Hájovna Marek
Historie
Lhotský závod sv. Tomáše
(U Marka, Slabecká huť , Polanec) Další vitriolový závod se nalézal blíže Lhoty v údolí "u Marka", kde jsou doly na vyrábění skalice již od konce 18. století, napsal F. Smolík-Slatinský roku 1865.56 J. Dyk v popisu kralovického okresu z roku 1886 uvádí, že v okolí Chříče, Studené a Lhoty se vyskytují kyzové břidlice, z nichž se dobývá kyselina sírová a kamenec.Chříčská matrika zaznamenala v zápisech ze Lhoty v roce 1820 hájovnu u Marka (Lhota čp. II). Roku 1828 zemřela u Marka ve "vitrolínici" (Lhota čp. III) dcera hrnčíře Adama Nacht-mana. Byl to zřejmě výrobce speciální technické keramiky potřebné při výrobě olea. Adam Nachtman, hrnčíř z vitrolínovny u Marka, měl další potomky v letech 1831 a 1833.
Výroba kyseliny sírové - olea
Postup výroby olea byl obdobný jako při výrobě kamence - vytěžená břidlice se roztloukala na drobnější kousky a ty se vršily na haldy, založené na jílem vymazané nakloněné ploše se zdviženými okraji, jakési "vaně", kde se nechávala 3 roky zvětrávat. Na haldy byla zavedena koryty voda, kterou se pak materiál "sprchoval". Při oxidaci docházelo k chemickým procesům, při nichž se do vody vylouhoval síran železitý. Haldy se louhovaly 20–25 let. Vitriolový louh byl jímán do nádrží. Ve varně ve zděných pánvích (tzv. kalibány) probíhalo odpařování a zahušťování, v čisticích nádržích se usazovaly nečistoty a pak se v železných kotlích tekutina vařila na hustotu sirupu či kaše, která se vylévala na podlahu, kde ztuhla v surový vitriolový kámen. Výrobek měl formu desek. To byl ale jen meziprodukt -polotovar. Pak se ještě žíhal v kalci-novacích pecích aby ztvrdnul a mlel se na bledě žlutou moučku, která se v olejových hutích (olejnách) pálila v tzv. galejních pecích v hliněných lahvicích a rozkládala se na kysličník železitý a sírový. Kysličník sírový byl pohlcován ve vodě a vznikala česká dýmavá kyselina sírová - oleum. Olejny, v nichž se spotřebovalo množství speciální žáruvzdorné a kyselinovzdorné keramiky, mohly, ale nemusely být součástí důlního a hutního závodu; často vznikly v místech s dostatkem paliva a kamencový prášek se tam dovážel.
* vitriolový olej nebo vitriol - nejběžnější význam, starý název pro kyselinu sírovou H2SO4
* oleum je "dýmavá kyselina sírová - Hlavním využitím olea je výroba kyseliny sírové