Vlčata jsem dlouhou radu let vedl jako Akela, vedoucí vlcat. Spolu s mou prítelkyní Vás chceme provést zdejsími lesy,kde vyrustala na hájence po znacených i neznacených lesních cestách a ukazat Vám, ze kazdé místo i kdyz není zrovna tak atraktivní je krásné, pokud se umíme dívat a máme jako ta vlcata oci i usi otevrené. Tuto serii kesek jsme puvodne chteli udelat pouze jako tradicní uprostred prírody, nakonec jsme si ale rekli, ze kdyz uz Vás vylákáme mimo civilizaci, prichystáme toho pro Vás trochu víc. A proto, ze jsme si na kesích, typu pet cache dali snad i trochu zálezet, je tu pro ty, kterí budou chtít jako bonus i Mystery cache Necekejte nic nárocného, ale nedáme Vám ji zase tak úplne zadarmo. K nalezení 1. stage bonusové kese budete potrebovat zapsat si jednotlivá císla,která naleznete v petkách . Vse dalsí se dozvíte v listingu bonusové kese Akelova stezka. Vsechny kese jsou umísteny tak, aby byl odlov mozný po celý rok a také i tak, aby je krome náhodných mudlů houbarů nerozrývali místy se potulující divocáci. Cela serie vede lesem a je dlouhá necelé 4 kilometry. Doporucujeme udelat si peknou procházku. Kazdá keska je v blízkostí lesní cesty a má svuj hint, který snad pomuze. Pohybujete se na území CHKO LITOVELSKE POMORAVI a tak prosím se podle toho chovejte a dbejte všech pravidel.Je samozrejmé,aby jste do lesa nejezdili autem,myslivcum a strazcum CHKO by se to nelíbilo a mohli by vás odmenit pokutou. Cesta se dá zvládnout i na horském kole. Prejeme vám tedy, aby se vám celá série líbila, prinesla Vám pár nových informací a predevsím vás privedla do tohoto koutku prírody, který máme osobne moc rádi,casto se tu potulujeme a tesíme se, az se tu s nekterými z vás potkáme.Keš je uložena se souhlasem CHKO Litovelské Pomoraví
5.Orientace v přírodě
V přírodě se můžeme orientovat pomocí mapy, buzoly nebo azimutu a dnes pro nás kačery také pomoc GPS. Správný turista se však umí v přírodě orientovat i tehdy, nemá-li u sebe buzolu,navigaci ani kompas. K tomu nám napomáhají různé přírodní jevy a úkazy. Způsobů jak se za této situace orientovat je mnoho.
Určení severu podle Slunce a hodinek je jednou z nejpřesnějších metod. Hodinky natočíme tak, aby malá ručička ukazovala na Slunce (Pozor s ručičkami hodinek nehýbáme! Otáčíme celýma hodinkami.). Úhel mezi malou ručičkou a dvanáctkou rozpůlíme a tato osa nám ukazuje na jih. Pouze musíme dát pozor na letní čas, protože podle středoevropského času (a ten je pro určení rozhodující) je o hodinu více.
Určení severu podle Slunce je méně přesná metoda. Použijeme ji např. tehdy, máme-li hodinky digitální a nebo víme-li čas jen přibližně. Platí, že Slunce je v 6 hodin na východě, v 9 hodin na jihovýchodě, ve 12 hodin na jihu, v 15 hodin na jihozápadě a v 18 hodin na západě. Podle hvězd určujeme sever v noci. Na obloze si najdeme Polárku (Severku), která je na severu. Najdeme ji, když pětkrát prodloužíme vzdálenost zadních kol Velkého vozu. Venuše je při východu Slunce na východě a při západu Slunce na západě. Také se jí říká Jitřenka nebo Večernice. Je to nejjasnější hvězda na obloze. Podle lišejníků na osaměle stojích stromech se orientujeme podle toho, že tyto lišejníky rostou na severozápadu. Tyto osaměle stojící stromy mají na severozápadě i hrubší kůru. Koruny těchto stromů jsou nakloněny na jihovýchod. Toto vše je dáno tím, že u nás převažují severozápadní větry. Z této strany jsou tedy stromy chráněny lišejníky, na této straně mají rozpraskanou kůru a na opačnou stranu mají vlivem větrů skloněnu korunu. Z toho samého důvodu se střechy horských chalup dělají na severozápadu až k zemi. Pařezy mají na severu hustší léta. Pozor však na to, aby nešlo o pařez na kraji lesa. Podobné je to umravenišť, které jsou k severu sráznější, zatímco k jihu, kde je tepleji jsou pozvolné. I tady platí to, že je-li mraveniště na kraji lesa, nemusí tato zásada platit. Bude-li mraveniště na jižním kraji lesa bude buď souměrné a nebo může být tvarované obráceně. Proč? To je celkem jasné. Toto mraveniště je lesem chráněno a naopak jižní strana je pro něj drsnější. To samé platí o pařezech. V zimě se můžeme orientovat podle toho, že na jižních svazích taje sníh dřív. Orientace je možná i podle kostelů, které mají oltář na východ, podle včelínů, které jsou otočeny česlem k jihu, podle ptačích budek, které se umísťují otvorem k východu. Slunečnice otáčí svůj květ stále za Sluncem, a to i tehdy, když není Slunce vidět. Břečťany mají na severu vzdušné kořínky.
