Malá voda - Studánky
V devatenáctém, dokonce i na začátku 20. Století bývaly hlavním zdroje užitkové a pitné vody studánky, které měli lidé ve sklepích, na dvorech a na zahradách. Také na polích jich bylo dost a některé z nich se zachovaly až do současnosti.
Jednou z takových je studánka pod vrškem Řemičkou v blízkosti bývalého koupaliště. Její voda se dříve užívala jako pitná, zvláště pak v období such, kdy nestačily městské kašny, okolní rybníky nebo domácí zdroje. Tehdy sem lidé přijížděli a v nádobách na vozících, trakařích či potazích odváželi vodu do města. Studánka je plná vody ještě dnes, ale přesto, že je volně přístupná, napít se z ní nemusí být bezpečné.
„Husova studánka“ nese své jméno k památce Mistra Jana Husa, a ať už pro svou chutnou a neznečištěnou vodu, nebo kvůli slavnému jménu, je stále udržovaná s upraveným okolím a nevysychajícím pramenem.
Studánka „na Malé straně“ nebo „za rybníkem“ – správně na Voračického předměstí, je další v řadě. Původně bývala pod mezí polní cesty k Sudoměřicím, a když se v roce 1928 stavěla nová silnice, byl její pramen převeden poblíž domu čp. 208. Nejprve to byla nepříliš udržovaná studánka, postupem doby studna a tou je i dnes. Používá se jen zřídka a aby se dostálo bezpečnosti, je uzavřena dvířky. Dříve se říkávalo, že pramen je závislý na rybníku u hřbitova, ale pravda to není, spíš je závislá na deštích.
Studánka „Na struhách“ přežila dodnes. Je za domem čp. 232 ve stráňce na Zhořským potokem. Dříve to byla zásobárna vody pro obyvatele Šelmberské ulice. Dnes už ale odtud vodu nikdo nenosí.
Studánka „U Charousů“ je vestavěna do vyšší zdi oddělující ulici od soudobých činžáků. Dříve zde bývávalo pole. Studánka je zakrytá, svému účelu už neslouží, jen nám připomíná minulé doby.
V ulici k Janovu, nad domem Antonína Janů, výborného pedagoga, je přímo ve zdi studánka „Vaniška“. Také již dávno dosloužila a je opatřena dřevěnými dvířky.
Další je studánka pod Šelmberkem, krytá betonovým překladem – dnes už jen idylické místo pro odpočinek či zamyšlení. Pramen má asi vydatný, protože v ní je voda stále, ale už z ní nepijí lidé pracující na poli, v lese, nebo jdoucí procházkou k rozhledně na kopci. My se k ní ale vydáme společně za keškou, která tu na Vás čeká.