„Byl jsem požádán, a pokládám za svou povinnost nevinně této žádosti vyhovět, abych jako jeden z mála nejčelnějších krhútských burcovatelů, věrozvěst Prakršna a avatár, pokračovatel v díle Bohdana Šumavanského, seznámil českou veřejnost s existencí, reáliemi, zvyky, historií, náboženstvím a jazykem Krhútů, jakož i se stavem národního obrození tohoto neprávem zapomenutého, ale právem vymyšleného národa“.
Ervín Hrych
Ostatně, bůh Lomikel dobře ví, koho zvolit za své věrozvěsty.
POZNÁMKA: Krhútské náboženství, které se někdy nepříliš přesně slučuje se pojmem Prakršno, je samorostlé. Spočívá především v kultu boha Lomikela, který jest jediným dokázaným pravoslavným bohem potrubí a kanálu. První popsal boha Lomikela věštec Krombožinec Lilibínský. Tvrdí, že jej spatřil v prastarém dubovém potrubí u Mejknínu. ,Je prý vysoký 93 a půl centimetru, má tvar rovnoramenného trojúhelníku, který je jeho podstatou a jehož spodní část se nazývá vrávor. Horní část se nazývá řapuch, který je zakončen pýtenem. Pýteno se jaksi podobá lipovému listu – je-li svěží, píše se pýteno, je-li povadlé, píše se píten s měkkým i. Na řapuchu pak rozeznáváme krhy, jimiž Lomikel krhá, a chlístor, kterým nasává břeť kanální neboli blebel, a rourácí. Rourácení je projev božího hněvu – slýcháme je občas ve výlevce vodovodu, do které jsme nalili konev špíny (řečené správně kuchřeč neboli ihuhu).
O původu Krhútů
Odkud Krhúti přišli je nejasné. Existuje několik protichůdných teorií. Pro představu zde některé uvádím.
Teorie první:
Nejstarší krhútský písmák se zřejmě pod vlivem české kroniky Kosmovy zmiňuje o tom, že Krhúti přišli do společné vlasti s praotcem Čechem a prastrýcem Lechem a pokračovali pak pod nejasnou záminkou v pochodu kousek dále a tam se smísili s původním obyvatelstvem Mrtonohů v poměru 3:1,572. Dovozuje z toho krhútský národní kolorit.
Teorie druhá:
Naproti tomu druhý z latinsky a vulgárně píšících krhútských kronikářů, majitel latifundií a velký humanista Kanec Trh, je jiného názoru. Kanec Trh tvrdí, že praotec Čech měl několik synů, které vyslal do různých končin země, kde pracovali jako úsekoví důvěrnící. Byli to např. Netol (po něm Netolici), Dudlík (též nesprávně Doodle-Dúdlebi), Lúč (netřeba rozvádět), Lemún (Lemouni, později Lemúzi asimilací k francouzskému Les Musicienes), Litrměř (nesprávně utvořeno Litoměřici) a jiní, mezi nimi pak nejmladší – Krhút. Zatímco všichni starší bratři a jejich potomci drželi basu a cítili se spjati s Čechy pražskými pokrevně nebo dobrovolně (viz. Lucká válka), Krhúti se zcela osamostatnili, kronikář dokonce uvažuje i o možnosti, že Krhúta měla majitelka praotce Čecha s někým jiným; proto prý o nich prudérní Češi ve svých kronikách raději nehovoří a kronikář správně cituje na tomto místě klasika: Cave illum semper, qui tibi imposuit semel.
Teorie třetí:
Daleko nejmalebnější výklad původu Krhútů však nacházíme u Vrby Hrbaty, prvního kronikáře píšícího národním jazykem Krhútů, autora díla, jemuž se od nepaměti říkalo Kronika Hrbatá. Vypráví totiž, jak jakési individuum jménem Krhút uteklo s dcerou váženého českého vladyky, zrzavou dívkou Mrzenou, a ubíralo se s ní všemi směry. Vrba Hrabata rozkošně, byť poněkud rozvláčně líčí, že onen muž unesl tuto dívku ve chvíli, kdy prala prádlo celé rodiny vladykovy, takže nemohli být pronásledováni; cudná rodina seděla doma nahá a starý vladyka marně vybíhal ve své zlobě na zápraží drže si před hambatou částí těla hrneček s vzácným ornamentem lužické kultury. Vladykův dvorec dodnes stojí na Malé Straně – je to onen známý dům Na prádle.
Potud jednotlivé dohady u založení krhútského národa a původu Krhútů. Všechny dohromady, vědecky vzato, nestojí ani za starou belu. Teprve v poslední době odhalili čeští archeologové některé roušky, tvrdíce, že „původním obyvatelstvem české kotliny v období doby kamenné byli nositelé kultury volutové, anebo páskové“. Postupně se prý vytvořil daleko před začátkem našeho společného letopočtu v české kotlině národ neznámého původu, který si tu vegetoval nezávisle na různém courání Bójů, Markomanů a jiných přivandrovalců, dělaje si své...
Pro odlov keše doporučuji pečlivě prostudovat všechny dostupné prameny...
Pak totiž nebudete mít problém zodpovědět několik lehkých otázek, týkajících se výše uvedené problematiky Prakršna:
A – kolik zemřelo pozoruhodných sektářů?
B – kolik desítek let bylo pacholkově synu, když vtrhl do Ejče?
C – počet starých Krhútských legend
D – kolik stovek cvičenců se maximálně mohlo sejít za Samorostlé Samovy samovlády?
E – kolik měsíců trvaly boje v Ejči pod Mejknínem?
F – kolik břehů má mlhavá řeka, ve kterých se oušlap neztrácí v mlze?
G – kolik hmyzožravců se dá vidět pod jednou z našich „tisícovek“?
H – počet synů knížete Kroka
N 50° A.B(C+H)(D+E)'
E 14° E.H(D+F)(F+G)'
Pokud chcete usilovat o krhútskou vědeckou hodnost "RAPL", nezapomeňte si opsat bonusové souřadnice...
Betatest otázek má na svědomí Kotule.