Keš se nachází v blízkosti Muzea dopravy v Brně Líšni. Je na frekventovaném místě, proto buďte nenápadní při odlovu.
Expozice městské dopravy technického muzea v Brně
Nejrozsáhlejší sbírku vozidel městské dopravy má technické muzeum města Brna ve své expozici MHD na bývalé konečné místní dráhy v Líšni. Muzejní snahy se zde objevují taktéž od druhé poloviny 60. let. Postupným útočištěm muzea se stala Líšeň, která byla s centrem Brna spojena nejprve místní parní železnicí, která byla za druhé světové války elektrizovaná a integrovaná do běžné tramvajové sítě.
Při stavbě velkých sídelních celků v Líšni bylo ale bohužel rozhodnuto zlikvidovat celou tuto tramvajovou trať - od roku 1964 tak byl zastaven provoz na úseku Stránská Skála - Líšeň. Budova bývalého místního nádraží, stejně jako těleso dráhy ale naštěstí nebylo zlikvidováno, a od roku 1973 je v majetku Technického muzea města Brna. Do tamních hal pak postupně byly přestěhovány veškeré dopravní sbírky, stejně tak jako nevelká, ale zajímavá kolekce osobních automobilů. Bohužel, úsilí TMB bylo velmi dlouho směrováno pouze na fyzické zachování vozidel, nikoliv na možnost jejich pravidelného vystavování nebo předvádění - expozice (formálně vedená jako Depozitář) nebyla po řadu let přístupná. Když se na počátku 90.let konečně podařilo expozici otevřít, projevila se další nevýhoda kterou je naprosto katastrofální osvětlení nově postavené haly, vzhledem k tomu, že vozidla jsou doslova natlačena na sebe je tak nebylo prakticky možné fotografovat.
Bývalá tramvajová trať, která tvořila jediné spojení do muzea chátrala, od počátku 90. let byla již nesjízdná, čímž vozidla nemohla opustit areál. Muzeum samotné mělo (ze strany DP Brno) naprosto nulovou propagaci (jasně se projevuje nevýhoda faktu, že muzeum a dopravní podnik jsou dvě různé instituce). Ale ani ze strany TMB nebylo všechno v pořádku. Pokud už někdo přece jen dorazil do Líšně, nemohl si v tamní maringotce, která slouží jako prodejna vstupenek zakoupit jakýkoliv materiál o historii a současnosti muzea, o fotografiích vozidel nemluvě. Sám si fotografie pořídit nemůže, a o vozidlech se od průvodce dozví melancholickým tónem standardní verzi výkladu, která je ve své základní podobě určena pravděpodobně pro školy I.stupně.
O tom, že by muzeum potřebovalo nějaké finanční prostředky na podporu své činnosti se ale nedozví také nic, takže i kdyby snad byl ochoten tam něco zanechat, nemá komu. Protože je obvykle v muzeu jen jedna osoba, někdy se návštěvníkovi ani nepodaří zaplatit.
Tristní situace se změnila až v souvislosti s oslavami 130 let tramvají v Brně, které se uskutečnily v červnu 1999. Začalo se uvažovat o obnovení trasy (možná dokonce i pro jízdy pravidelné tramvajové linky), opět se rozeběhly renovační práce na vozidlech. Nedostatek finančních prostředků sice zavinil, že trať byla opravena jen provizorně, ale vozidla mohou alespoň sjet dolů do města a odtud se dostat do ostatní kolejové sítě. Dopravní podnik nalezl konečně s TM Brno společnou řeč, takže se kromě účasti vozidel TMB na oslavách podařilo zavést i pravidelnou linku. Ta vyjela poprvé 1.května 1999 (v provozu by měla být do poloviny září), nese označení 130 a odjíždí z Náměstí Svobody odpoledne v intervalech 90 minut na smyčku Novolíšeňská. Tam je u prvních spojů zajištěna doprava historickým autobusem (jezdí vozy RTO,RO i B 831) do areálu muzea. Návštěvník se konečně dostane snadno do areálu. Tam je sice i nadále jen maringotka, ale je zde alespoň vidět obrat k lepšímu.
Lze doufat, že bude možné se dočkat toho, že linka 130 pojede někdy v příštích letech buď přímo do muzea, anebo na Stránskou skálou. A popusťme uzdu fantazii - třeba se podaří dokončit rekonstrukci tratě v původním rozsahu (tzn.pravá kolej ve směru nahoru pro rozchod 1435 mm a levá jako splítka 1000 mm/760 mm), takže budeme moci na Stránské Skále přestoupit třeba do bývalého úzkorozchodného elektrického vozu Slezských zemských drah a vyjet nahoru do muzea. Hezká představa, že?