Zlatá stezka je jakousi páteřní dálkovou cestou, která svými přibližně 100 kilometry spojuje nejkrásnější a nejvýznamnější místa Českého ráje. Celou červeně značenou turistickou stezku je možné projít pouze pěšky, a to za 3-5 dní.
Začátek a konec cesty
O tom, kde má tato červeně značená klikatá stezka svůj začátek, lze vést polemiku. Stoupneme-li si doprostřed náměstí v Mladé Boleslavi, uvidíme její první značení právě tady. Cesta z Mladé Boleslavi do Mnichova Hradiště podél řeky Jizery je skutečně malebná, ovšem podíváme-li se pozorně do mapy, zjistíme, že na celé délce této etapy žádný Český ráj není. A protože ani kniha Jana Tůmy a Jaroslava Kňapa ‚Zlatá stezka Českého ráje‘ s touto etapou nepočítá, začíná i tato keš až v Mnichově Hradišti, odkud je to do chráněné krajinné oblasti už pouhý kousek cesty.
Celá cesta končí v Jičíně. Než se k němu však dostanete, čeká vás ještě malá odbočka z vrchu Tábor do Prachovských skal. Samotná Zlatá stezka je míjí, ale byla by přeci škoda tuto perlu Českého ráje minout, a proto vás tato keš zavede i sem.
Jak cestu rozdělit
Celou cestu můžete absolvovat dvěma způsoby: buď po jednotlivých etapách vždy s dopravením zpět domů, a nebo na jeden zátah.
V případě první volby jistě s organizací nebudete mít problém. Etapy jsou rozdělené tak, abyste vždy začali a skončili v dobré dostupnosti na hromadnou dopravu. Pro umocnění zážitku z celého putování vám však velmi doporučuji jít celou cestu naráz, tedy s přespáním na trase.
Kde přespat
Hotelů, penzionů a chat je po cestě bezpočet, takže si jistě snadno najdete to, co vám nejlépe vyhovuje.
Pokud jste ale celou duší přírodomilové a v hrudi vám bije srdce tuláka, mám pro vás něco lepšího. Po celé cestě najdete několik skvělých míst, kde můžete složit hlavu pod širákem, a to i v deštivých nocích. O těchto místech si můžete podrobněji přečíst v listingu níže, kde k jejich popisu přikládám také souřadnice. Mějte však na paměti, že jste v chráněné krajinné oblasti, takže pokud se rozhodnete pro přenocování v hloubi šumících lesů a skal, měli byste dodržet pár pravidel.
Pravidla pro spaní v přírodě
Mám pro vás dobrou zprávu. Napsala jsem náčelníkovi Správy CHKO Český ráj s dotazem ohledně bivakování v umělých skalních jeskyních, a ten mi písemně potvrdil, že za dodržení určitých podmínek je nocleh v takových prostorách legální. Můj dotaz a jeho odpověď přikládám do fotek k listingu keše, kde si je můžete přečíst.
• Zákaz rozdělávání ohně – Nikdy, opravdu nikdy nerozdělávejte oheň. Ani když uvidíte ohniště.
• Zákaz stanování – Spacák ano, stan nebo celta nikoliv. Ale ani je nebudete potřebovat. Český ráj je vandrákův ráj a po cestě je dostatek míst se ‚střechou‘ nad hlavou. Však uvidíte :-).
• Pouze jednu noc – na jednom místě smíte přespat pouze jednu noc, a to od 18:00 do 9:00 hodin.
• Udržujte čistotu – Zanechte po sobě místo čisté, odpadky si odneste s sebou.
• Dodržujte klid – To je snad jasné. Nakonec je vždy lepší, když o vás nebude nikdo vědět.
Jídlo a voda
Však si poradíte. Všude je dost stánků s občerstvením, restaurace a kiosky. I prameny po cestě jsou. A na zádech taky ledasco unesete. Nebojte, hlady neumřete ;-).
Doporučení
Vřele vám doporučuji přibalit si s sebou již zmíněnou knihu ‚Zlatá stezka Českého ráje‘ od autorů Jana Tůmy a Jaroslava Kňapa. Uvidíte, že když si budete během cesty číst o hradech, zámcích, skalách, zříceninách, jeskyních a lesích, které míjíte, budete mít z vaší pouti větší zážitek, než když budete jen chodit a mlčky na všechno koukat.
Jak na keš
Je to velmi jednoduché. Čeká vás obejít 17 stagí, přičemž na každé z nich najdete kovový štítek. Ten je pro případ ztráty vždy zdvojený, a to tak, že každý kus je umístěný na jiném objektu. Štítky vždy hledejte na něčem dřevěném, ale nikdy ne na stromech. Používejte hinty.
