Po kesi „Brhlík-Ztraceny zalud bych vas chtel pozvat na dalsi stredne obtiznou stromovku abyste si overili svoje lezecke schopnosti a uzili trochu adrenalinu. Zaroven se seznamili s jednim z nasich nejpocetnejsich pevcu . Zije vsude kolem nas, i u nas na zahrade a setkání s nimi mne inspirovala k vytvoreni teto kese. Samotna kes se nachazi nedaleko parkoviste Pod Korabem. Nejsnaze se k ni dostanete, budete-li pokracovat pesky po silnici na Mezholezy a asi po 100m odbocite vpravo na asfaltovou lesni cestu, kde uvidíte zavoru. K odlovu budete potrebovat stromolezecke vybaveni a 35m lana.
Nekterym z vas se muze zdat tato kes nedostupna, ale i mne jsou nektere mysterky obtiznosti 4 a 5 nedosazitelne a tak je nelovim. Myslim si, ze v okoli je nekolik lezeckych skupin, ktere dokazi pomoci.
Upozorneni. Nemate-li vhodne vybaveni, nebo nemate-li zkusenosti, tak tam prosim nelezte. Pozadejte zkuseneho a vybaveneho kamarada ci kolegu o podporu.
ODLOV KESE JE NA VLASTNI NEBEZPECI!
Do oblasti okolo Korabu chodime s manzelkou velmi casto. Jsou tam cesticky, na kterych nepotkáte clovicka ani za cele odpoledne. Jak tak na jare prochazime lesem , uslysime vabive zvuky. Chvíli poslouchame a po case nam je jasne co se deje . Abyste se i vy dozvedeli co se stalo, vyrazte na uvedené souradnice
PENKAVA OBECNA
Penkava obecna (Fringilla coelebs) je maly pevec z celedi penkavovitych. Je siroce rozsirena, vyskytuje se na vsech kontinentech vychodni polokoule a diky svemu castemu vyskytu v tesne blizkosti lidskych obydli je i dobre znama. Penkava obecna je prevazne semenozrava, u mladat vsak hraje vyznamnou slozku potravy i hmyz. Hnizdi v hustych kerich nebo na stromech, kde si stavi uhledne hnizdo, maskovane mechem a lisejnikem. Samec je diky svemu charakteristickemu zbarveni naprosto nezamenitelny. Ve svatebnim sate ma jasne hnedocerveny hrbet, ruzovou spodinu tela, modrosede temeno, siji a zobak a olivove zeleny kostrec. Samice jsou po cely rok neprilis vyrazne, svrchu zelenosede a spodinu tela maji sedou s ruzovym nadechem.
Vyskyt
Penkava je nejhojnejsi evropsky ptak, odhaduje se, ze v Evrope zije snad 10 az 20 milionu penkav. Penkava obecna neni vybirava a narocna. Vyskytuje se v cele Evrope, na Azorskych ostrovech, na Madeire, na Kanarskych ostrovech. Dale je znama z Asie a Severni Afriky. Obecne ji staci jakykoliv strom nebo skupina stromu, ale ma nejraději hustsi vegetaci. Jeji uzemi zabira vetsinou kolem 120 m².
Zpusob zivota a potrava
Penkava obecna se mimo hnizdni obdobi, kdy se sdruzuje do paru, vyskytuje samotarsky, pres zimu i ve spolecnosti s jinymi zrnozravymi ptaky, nejcasteji s penkavou jikavcem. Zdrzuje se pritom hlavne na stromech, ale pro potravu vetsinou sleta na zem.Patri mezi zrnozrave ptaky, tzn. ze znacnou cast potravy u ni zabiraji semena, u tohoto druhu konkretne az tri ctvrtiny, prevazne pritom semena plevelna a obilna, zbylou jednu ctvrtinu z celkové potravy tvori bobule, pupeny a mali bezobratli zivocichove (hmyz, pavouci, housenky), kteri hraji vyznamnou roli hlavne u mladat. Pres zimu, kdy je potravy nedostatek, se stali ptaci stahuji vice do parku a zahrad a proto byva casto k videni i na krmitkach, kde preferuje zejmena slunecnicova semena.
Na stavbe hnizda, ktera zacina jiz v breznu, se podili pouze samice.Zakladnim materialem pro jeho stavbu jsou rostliny a korinky, ktere slepuje pavucinami, z vnitrni strany jej casto vystyla pery a ze strany vnejsi hnizdo maskuje lisejniky, mechem a obcas i jinym mekkym materialem.Hnizdi jednou nebo dvakrat do roka, jednou v rozmezi od dubna do kvetna, popripade podruhe v rozmezi od cervna do cervence. V kazde snusce byva 4 - 6 svetlych, 19 × 14,5 mm velkych vajec s ridkym tmavym skvrnenim, na jejichz sezeni se podili pouze samice. Mladata se lihnou po 12 - 13 dnech a zprvu jsou obema rodici krmena malymi bezobratlovci. Hnizdo opousteji zhruba po 13 - 14 dnech.Zatim nejstarsi zaznamenany jedinec se ve volne prirode dozil celych 14 let.
Zdroj:
Wikipedie
Protoze tato kes by se mohla stat soucasti budouci serie, nezapomente si opsat bonusove cislo B=.....