Hrádek Přímělkov
Zakladateli hrádku byli páni z Rokštejna či Střížovci, vedlejší větev kněžických Hrutoviců. Tento rod získal tuto oblast kolem vsí Střížova a Přímělkova někdy v 1. polovině 13. století a patrně se účastnil její kolonizace. Hrádek byl založen někdy v 2. polovině 13. století, jak dosvědčují keramické nálezy. V této době rod nedaleko založil i hrad Rokštejn. Hrádek nelze považovat za pouhou pevnost střežící jeden z přístupů k hradu, ale za samostatné sídlo s vlastními hospodářskými budovami a s poplužním dvorem v Přímělkově. Jedním z důvodů existence obou objektů mohl být velký počet příslušníků rodu pánů z Rokštejna na konci 13. století. Doložená majetková država rodu však byla poměrně malá, což asi vedlo později k finančním problémům. Rod byl nucen prodat hrad Rokštejn markraběti Janu Jindřichovi, zdá se však, že získané prostředky nestačily na zaplacení dnes již neznámého dluhu, neboť ještě potom zastavoval majetek a nakonec své panství roku 1378 prodal. V té době však byl již hrádek, podle malého počtu nalezených železných předmětů, plánovitě opuštěný a vypálený.
V letech 1957 a 1960 došlo k archeologickému výzkumu hrádku pod vedením B. Coufala. Výzkum odkryl půdorys hlavního objektu hrádku z kamenů kladených na sucho a získal bohatou kolekci hmotné kultury, zejména keramiky.
Keramika je datovatelná do 2. poloviny 13. až 14. století, část keramiky spadá do 15. století. Nálezy některých druhů keramiky – torza džbánečku z bílé hmoty, torza akvamanile a zlomky pohárů dokazují, že hrádek byl sídlem vyšší vrstvy. Z dochovaných železných předmětů dokládá přítomnost vojenské vrstvy.
Typologicky zkoumaný objekt odpovídá ostrožnému hrádku s dvouprostorovou kamennou stavbou. Hrádky na ostrožnách jsou typické pro oblast jihozápadní Moravy. Hrádky s dvouprostorovou stavbou jsou zatím málo doloženy, neboť všechny hrádky jsou dnes pusté. Objekty měly dvě až čtyři patra, přízemí, případně první patro sloužilo hospodářským účelům, další patra bývala obytná, poslední patro neslo obranný ochoz a bylo postaveno z lehčích materiálů, takže se většinou nedochovalo.
Rekonstrukce hrádku je díky nedostatečným záznamům o výzkumu obtížná. Objekt měl s jistotou ještě dřevěné patro, podle analogii snad i dvě až tři. Konstrukce pater až na podstřešní byla nejspíše roubená. Na plošině jádra hrádku lze podle analogii předpokládat další lehké budovy ze dřeva a hlíny, jako kuchyni, pec a další obytné a hospodářské budovy, část z nich mohla stát i přímo za valem. Objekt byl nejspíše opevněn palisádou nebo polským plotem.
Zdroj: Magisterská diplomová práce, HRÁDEK PŘÍMĚLKOV , Stanislav Vohryzek
Odkaz na dokument: HRÁDEK PŘÍMĚLKOV
Hrádek aktuálně
Z hrádku se toho moc nedochovalo. Už jsou na místě jen zbytky obvodových zdí , která pomalu mizí pod vegetací a nad hrádkem je patrný původní příkop chránící hrádek od severu.
Vyhlídka
Pod hrádkem se nachází pěkné místo s lavičkou a výhledem do údolí řeky Jihlavy
K odlovu
Příjezd přes Střížov do Přímělkova. Parkovat lze na rozcestí pod železniční zastávkou v Přímělkově na N 49° 20.630´ E 015° 44.575´, v případě suchého počasí lze autem zajet skoro až ke keši po nezpevněné komunikaci k chatkám v údolí Brtničky na N 49° 20.222´ E 015° 44.485´.
Na rozcestí (viz. waypoint T1) je odbočka ze zelené turistické trasy, která vede po kamených schodech na vyhlídku. Od vyhlídky pokračuje pěšina, která vás dovede až ke kešce a dále k hrádku.