MINULOST
Vodovod Frýdek-Místek
V době první republiky byl ve Frýdku využíván gravitační vodovod postavený již v roce 1906. Voda byla přiváděná z údolí potoka Hlisník na úpatí Prašivé do vodojemu u městského lesa nedaleko Bruzovské ulice a odtud do města. Kvůli zvyšujícímu se počtu obyvatel města a i hygienickým požadavkům však množství vody přiváděné do Frýdku začalo být postupem času nedostatečné.
Stručně ale zároveň výstižně vyjádřil potřebu provedení rekonstrukce městského vodovodu redaktor Frýdecko-místeckého kraje v červenci 1927: Frýdecký vodovod funguje, protože pořád leje, ale příští rok bude suchý a proto by se mělo s rozšířením vodovodu již již začíti. Rekonstrukce však byla zahájena až na počátku třicátých let 20. století. Podle vypracovaného projektu se budoucí denní spotřeba vody ve městě odhadovala na více než 1 milión litrů vody. Kromě obyvatel města v tom byly zahrnuty odběry vody pro živnostníky, průmyslové podniky, veřejné budovy, sady a hospodařské zvířectvo. Jelikož se dosavadní prameny vody v údolí potoka Hlisník ukázaly jako nedostatečné, byly hledány nové zdroje.
Generální projekt vypracoval Slezský stavební úřad, který počítal s tím, že by mohly být využity prameny vody v údolí potoka Zimný a v údolí potoka Jastřabí na úpatí Lysé hory. Při průzkumných pracích byla zjíštěna zdravotní závadnost u vody z údolí potoka Jastřabí, proto došlo k výstavbě jímacích štol pouze v údolí potoka Zimný.
Voda pak byla přiváděná do nově zřízené, tlak přerušující šachty u obce Krásná a odtud k tlakové komoře v Hlisníku a dále pak do Frýdku. Zde došlo v roce 1930 k výstavbě nového vodojemu na Bruzovské ulici, který se skládal ze dvou kruhovitých vodních komor o průměru 10,5 m s třímetrovým stavem vody. Stavební práce byly prováděny v režii firmy Kunz z Hranic na Moravě.
novejší vodojem z roku 1930 o celkovém objemu 500m3
Tyto staré vodojemy byly postupně odstaveny z provozu po dobudování nového zemního vodojemu, napojeného na systém zásobování z Ostravského oblastního vodovodu na ulici Bruzovské (r. 1969)
SOUČASNOST
Skupinový vodovod Frýdek – Místek
Vodárenský systém Ostravského oblastního vodovodu (OOV) se dělí geograficky na dvě části, a to na Beskydský skupinový vodovod (BSV) se zdroji vodní dílo Morávka s úpravnou vody Vyšní Lhoty o kapacitě 450 l/s a vodní dílo Šance s úpravnou vody Nová Ves u Frýdlantu n. O. o kapacitě 2 200 l/s, na Kružberský skupinový vodovod (KSV) se zdrojem vodní dílo Kružberk (s nadřazenou nádrží Slezská Harta) s úpravnou vody Podhradí o kapacitě 2 200 l/s.
Z vodárenské nádrže Šance na Ostravici je voda přes úpravnu vody v Nové Vsi dodávána přivaděči OOV Nová Ves - Baška DN 1200, Baška - Bruzovice DN 1000 a Baška -Zelinkovice DN 800. Zbývajících cca 8,5% pitné vody je získáváno z místních zdrojů v Hrbolné a v Chlebovicích a z přebytků vody ze zdrojů Zimný a Prašivá.
Zdroje vody mají vyhlášena pásma hygienické ochrany (PHO) a s jejich využíváním se nadále počítá. V roce 1996 dosáhlo celkové množství vody určené k realizaci 5 446 904 m3, což je průměrně zhruba 173 l/s.
Akumulace pitné vody pro Frýdek - Místek je zajišťována v centrálních vodojemech OOV - Zelinkovice obsahu 2 x 2 000 m3 a vodojem Frýdek 2 x 5 000 m3.
pod tímto kopečkem se ukrývá vodojem 2 x 5 000 m3 a v pozadí se tyčí věžový vodojem 500m3
Na veřejný vodovod je napojeno zhruba 97% obyvatel města i většina průmyslových a zemědělských podniků a objektů občanské vybavenosti. Celková průměrná spotřeba vody na osobu vycházela v roce 1996 pro celé město zhruba 242 l/d, spotřeba vody v domácnostech zhruba 96 l/d, spotřeba ostatní zhruba 95 l/d a nefakturovaná voda 51 l/d.
Z přivaděče OOV Baška - Bruzovice - Krmelín DN 1000 odbočuje v Panských Nových Dvorech větev OOV DN 500 do vodojemů Frýdek 2 x 5 000 m3 na ulici Bruzovské. Do vodovodní sítě Frýdku jsou rovněž dodávány přebytky vody ze zdrojů Zimný a Prašivá řady DN 200 a DN 175 směrem od Dobré.
Z Frýdku je zásobeno Staré Město řadem DN 100.
Zástavba je situována na terénu zhruba 275 - 360 m n.m., tlakové poměry jsou převážně vyhovující, ale v části sítě tlak přesahuje 0,6 MPa. Výškové domy mají zřízeny AT(automatická tlaková) stanice. Hlavní zásobovací řad DN 500 prochází Frýdkem a je propojen u Ostravice s páteřním řadem DN 500 z Místku. Ostatní vodovodní síť je v dimenzích DN 50 až DN 400.
Zdrojem pitné vody pro Místek je z cca 91,5% beskydská část Ostravského oblastního vodovodu. Z přivaděče OOV Baška - Zelinkovice - Krmelín DN 800 odbočuje větev OOV DN 300 do vodojemu OOV Zelinkovice 2x2 000 m3 (346,00/341,30), který tvoří akumulační prostor pro Místek. Zástavba je situována na terénu zhruba 280 - 320 m n.m. Do vodojemu je dodávána i voda ze zdroje Chlebovice - Zámrklí řadem DN 150.
Zdroj tvoří dvě podzemní štoly, průměrná vydatnost je 2,5 l/s, zaručená 2,0 l/s. Z vodojemu vede hlavní zásobovací řad DN 500, který prochází Místkem a za Ostravicí je propojen se zásobním řadem DN 500 ve Frýdku.
Z Místku je řadem DN 200 zásoben Sviadnov.
Věžový železobetonový vodojem, výšky 20m a objemu 500m3
Jak na finálku?
POZOR, ÚVODNÍ SOUŘEDNICE JE UPROSTŘED SILNICE,
ZDE ROZHODNĚ NIC NEHLEDEJ,
POŽÍVEJ CHODNÍK!!
Úvodní souřadnice tě zavede na Bruzovskou ulici před Frýdecký les, kde se nacházejí rovnou čtyři vodojemy.
Vlevo směrem na Sedliště jsou funkční a to podzemní a za ním se za stromy tyčí věžový.
Vpravo jsou dva již od roku 1969 nepoužívané vodojemy, které jsou v soukromém vlastnictví. Před jedním z těchto dvou vodojemů je krásný plot ze starých cihel, kde na jedné z těchto cihel je logo sluníčka a pod ním
dvouciferné číslo A, počet cihlových sloupků co nejblíže hlavní silnicí B.
Použij úvodní souřadnici , kde zpočítej N 49°41.752+(4*A), E 18°22.135-B.