Každý štítek obsahuje dvě hodnoty: N a E. Po shromáždění všech indicií sečtěte zvlášť všechny hodnoty N a dostanete číslo XXXX, a zvlášť hodnoty E, kdy dostanete číslo YYYY. Tato dvě čtyřciferná čísla dosadíte do souřadnic takto:
N 50° 2X.XXX E 015° 1Y.YYY
Pro lepší přehled můžete použít tuto tabulku, do které si vše přehledně zapíšete.
Přístup k finálce:
WP 1 - Odbočka:
N = vypočtená hodnota XXXX - 20
E = vypočtená hodnota YYYY - 100
WP 2 - Schody:
N = vypočtená hodnota XXXX - 25
E = vypočtená hodnota YYYY + 46
Tak tedy vzhůru na trek!
Etapy
O přírodních a historických památkách, které budete na cestě potkávat, si můžete přečíst na internetu, v průvodcích nebo v doporučované knize. A proto vás raději blíže seznámím s místy, kde můžete složit hlavu na noc. O těch se toho totiž moc nedozvíte.
Na většině míst, která vám doporučuji k bivakování, jsem sama spala. Hvězdičkové hodnocení vyplývá z mého subjektivního pocitu z daného místa, které je ovlivněné mnoha skutečnostmi: kvalita místnosti pro spánek, čistota, případné průsaky, vzdálenost od cesty, míra pohybu kolemjdoucích lidí, a další.
Souřadnice bivakovacích míst nejsou uvedeny ve waypointech keše, aby se vám nepletly se stagemi. Do GPS si je musíte přidat ručně. Pro lepší orientaci v množství waypointů vám přikládám mapku, ve které je máte všechny přehledně vyznačené. Po rozkliknutí ji získáte v originálním rozlišení. Tato mapa není dostatečně podrobná, a proto slouží pouze jako orientační vodítko.
Mapa Zlaté stezky
1. etapa: Mnichovo Hradiště – Libošovice
Délka: 23 km
Zajímavosti:
• Zřícenina hradu a skalní město Valečov
• Klamorna – zřícenina skalního hrádku
• Drábské světničky – zbytky skalního hradu vytesaného v pískovcové věži
• Studený průchod – uzounká, asi 50 metrů dlouhá „myší díra“ mezi dvěma skalami
• Stará hrada – ostrý skalnatý hřeben s výhledem směrem na Lužické a Jizerské hory
• Příhrazské skály
• Hrad Kost
Bivaky:
Skalní byty Valečov
Souřadnice: N 50° 30.574 , E 015° 01.705
Hodnocení: ****
Popis: Staré středověké obydlí při zřícenině hradu Valečov sloužilo mimo jiné jako zimoviště husitských polních vojsk. Najdete zde několik desítek pěkných skalních jeskyní, do kterých se vejde celá armádní jednotka vandráků. Zem jednotlivých skalních bytů je většinou rovná, pokrytá jemným pískem a někdy listím. Ideální místo na bivak pro ty, kteří vyšli na trasu v pozdních odpoledních hodinách a potřebují složit hlavu hned na začátku etapy. Bývá tu ale dost lidí.
Klamorna
Souřadnice: N 50°31.675 , E 015° 02.048
Hodnocení: **
Popis: Na Klamorně se bydlelo už před pěti tisíci lety. Vzniklo tu několik světniček, které jsou dnes ale kryté stropem jen částečně, takže se toto místo hodí pro bivak hlavně v nedeštivých nocích. Pokud takovou noc zastihnete, doporučuji vám toto místo na spaní víc, než sousední Drábské světničky, kam chodí podstatně více lidí. Nerozdělávejte zde oheň, a to ani v případě, pokud zde uvidíte ohniště! Opakuji – je to zakázané.
Drábské světničky
Souřadnice: N 50° 31.891 , E 015° 01.924
Hodnocení: ***
Popis: Zřícenina hradu ze 13. století. I zde najdete hned několik místností na bivak. Některé jsou kryté, některé polokryté, jiné odkryté. Pěkné místo na nocleh s dalekým výhledem do kraje, ale počítejte s davy lidí. Pravděpodobně nebudete jediní, koho napadne si tu ustlat o víkendu.
Stará Hrada
Souřadnice: N 50° 31.859 , E 015° 03.786 – Odhadem!
Hodnocení: ***
Popis: Pozůstatky po skalním hradu z pravděpodobně 13-15 století. Skromná bivakovací jeskyně pro zhruba dvě osoby. Není příliš komfortní, ale je stranou od turistické značky, a tedy i od lidí. Písčité podloží, čistá zem, ‚střecha‘ nad hlavou. Tak co byste ještě chtěli.
