Kostel svatého Petra a Pavla se nachází na nepřehlédnutelné vyvýšenině v centru původní vsi.
Původně samostatná obec Jaktař, nyní místní část statutárního města Opavy, leží asi 2,5 km severozápadně od centra města, při silnici vedoucí do Bruntálu a Krnova.
Pohled na kostel s přilehlým hřbitovem.
Rozlehlý farní kostel sv. Petra a Pavla, který byl na svou dobu velmi moderní, nechal postavit v letech 1241 až 1246 olomoucký biskup Konrád.
Podobně jako další kostely, stavěné v této době, byl vybudován na kopci nad vesnicí a tvoří jeho dominantu, viditelnou do okolí. Kromě místních ho navštěvovali také věřící i z okolních osad. Objekt má vysokou kostelní loď a hluboký presbytář, ke kterému na severní straně přiléhá sakristie z poloviny 13. století.
Je zaklenutá dvěma čtvercovými poli s robusními žebry a svorníky nesou motiv lilií. Loď prodlužuje západní blok s hranolovitou věží a při barokizaci kostela v letech 1770 až 1772 vznikl její přístavek. Jižní kaple byla přestavena v polovině 14. století, kostel se přestavby dočkal až kolem roku 1770.
Ze staršího vybavení zůstala v kostele sv. Petra a Pavla Do dneška socha Ecce homo z 16. století, zvon z roku 1545 a několik barokních plastik. Zbývající část jeho vybavení pochází až z 19. století. Ke kostelnímu zvonu se vztahuje sice nepotvrzená, ale zajímavá pověst. Podle ní byl náhodou nalezený na louce.
Na místě, kde se nacházel, prý nejprve ryla svině. Po ní začal zemi rozrývat kanec a byl vytrvalý. Ryl tak dlouho, až pasáci uviděli okraj zakopaného zvonu, údajně největšího na Opavsku. Své místo po vytažení našel v kostelní zvonici a traduje se, že při zvonění udává svůj původ zvuky, připomínajícími slova: Sviňa ryla, nevyryla. Kanec ryl, ten vyryl!
Pověsti je sice lehké nevěřit, protože nemá žádný pevný historický podklad, ale proč ne. Stávaly se přece i neuvěřitelnější věci.