Vlčata jsem dlouhou radu let vedl jako Akela, vedoucí vlcat. Spolu s mou prítelkyní Vás chceme provést zdejsími lesy,kde vyrustala na hájence po znacených i neznacených lesních cestách a ukazat Vám, ze kazdé místo i kdyz není zrovna tak atraktivní je krásné, pokud se umíme dívat a máme jako ta vlcata oci i usi otevrené. Tuto serii kesek jsme puvodne chteli udelat pouze jako tradicní uprostred prírody, nakonec jsme si ale rekli, ze kdyz uz Vás vylákáme mimo civilizaci, prichystáme toho pro Vás trochu víc. A proto, ze jsme si na kesích, typu pet cache dali snad i trochu zálezet, je tu pro ty, kterí budou chtít jako bonus i Mystery cache Necekejte nic nárocného, ale nedáme Vám ji zase tak úplne zadarmo. K nalezení 1. stage bonusové kese budete potrebovat zapsat si jednotlivá císla,která naleznete v petkách . Vse dalsí se dozvíte v listingu bonusové kese Akelova stezka. Vsechny kese jsou umísteny tak, aby byl odlov mozný po celý rok a také i tak, aby je krome náhodných mudlů houbarů nerozrývali místy se potulující divocáci. Cela serie vede lesem a je dlouhá necelé 4 kilometry. Doporucujeme udelat si peknou procházku. Kazdá keska je v blízkostí lesní cesty a má svuj hint, který snad pomuze. Pohybujete se na území CHKO LITOVELSKE POMORAVI a tak prosím se podle toho chovejte a dbejte všech pravidel.Je samozrejmé,aby jste do lesa nejezdili autem,myslivcum a strazcum CHKO by se to nelíbilo a mohli by vás odmenit pokutou. Cesta se dá zvládnout i na horském kole. Prejeme vám tedy, aby se vám celá série líbila, prinesla Vám pár nových informací a predevsím vás privedla do tohoto koutku prírody, který máme osobne moc rádi,casto se tu potulujeme a tesíme se, az se tu s nekterými z vás potkáme.Keš je uložena se souhlasem CHKO Litovelské Pomoraví
2.Kniha džunglí
Kniha džunglí, kterou napsal anglický spisovatel Rudyard Kipling, se stala inspirací pro dobrodružství malých skautů - vlčat. V knize jde vlastně o jakýsi zvířecí epos v próze odehrávající se až na dva příběhy v indické džungli. První kniha obsahuje sedm, druhá osm povídek. Ty jsou uvedeny krátkou básní a na konci každé z nich jsou další básnické texty, doplňující vyprávění. Více než polovina z nich (tři v prvním a pět ve druhém dílu) se týkají malého indického chlapce Mauglího (anglicky Mowgli), kterého unesl z vesnice lidožravý tygr a zachránila jej vlčí smečka. Tyto příběhy jsou někdy vydávány zvlášť s titulem nesoucím jméno svého hlavního hrdiny Mauglí, což prý znamemá ve zvířecí řeči Žabáček (jméno dostal chlapec od své adoptivní vlčí matky- Rakšy a otce Šedého vlka), kvůli holé kůži bez chlupů. V knize spolu zvířata rozmlouvají, lidé však o tom vůbec nevědí a jejich řeč nevnímají. Mauglí se však řeči zvířat naučí a stane se plnohodnotným obyvatelem džungle i příslušníkem vlčí smečky. Získá zde spoustu přátel např. vůdce smečky vlků Akélu, starého slona Háthí, moudrého medvěda Balů, černého pardála Baghíru, obrovskou krajtu Ká, ale i nepřátele pajdavého tygra Šer Chána a jeho přisluhovače šakala Tabákího. V džungli, která se stane jeho domovem na mnoho let, zažije mnoho dobrodružství a v dospělosti se vrátí ke "smečce" lidí. Nikdy však na džungli nezapomene. Rudyard Kipling se narodil v indické Bombaji jako syn malíře pracujícího pro britskou koloniální správu, dětství prožil v Indii, kam se po absolvování internátní školy v Anglii roku 1881 opět vrátil, protože vojenská kariéra mu byla uzavřena pro silnou krátkozrakost a studium na univerzitě bylo příliš nákladné. Stal se pomocníkem šéfredaktora anglických novin v Lahore, kde mu otiskli první verše a krátké povídky. Přestože pak v Indii strávil pouhých sedm let, načerpal tu náměty pro svou nejlepší tvorbu. V osmdesátých letech 19. století se definitivně prosadil jako básník a posléze i jako prozaik. Podnikl cesty do Číny, Japonska a Spojených států. Po sňatku s Američankou Caroline Balestierovou roku 1892 žil čtyři roky ve Vermontu v USA, kde napsal své slavné Knihy džunglí. V Londýně, kam se s manželkou roku 1896 přestěhoval, vydal své další romány, ale stále psal i poezii. Ve vlasti byl ceněn především jako básník opěvující mužnost a vlastenectví, jeho próza nebyla tak vyzdvihována. Čtenáře zaujal především cizokrajnou tematikou, popisem přírody a zvyků domorodců a pozoruhodným uměleckým jazykem. Přelom století pak znamenal vrchol jeho literárních úspěchů a roku 1907 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… s ohledem na pozorovací talent, originální představivost jakož i mužnou sílu ideí a umění kresby“ (citace z odůvodnění Švédské akademie). Třebaže Kipling psal až do počátku třicátých let, nedosáhl již předchozích úspěchů. Navíc těžce nesl smrt svého syna Johna na bojišti 1. světové války. Po spisovatelově smrti na mozkovou mrtvici vyšla ještě jeho autobiografie Something of Myself (1937). Kipling ukazuje britské impérium ještě v plné síle a velikosti a jako přesvědčený vlastenec a humanista zobrazuje Brity ve vztahu k Indům jako velké bílé bratry s povinností vést je a učit, jak to popsal ve své problematické básni Břemeno bílého člověka (1899, The White Man’s Burden). Později byl proto často označován za imperialistu a horlivého zastánce kolonialismu, ale nikdo mu nemohl upřít talent velkého vypravěče. Proslulá je také jeho báseň If z roku 1895, známá v českém přebásnění Otakara Fischera pod názvem Když…, ve které Kipling vystihl obraz a ideál mužných vlastností a požadavky na statečného člověka v životním zápase v přemáhání každodenních všlelidských problémů.
