Pověsti z Peček a okolí
Série: Zaniklá historie Pečecka a okolí.
O zazděné jeptišce
Při silnici z Peček do Tatec stojí po levé straně silnice kaplička, spíše Boží muka, ale vypadají jako široký sloup. V době třicetileté války tudy táhli Švédové (ano, v okolí Peček i v Pečkách samých Švédové byli) a v těchto místech načapali mladou jeptišku. Ta jeptiška nechtěla být švédským vojákům po vůli, tak ji znásilnili a zazdili ji do toho sloupu. Po válkách byla z něho udělána kaplička. Zda−li tam byly nalezeny kosti nešťastné jeptišky, pověst nepraví. Jiná pověst praví, že byla zazděna kvůli tomu, že nechtěla prozradit, kde je ukryto klášterní jmění.
O ohnivém muži
Na Dýmáku u Velkých Chvalovic strašíval ohnivý muž. Prý však nebyl nebezpečný, pouze lidi vystrašil a pak se ztratil.
O prokletém zemanovi
V Milčicích v dobách nevolnictví býval krutý zeman, který poddané zle trýznil. Lid ho proklel a po smrti musel strašit. Noc co noc jezdíval z Dobřichova ze hřbitova, který
tehdy byl v těsném okolí kostela, ohnivý kočár s umrlým zemanem a kolem něho pobíhal velký černý pes. Od půlnoci do jedné hodiny s půlnoci objížděl kočár s umrlcem obec Milčice a pes k tomu štěkal. Pak se přes Pečky vraceli zpátky na hřbitov. Lidi mu sice postavili kapličku, ale strašení pokračovalo, dokud mu neodpustili jeho hříchy a za něho se nepomodlili.
O lupičích v Tatcích
Při císařské silnici z Prahy do Kolína stávala v Tatcích zájezdní hospoda. Během třicetileté války tu prý byl hospodský, který olupoval a vraždil pocestné. Přítrž tomu udělali právě Švédové, kterým zabil tímto způsobem několik vojáků. Chytili a pověsili. (Jen tak na okraj. Když se kopala v Tatcích kanalizace, byly nalezeny před zájezdní hospodou čtyři kostry, z nichž dvě měly pohmožděnou lebku úderem. Pocházely ze 17. století.)
O vodnících
V pečeckých mlýnech byli vodníci, jak v horním, tak v dolním mlýnu. V horním mlýnu (to je ten při silnici do Radimi) vydržel prý vodník až do I. světové války a pak se odstěhoval. Ani jeden z nich prý lidem neškodili, spíše si z mlynářů dělali legraci, když jim kolo zastavili, nebo mlynářce snědli buchty. Nejraději prý měli s mákem.
O dívce Martince
Tuto velmi starou pověst jsem zaznamenal jako žák pečecké školy někdy v roce 1957. Na Pičhoře bývalo prý kdysi slavné hradiště. V něm žil pán celého Pečecka (tehdy se však tak nejmenovalo) a měl velmi krásnou dceru Martinku. Neměl však dědice. Velmi ho to rmoutilo a chtěl Martinku provdat za nějakého mocného pána. Jenže ta měla oči pou ze pro statného mládence z nedaleké obce, o němž bylo
známo, že je nejen velmi hezký a urostlý, ale také pracovitý a statečný. Jenže to se pánovi nelíbilo. Dal pozvat jednou mládence na hradiště a tam ho nechal zajmout a posadit do podzemní kobky. Martinka o tom nevěděla a myslela si, že odešel do světa a jí tu nechal. Ale bylo zle. Kraj napadli nájezdníci a pán se nemohl jim ubránit. Přepadli hradiště a pán v boji padl. Martinku unesli, ale ještě předtím zotvírali všechny kobky. Nebylo člověka, který by to pánovi nepřál. Až na jednoho. Našeho mládence, který dokázal všechny přesvědčit, že se s ním nájezdníkům postavili a pobili je. Přitom ovšem osvobodili Martinku. Ta si ho vyvolila za svého muže a lidi za svého pána a on jim vládl spravedlivě dlouhá léta. Ta bitva se měla odehrát v místě Peček.
(zdroj: Zdroj pečené noviny duben 2010 text od Václav Ziegler – Min)
Tato nezáludná a jednoduchá tradička Vás zavede na zajímavé místo.
Před Vámi se rozprostírá místo zvané „V babinách“ a tomuto místu je věnovaná i tato keška.
Řádil zde totiž "režný Kuba":
O režném Kubovi
Co je v Pečkách Mršník a dál směrem k Vrbové Lhotě je místo „V babinách“. Zde prý strašilo strašidlo lidově zvané "režnej Kuba". Která žena v noci se odvážila na něco „zeleného“ (na trávu), už ho měla v plachtě a nemohla se hnout z místa. Musela tam plachtu nechat a pak mohla utéci, sic by jí šaty roztrhal.
Keška je kousek od cesty, pozor ať nevyplašíte nového strážce. Pokud se Vám bude líbit, prosíme o foto.
Nezapomeňte si opsat bonusová čísla na později.
První CWG směnárna v Pečkách! Čtěte další info „Pečky panorama I GC63F63“.