Jak dosvědčují archeologické nálezy bylo Novostrašecko obydleno již hluboko v historii. Pravěký člověk se usazoval v blízkosti vodních toků. Byly zde nalezeny nástroje ze starší doby kamemé (paleolitu). Významnější archeologické nálezy pocházejí z mladší doby kamenné (neolitu), kdy k nám z jihovýchodní Evropy přichází nový zemědělský lid. Nálezy z neolitu jsou poměrně časté. V Čelechovicích narazili dělníci při práci v cihelně na sídlištní objekty neolitického lidu s volutovou keramikou. Výzdoba keramických nádob vyráběných tímto lidem má většinou tvat voluty - spirály vyryté do povrchu.
Od poloviny 1. tisíciletí před Kristem začínají na naše území pronikat vojenské skupiny Keltů. Podmaňují si dosavadní obyvatelstvo a stávají se vládnoucí vrstvou. Jejich kultura se nazývá laténská. Keltové jsou také prvními obyvateli Čech, o kterých se zachovaly písemné zprávy. Ze Mšeckých Žehrovic pochází nejznámější a asi nejvzácnější nález - opuková hlava znázorňující keltské božstvo. Oblast je také proslulá nálezy tzv. švartnových náramků.
Z období mladší doby hradištní ( po roce 950 ) pochází nález pěti kostrových hrobů na stráni "Ztrata". Nález učinil pan učitel Pokorný. Kostry byly situovány hlavou k západu. Na lebkách byly nalezeny esovité záušnice, z nichž největší byly zdobeny stříbrem. Dalších 17 hrobů bylo vykopáno v cihelně pana Fischera. "Při stavbě silnice do Kačice byla při odvážení vrchní zeminy objevena za domen č. 17 mísovitá jáma vymazaná pálenou hlínou, za niž byla vrstva popela. Ze dna vedl nějaký zasypaný kanálek, mělký, který měl do jámy patrně přivádět vzduch. Popel s úlomky z uhlí byl zřejmě z uhlí kamenného. Víc se nevypátralo".