Pro zvýšení propustnosti vzdušného prostoru se vzdušný prostor dělí na menší části, tzv. sektory. Dělení se provádí vertikálně a následně i horizontálně. Český vzdušný prostor může být rozdělen až na 12 sektorů. V průběhu dne se počet sektorů mění, protože dochází k postupnému rozdělování a opět ke slučování v závislosti na provozní zátěži. Každý sektor má stanovené postupy pro průlet letadel (v jaké letové hladině do sektoru vstupují a v jaké ze sektoru vystupují) a přiřazenu svoji frekvenci, na níž řídící a piloti mezi sebou v rámci tohoto sektoru komunikují. U sloučených sektorů se frekvence tzv. kaplují, tzn. že sektor má v danou chvíli frekvencí více a jednotlivá vysílání jsou převysílána na všechny přikaplované frekvence. Podle výstupní letové hladiny a profilu letu řídící letového provozu ladí letadla na další příslušné sektory.
Informace zde uvedené jsou zjednodušené. Ve skutečnosti je vše trochu komplikovanější, ale zde není prostor ani čas zacházet do úplných detailů. Vždyť výcvik řídícího letového provozu je rozdělen do několika částí a v České republice trvá přibližně 2 roky
Jak jsem již napsal, počet otevřených sektorů není neustále 12, na to ani nemáme personál, ale mění se. V noci je většinu času otevřen např. pouze jeden sektor. Je ale potřeba letadla ladit na správné frekvence podle příslušnosti do sektoru i když zrovna ten který sektor je sloučený s jiným. To proto, že když dojde k dělení sektorů, aby letadla byla na správných frekvencích a nemusela se dohledávat.
Letadla na obrázcích se nachází v určité letové hladině (FL). Vaším úkolem bude zahrát si na řídícího letového provozu a letadla naladit na správné frekvence následujících sektorů.
Pro to, abyste letadla naladili za správnou frekvenci je třeba si nejdřív uvědomit v jakém sektoru letadlo zrovna letí a pak určit sektor další a pro něj vyhledat frekvenci. Letadla ve vertikálním pohybu stoupají/klesají do poslední letové hladiny příslušného sektoru.
U každého letadla na radaru jsou uvedeny informace o daném letu v tzv. labelu. V horním řádku je uveden volací znak, ve druhém potom letová hladina, vpravo od ní indikace vertikálního pohybu ("=" znamená let v hladině) a dále vpravo traťová rychlost.
Obrázky byly pořízeny na neaktivní radarové pozici, proto barvy cílů neodpovídají tomu, jak je vidí řídící letového provozu. Pro naše účely je toto ale naprosto dostačující.
A je 3. číslice v následující frekvenci.
Ryanair51YH letí do Bratislavy a výstupní podmínka z českého vzdušného prostoru je FL170.
B je 5. číslice v následující frekvenci.
Mozart729 letí do Mnichova, výstupní podmínka je FL250.
C je 6. číslice v následující frekvenci.
Emirates1 letí do Londýna, FL400 je požadovaná letová hladina.
D je 3. číslice v následující frekvenci.
Easy95DT letí z Prahy do Londýna a výstupní podmínka je FL280.
E je 4. číslice v následující frekvenci.
Estonian193 letí do Vídně, výstupní podmínka je FL130.
F je 2. číslice v následující frekvenci.
Swiss136B letí do Prahy.
G je 4. číslice v následující frekvenci.
Turkish60A letí do Hannoveru, FL320 je požadovaná letová hladina.
H je 5. číslice v následující frekvenci.
Adria153 letí z Mnichova do Lodže, požadovaná letová hladina je FL390.
I je 5. číslice v následující frekvenci.
FHGHF letí z Pardubic do Antalye, požadovaná letová hladina je FL410.
J je 3. číslice v nouzové VHF frekvenci.
Krabičku hledejte na: N50° DH.(2xG)IF E014° JC.BAE
Za betatest děkuju Grst .
