pásával ovce a když nemohl na pastvu sám, odcházela s ovečkami jeho půvabná dcera Kateřina. Pastýř neměl ženu, a tak se Kateřina musela starat o domácnost i o otce. Dělala to ráda, protože svého otce nadevše milovala. Jednoho dne musel pastýř odjet do města a dcera vyšla brzy ráno s ovečkami na pastvu. Zašla poněkud dále než obvykle. Když se zatáhla obloha a schylovalo se k bouři, Kateřina chtěla hnát ovce domů, ale byla příliš daleko, a proto se s nimi uchýlila do nedaleké jeskyně. Když bouře přešla, chystala se ovečky hnát domů, ale jedna jí chyběla. Dívence se zdálo, že slyší její zvoneček z konce tmavé jeskyně a vydala se ji hledat. Nemohla však ovečku najít a nakonec ztratila cestu ven. Schovala se ve skalním výklenku a únavou usnula. Ráno našli lidé v lese opuštěné stádo a začali pasačku hledat. Nakonec se šli podívat k jeskyni, volali Kateřinu, ale nikdo se jim neozýval. Posléze jeden z nich nalezl její mrtvé tělíčko. Od té doby se jeskyni začalo říkat Kateřinská.
Vstupní část jeskyně znali lidé již odnepaměti. Takto barvitě její útroby popisuje roku 1858 Jan Nepomuk Soukop: "Nizounkým vchodem přichodí se do ohromné dvorany, jež k nejrozsáhlejším i nejvyšším se řadí ze všech jeskyň našeho císařství. V prostředku této prostory zdvihá se takořka celý kopec balvanů z klenby spadených, jež bez ladu a skladu v pusté směsici nahromaděny jsou. Z toho vrchu nejdokonaleji se objevují velikánské rozměry děsné jeskyně, kteráž jinak sem a tam i pěknými útvary krápníka se honosí, a to proto, že zřídka kdy navštěvována bývá, jelikož z cesty leží. Až podnes nebylo by radno bez vůdce tam se odvážiti...". Systematický průzkum byl započat v 2. polovině 19. století. Největší podíl na archeologických a speleologických výzkumech měl v tomto období Dr. Jindřich Wankel, který popsal podzemní chodby a učinil nález neolitického ohniště. Za zmínku stojí i návštěva archeologa Klimenta Čermáka roku 1876, který se svým průvodcem Kučerou zabloudi v prostorách Kateřinské jeskyně a strávil tak 20 hororových hodin. Část Nová jeskyně byla objevena jeskyňáři profesora Karla Absolona a to v roce 1909. V roce 1910 pak byly tyto podzemní prostory zpřístupněny veřejnosti. V letech 1910 - 1918 prováděl prof. Absolon průzkum spodního patra tzv. Kalcitové chodby. V roce 1940 zahájil profesor Absolon speleologický průzkum koncových partií dómu Zkázy, při kterém objevil horní patra Kateřinské jeskyně ve výšce přibližně 40 metrů na úrovní prohlídkové trasy. Dalšímu postupu ve směru k Macoše mu však bránil mohutný a nebezpečný zával balvanů tzv. „Dantovo peklo". „V celém krasu neznám místa hrůznějšího" popisuje profesor Absolon, „na jednom místě dva nesmírné balvany se opíraly o sebe jen svými hranami a tu jsme si zinscenovali neobyčejné divadlo uvedením kolosů v pohyb. Položili jsme mezi ně několik kg dynamitu, vedli dlouhou zápalnou šňůru až k místu absolutně bezpečnému, odkud balvany bylo možno dobře vidět, osvětlili je reflektorem a pak nálož přivedli k výbuchu. Balvany se daly do pohybu a drtily se o sebe hranami, což vydávalo příšerný skřípavý, sípavý, drnčivý zvuk, který nelze napodobit." Ani přes tyto pokusy se nepodařilo pracovní skupině profesora Absolona, ani dalším badatelům proniknout skrz zával do dalších hypotetických prostor mezi Kateřinskou jeskyní a propastí Macochou. Na počátku 90. let 20. století se podařilo speleologům objevit jeskyni Ventarola, která souvisí s horními patry Kateřinské jeskyně.
ÚKOLY PRO ÚSPĚŠNÉ ZALOGOVÁNÍ:
Abyste mohli zalogovat tuto keš, je třeba navštívit jeskyni a zjistit potřebné údaje. Své odpovědi prosím, zasílejte ihned po zalogování "found" přes můj profil: MAIL. Při nedodržení této podmínky bude log v souladu s pravidly smazán. Když uděláte chybu, ozvu se a poladíme to.  Děkuji, přeji fajn procházku.
1. Jak vznikla Kateřinská jeskyně? (neptám se na způsob vzniku krasových jeskyní obecně, ale tuto konkrétně).
2. Jaké jsou rozměry hlavního dómu jeskyně a proč zde nenajdeme krápníky?
3. Jakým způsobem vzniká unikátní tzv. "Bambusový lesík"?
4. Jaká kdysi žila v jeskyni zvířata jejichž ostatky zde byly hojně nalezeny a co v ní žije dnes?
5. K čemu slouží zařízení nad kovovými dveřmi do jeskyně?
6. Venku před jeskyní jsou vystaveny nerosty, jaké jsou mezi nimi "jeskyní" vápence? (waypoint).
7. Přiložte k logu fotografii sebe, případně své GPS nebo jiného osobního předmětu v pozadí se symbolem jeskyně - útvarem zvaným Čarodějnice. (Povinná součást logu) Fotky s čarodějnicemi, se kterými žijete, ani fotky s cedulemi venku nebudou akceptovány.
|