Mapa a zorientovaná mapa
Mapa je zmenšeným a zjednodušený obrazem krajiny z ptačí perspektivy. V turistice slouží k základní orientaci v terénu, k určení vzájemné polohy zajímavých míst a k předběžnému plánování trasy. Nerovnosti zemského povrchu se na mapě znázorňují kótami, které označují nadmořskou výšku daného místa, nebo vrstevnicemi, což jsou křivky spojující místa se stejnou nadmořskou výškou. Významné objekty (domy, mosty, silnice aj.) se zakreslují smluvenými značkami, tzv. mapovými značkami. Měřítko mapy udává, kolikrát je skutečná krajina zmenšená v zobrazení na mapě. Mapy s velkým měřítkem (1:1 000 000 nebo 1:1 500 000) zachycují velké území, ale nezobrazují tolik podrobností jako mapy s malým měřítkem (1:100 000, 1:50 000 nebo 1:20 000). Mapy s nejmenším měřítkem (1:10 000 a menší) se nazývají plány. Turistické mapy mají měřítko 1:100 000 nebo 1:50 000. Měřítko 1:100 000 znamená, že 1cm v mapě odpovídá 100 000 cm (tj. 1 km) ve skutečnosti. Na každé mapě je vždy měřítko uvedeno a obvykle ho doprovází i stupnice označení skutečnými vzdálenostmi. Pojem zorientovaná mapa znamená, že se sever na mapě shoduje se severem ve skutečnosti. Zorientovanou mapu potřebujete nejen pro správný směr vaší cesty, ale také např. pro práci s azimutem. Buzolu položte do rohu mapy, nejlépe do levého dolního rohu, a po té otáčejte s mapou, na které leží buzola, tak dlouho, než bude označená část střelky ukazovat k označení severu na otočném kolečku buzoly (písmeno S nebo N). Toto písmeno musí být nastaveno u rysky nebo šipky na přístroji. Další způsob zorientování mapy použijeme, pokud jsme v terénu a nemáme u sebe buzolu ani kompas. Orientaci provedeme tak, že si v okolí najdeme dva až tři body (kostel, potok, hospoda, vesnice …) a s mapou se v terénu postavíme tak, aby rozložení těchto bodů na mapě odpovídalo skutečnosti.
Značení turistických cest – pásové značení
Značení turistických cest se provádí ve čtyřech barvách, kdy každá z barev určuje význam té které cesty. – červená – hlavní turistická cesta, vrcholová cesta – modrá, – turistická cesta s oblastním významem – zelená – turistická cesta s místním významem- žlutá – spojky a odbočky Turistické cesty jsou značeny tak, aby bylo značení viditelné z obou směrů pochodu. Je pravidelně udržováno a aktualizováno. V dnešní době dochází v průběhu turistických cest k častým změnám v souvislosti se změnami vlastníků pozemků. Ne každý majitel stojí o to, aby jeho pozemkem vedla turistická značená cesta. Proto se stává, že cesta vede trochu jinak, nežli je vyznačeno na mapě. Nemusíme mít obavu, že nás zavede někam jinam. Správci cesty jistě našli a označili vhodnou náhradní trasu tak, aby nás dovedla k cíli.