Zvíkovské Podhradí je malá, ale turisticky velmi vyhledávaná obec v jižních Čechách nedaleko soutoku řek Otavy a Vltavy. Za své jméno a věhlas vděčí především blízkosti známého hradu Zvíkova, označovaného za krále českých hradů. Od vsi k němu vede hlavní cesta, která klesá až skoro k hladině přehradního jezera vodního díla Orlík, nad jehož vodami se hrad vypíná.
Z podhradí cesta klesá až ke hradu, to zní poněkud podivně, že? Podhradí přeci bývá, jak už název napovídá, pod hradem. Vysvětlení je vcelku prosté. Až do napuštění přehrady se totiž obec jmenovala Karlov. Kraj byl spjat se šlechtickým rodem Schwarzenbergů a název Karlov vznikl na počest Karla Filipa ze Schwarzenberga (1771 – 1820), vítěze nad císařem Napoleonem u Lipska. Původní podhradí leželo pod zvíkovským hradem směrem k řece Otavě a soutoku s Vltavou a bylo zaplaveno při napuštění přehrady. Obec tvořilo několik hospodářských stavení, nechyběl hřbitov, ani mlýn, kde se mlelo ještě počátkem 20. století (posledním mlynářem byl Arnošt Pulz). Byl zde taky významný převoz, který zajišťoval dopravu na cestě z Čimelic do Milevska a dále na Tábor.
Karlov, dnešní Zvíkovské Podhradí, vzniká tak, že vrchnost uvolnila nad hradem půdu pro domky vorařů a lesních dělníků. Splavováním dřeva, vorařinou, se živila řada mužů, nejen z Podhradí, ale i sousedních osad, jako třeba Štědronín, Plazy, Svatá Anna, nebo Žbonín.
Půvab starých řek však nenávratně zmizel po napuštění přehradního jezera, ale jejich nová podoba umožňuje jednak lodní dopravu (pravidelné linky Zvíkov – Orlík – přehradní nádrž, přepravují i jízdní kola), ale také především slouží k rekreaci. Okolí je vyhlášeno místy ke koupání, vodním sportům, ale především rybařině.
Tato keš vás provede po známých i skrytých zákoutí vesnice. Na úvodních souřadnicích samozřejmě keš nenajdete a ani nic extra zajímavého. Jediné, co je v okolí k dispozici, je spousta místa vhodného k zaparkování a nedaleko místo ideální k občerstvení. Je odtud kousek k první stagi a zároveň jedné z nejvýznamnějších pamětihodností obce.
STAGE 1: N 49° 25.572 E 014° 12.052 Kaplička
Kaple je zasvěcená svatému Václavu a zvon zavěšený v kapli pochází pravděpodobně ze zrušeného kostela svatého Mikuláše z původního Podhradí a byl nalezen na jaře roku 1946 na břehu řeky Otavy. Vedle kaple se nachází pomník padlým v 1. světové válce od Vojtěcha Uhera z Písku věnovaného místními obyvateli a rodáky z Ameriky.
Tento pomník vám prozradí, jak se dostat ke třetí stagi a samozřejmě i k finále. A=poslední číslice v druhém řádku. B=druhá číslice v druhém řádku. C=počet písmen prostředního slova prvního řádku. H=prvni číslice ve druhém řádku.
STAGE2: N 49° 25.515 E 014° 12.166 Náves
Není to ta správná náves v pravém smyslu (ta by měla být v místě hlavní křižovatky mezí kaplí a hotelem), ale toto místo mnohem více splňuje „požadavky“ na toto označení. Je tu velké volné prostranství, obecní úřad, konečná autobusů a dokonce i návesní rybníček. Blízko uvedených souřadnic je i pěkné stinné místo se stolem a lavičkou určené k posezení a informační tabule seznamující kolemjdoucí s historií a současností regionu.
Na tabuli také hledejte další nápovědu. D=počet fotografií (mapa není fotografie) na druhé tabuli z prava. E=počet barokních soch na hrázi rybníka. F=celkový počet informačních cedulí.
STAGE3: N 49° 25.CDB, E 014° 12.HEF Zadní cesta
Na této cestě se můžete pokochat pohledy na obec tak trochu z jiné strany a v klidu a stínu stromu najdete nápovědu, kde hledat poklad. (Dočasně bez nápovědy, pořád jí někdo krade)
STAGE4: N 49° 25.865 E 014° 11.964 Pivovarský dvůr
Tento objekt je znovu obnoveným zvíkovským pivovarem, místo toho původního, který stával v areálu hradu za dob vlády Švamberků. Dodnes se z něj ovšem zachovaly pouze obvodové zdi. Proto byl místo rekonstrukce, která by byla značně obtížná, postaven nově, doslova na zelené louce. Tedy na louce, která bývala kdysi chmelnicí, což do dnešních dnů dokládá místní název „Na chmelnici“.
Vaším posledním úkolem bude zjistit číslo cyklotrasy na ceduli nejblíže uvedeným souřadnicím. Ciferací všech číslic získáte G a první číslice na cedulce je H.
No a teď už znáte polohu finálky, tak hurá pro ní! Ale pozor na to, aby jste zvolili tu správnou cestu. Ta nejkratší za šipkou obvykle nebývá tou nejlepší. Tady máte dvě základní možnosti. Jít vpravo kratší cestou přes hustý les a nebo to obejít vlevo a ke keši dojít po pohodlné cestě. Volbu už nechám na vás.
zdroj: http://www.zvikovskepodhradi.cz, http://cs.wikipedia.org