Geologie Novostrašecka
Pomineme-li složité členění spodní stavby Českého masivu, podklad Novostrašecka tvoří pouze její jediná, tzv. assyntská kra. Její hlavní části jsou starohorní (proterozoické) formace zvrásněné při assyntském vrásnění. Jedná se o algonkický soubor hornin starých 570 – 1200 milionů let, které vystupují na povrch jižně od obce Ruda. Horniny, které je tvoří, jsou souhrnně nazývány břidlicemi příbramskými a zastoupeny jsou především nepřeměněnými jílovitými břidlicemi, částečně přeměněnými fylitickými břidlicemi i fylity, u nichž byl nejnižší stupeň přeměny (přeměny epizonální) dokončen. Další nejčetnější horninou jsou droby. V Křivoklátské vrchovině, ve směru jihozápad – severovýchod, prorážejí převládajícími břidlicemi vyvřelé spility – horniny příbuzné diabasu – rovněž algonkického stáří. Ve střední a severní části oblasti jsou algonkické vrstvy ponořeny pod mladší mladoprvohorní (permokarbonské), druhohorní, třetihorní a čtvrtohorní horniny.
Bezprostředně nad algonkickými horninami starohorními (proterozoickými) jsou uloženy formace patřící již svrchní stavbě Českého masivu. Jejich nejstarším členem jsou usazeniny jezerních pánví středočeského permokarbonu, jehož souvrství patří mladším prvohorám (225 – 350 milionů let). Podotýkáme, že v oblasti úplně chybějí vrstvy starších prvohor z období před 600 – 300 miliony lety: mezi starohorními formacemi a mladšími prvohorními celky je obrovský stratigrafický hiát – přestávka v usazování horninových vrstev.
Mocnost jednotlivých pásem permokarbonu se pohybuje od 0 do 400 metrů. Jednotlivá souvrství se obvykle vyznačují zbarvením, jehož pojmenování je obsaženo v názvu jednotlivých vrstevních pásem. Spodní i svrchní šedé vrstvy jsou uhlonosné, se třemi slojovými pásmy ve spodních šedých vrstvách, ale pouze s jedním slojovým pásmem ve svrchních šedých vrstvách. Ve spodních vrstvách šedých spodní sloj kladenská odpovídá uložením spodní sloji radnické a svrchní sloj kladenská (též hlavní sloj kladenská) odpovídá svrchní sloji radnické. Nejsvrchnější, třetí slojové pásmo spodních šedých vrstev v kladenské oblasti vůbec neobsahuje souvislý pravidelný a těžitelný uhelný horizont, který by odpovídal uhelné sloji nýřanské (na Rakovnicku nýřanskému slojovému pásmu odpovídá tzv. lubenský obzor až s pěti rubatelnými slojkami). Na Novostrašecku je třetí slojové pásmo ve spodních šedých vrstvách vyvinuto v podobě vložek uhelných lupků, poskytujících žáruvzdorný keramický materiál, který na Novostrašecku i Rakovnicku patří k nejkvalitnějším v republice. V obou souvrstvích červených uhelné sloje chybějí. Na povrchových zvětralinách svrchních červených vrstev vznikly půdy s typicky červenou barvou, tzn. „červenky“ či „červenice“, vhodné pro pěstování chmele.
Permokarbonské vrstvy vystupují na povrch na dnech všech údolí vytvořených v křídových džbánských horninách a vně všech okrajů křídových vrstev. Na jihu tak oddělují od sebe křídové vrstvy od algonkického proterozoika (od starohor). Svrchní červené vrstvy v okolí N. Strašecí chybějí, nejblíže se zachovaly v izolované, tektonicky vytvořené pánvičce jižně od Buchlovic směrem k Lánům. Vrstvy permokarbonu tvoří tedy bezprostřední podloží zbytkům druhohorních (mesozoických) křídových usazenin.
Po uložení permokarbonských vrstev v jezerních pánvích středních Čech, v důsledku přerušovaného zdvihání assyntské kry, následovala v triasu a juře druhohorního období přestávka v usazování vrstev (asi před 225 – 135 miliony lety), která přetrvala v Českém masivu až do doby spodní křídy. Vrstvy těchto geologických útvarů chybějí, protože probíhalo zvětrávání, rozrušování hornin a jejich odnos – denudace.
V závěru druhohor (cca před 120 – 70 miliony lety) ovlivnila geologický vývoj dnešního Novostrašecka mořská záplava severních Čech, zasahující i do Čech středních. Všechny křídové vrstvy na Novostrašecku patří svrchnokřídovému oddělní, a to dvěma jeho spodním stupňům: cenomanu a turonu. Chybějí zde úplně svrchnoturonské a senonské vrstvy – nezachovaly se, pokud byly vůbec usazeny. Svrchnokřídové horniny jsou zastoupeny hlavně písčitými slíny a slinitými pískovci (souhrnně nazývanými opukami), v menší míře se uplatňují cenomanské pískovce. Z opuk a spongilitů byly postaveny prakticky všechny původní kamenné stavby v oblasti. I dnes je tento materiál těžen pro výrobu ozdobných obkladů, některé druhy drcených a mletých opuk se používají jako ostřivo do směsí pro výrobu některých keramických výrobků a podobně. Původní křídová tabule je značně rozrušena a mnohde tvoří jen útržky (svědky). Silně obroušené opukové plošiny přestavují nejvyšší partie Džbánu (Žalý, Louštín, Džbán).
Povrchové sníženiny, úpatí svahů a údolí při korytech vodních toků vyplňují staročtvrtohorní (pleistocénní) svahové hlíny, sutě a splavené štěrky a současné (recentní) náplavy mladších čtvrtohor.
ZDROJ: www.novestraseci.cz
Velmi doporučuji procházku po zdejším okolí, kde je velmi patrné "prolínání se" jednotlivých geologických profilových vrstev, které je vidět pouhým pohledem a to díky odlišné barvě a složení jednotlivých vrstev.
Ke keší:
Nejen na tabuli naučné stezky zjistěte odpovědi k těmto otázkám, poté je zašlete na můj profil. Otázky nepřipojujte k logům, jinak bude log smazán. Nečekejte na potvrzení správnosti odpovědí. Budu vás kontaktovat je v případě, že by byla některá odpověď špatná.
1) V jaké vrstvě idealizovaného geologického profilu se nachází rybník Bambásek?
2) Permokarbonské uloženiny dělíme do čtyř vrstevních pásem. Jaké uloženiny obsahuje 3. Pásmo?
3) Zkuste odhadnout jaké úlomky horniny se zde vyskytují i přesto, že jsou spíše typické pro vrstvu spodní křídy?
FOTO … Dle pravidel již nemůžeme k uznání logu požadovat fotografii. My ale budeme rádi, když ji připojíte ke svému logu. Uvítáme foto Vás či vaší GPS u blízké studánky.