V těchto místech stávala prvorepubliková ozdravovna (letní tábor) Studentského zdravotního ústavu (SZÚ) pro 80 studentů. V dobách největší slávy zde byla velká budova se zděnými základy a asi deset dřevěných chat. Stavby byly zlikvidovány zřejmě po roce 1950, při leteckém snímkování v roce 1953 už stála pouze hlavní budova. Dnes se nechají dohledat jen zbytky její podezdívky, v lese terénní nerovnosti v místech, kde stávaly jednotlivé chaty a místo, kde bylo vybudováno koupaliště na Kejtovském potoce.
Studentský zdravotní ústav zahájil svoji činnost dne 11.4.1921 v Praze. Jedním z hlavních iniciátorů jeho vzniku byl rodák z Kletečné, prof. MUDr. František Hamza (6.3.1868 - 4.6. 1930), který shrnul jeho účel : pečovat o sociální a zdravotní blaho studentstva a za pomoci studentstva ozdravovat i život národa a šířit zdravotní kulturu mezi lidem. Hamza byl v roce 1919 jmenován odborným přednostou ministerstva zdravotnictví. V červenci 1919 se podílel na založení Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Byl hlavním iniciátorem zakládání a provozu dětských tuberkulozních a plicních léčeben a lidových zdravotních ústavů. V únoru 1922 byl jmenován mimořádným profesorem sociálního lékařství na Masarykově univerzitě v Brně.
Studentský zdravotní ústav začínal v Praze s jednou ošetřovnou, postupně se rozšiřoval a vybavoval. Např. peníze na nákup rentgenového přístroje věnoval prezident Masaryk. Původní ordinace se rozrostla v polikliniku, která se v roce 1938 přestěhovala do Spálené ulice v centru Prahy. Později se přidala pobočka Brně v Kounicových kolejích a v Bratislavě.
Důležitou součástí činnosti SZÚ bylo také organizování letních táborů. Studenti pobývali nejčastěji v Bánské Bystrici a Báňské Šťavnici, studentky pak v ozdravovnách YWCA v Liptovský Hrádok a v Horovcích. Dále byly využívány různé ubytovny a tábory např. Hluboká nad Vltavou, Sezimovo Ústí, spolupráce s Masarykovou Studentskou zotavovnou v Babicích u Blanska a další.
Pacovská ozdravovna byla dána do provozu v roce 1931, jako vzorové zařízení i jako upomínka na desetileté trvání SZÚ. Stavby byly levné, dřevěné, „po vzoru americkém“, aby bylo možné „přímo mezi lesy, u vody, od rána do večera v nejjednodušším možném obleku vystavovati se vzduchu a slunci a třeba i někde v klidu trochu studovat“. Kronika pacovské železniční stanice pak o něco později uvádí : „…zřízeno správou vysokoškolské ozdravovny nové koupaliště, kterého mohou používati jenom studenti bydlící v ozdravovně a civilní obyvatelstvo bylo odkázáno do kaluží tvořících se v potoce kolem protékajícím …“
Činnost těchto ozdravoven provázely z dnešního pohledu trochu úsměvné diskuze. Třeba o tom, jestli je doba turnusu 24 dnů dostačující pro plné zrestaurování organismu vyčerpaného nebo znaveného 10 měsíčním studiem. Pochvalné byly zprávy o tom, že všechny studentky přibyly na váze, jedna z nich dosáhla dokonce rekordního přírůstku 6 kg, na druhou stranu ústav radil ústy primáře venerologického a kožního oddělení "… jak se zachovati , aby se studenti zdrávi a plni sil mohli vrátiti do školních lavic."
Deset let práce Studentského zdravotního ústavu v Praze, 1921-1931
Skutkem a pravdou milovat lidi : prof. MUDr. František Hamza – Linhartová V.
Staniční kronika Pacov