(Bohužel přesně zaměřené souřadnice mi někam utekly, musíte se tedy dočasně spokojit s uvedenými souřadnicemi blízké keše GCY6E9. K jeskyňce se dostanete po spodní cestě, je to kousem od křížení s hlavní cestou. Za přesné zaměření a poslání souřadnic budu velmi vděčná.)
Hynšta
Souřadnice: N 50° 31.325 , E 015° 03.896
Hodnocení: *****
Popis: Tady se mi moc líbilo. Ze skalního hradu ze 13. století toho už moc nezbylo, nejvýraznější je prostor modlitebny, ve které se ukrývali členové Jednoty bratrské před pronásledováním. I vy se zde můžete ukrýt před davy lidí, kteří většinou projdou po nedaleké červené a sem zabloudí jen pár jedinců. Modlitebna je ukrytá na dně skalního kaňonu, což ji chrání před větrem, pevný strop zase před deštěm. Na rovné zemi je jemný pískovcový prach pokrytý uschlým napadaným listím, takže nebudete mít tak špinavé karimatky. Jeskyně je dost velká na to, abyste zde mohli zalehnout ve čtyřech i více lidech, ale akorát malá na to, aby byla ještě útulná. Moc pěkné místo.
Skalní byt Barušky
Souřadnice: N 50° 29.465 , E 015° 07.895
Hodnocení: ****
Popis: Washar, turnovský kačer a znalec Českého ráje, by vám vyprávěl, že ještě když byl malý, bydlely zde dvě staré ženy. Ve vchodu měly dřevěné dveře a v menších skalních dírách okénka. Při pohledu zvenčí čelem k jeskyni si dokonce můžete všimnout po levé straně u země malé vykutané výduti ve skále, která sloužila jako sklípek, a uvnitř bytu najdete do kamene vytesané poličky.
Z hlediska polohy je právě tato jeskyně nejvýhodnějším místem na bivak po první etapě, neboť je nejblíže jejímu konci. Jeskyně je suchá, s jemným černým pískem na zemi, a je v ní několik místností. Nachází se blízko hradu Kost hned u červené turistické značky. Doporučuji tedy rozdělat bivak až po setmění, kdy už budou davy turistů zalezlé v penzionech.
2. etapa: Libošovice – Turnov
Délka: 24 km
Zajímavosti:
• Údolí Žehrovky a Podtrosecká údolí s mnoha historickými mlýny
• Zřícenina hradu Trosky
• Zámek Hrubá Skála a Hruboskalské skalní město
• Hrad Valdštejn
• Rozhledna Hlavatice - výhled na Turnov
Bivaky:
Skalní místnost v Podtroseckém údolí
Souřadnice: N 50° 30.249 E 015° 11.752
Hodnocení: ***
Popis: Pohodová skalní místnost pro asi čtyři lidi. Jste ale poněkud na ráně od cesty, takže pokud máte dobrý čas, dojděte až na Hruboskalsko a přespěte spíše tam. V případě nouze vám ale tato jeskyňka poslouží velmi dobře.
Trampský kemp v Dešťovém údolí
Souřadnice: 50° 33.164 E 015° 10.162
Hodnocení: *****
Popis: Tady vás nikdo hledat nebude. Jedno z nejhezčích míst na bivak nemůže být skryté zrakům davů důmyslněji. Objevila jsem ho díky keši Skalní brány Českého ráje (GC5JBYR). Kdysi tady býval trampský kemp, ale základna je již zrušená. S přístupem to není snadné, musíte zvolit cestu odspodu, a i tak vás čeká terén 3.5*. Pokud se ale zvládnete vyškrábat na menší skalku, schováte se přímo do srdce skal. Kdyby vás to náhodou zajímalo, tak já bych si ze všeho nejradši ustlala právě tady.
Kavčiny
Souřadnice: N 50° 33.513 , E 015° 09.827
Hodnocení: *****
Popis: Zřícený strážní hrádek Kavčiny býval pravděpodobně součástí opevnění nedalekého hradu Valdštejn. O jeho vzniku historické prameny mlčí, jediná zmínka o něm je z roku 1440 o jeho dobytí, po kterém už pravděpodobně nebyl obnoven. Vás bude zajímat nejspíše jediná dobře přístupná místnost, do které se vejdou 3 – 4 osoby. Jediná dobře přístupná proto, že v prostoru Kavčin lze nalézt ještě další umělé jeskyně, které jsou však již částečně zavaleny a prakticky znepřístupněny. Nahlédnout do jedné z nich můžete například na souřadnicích N 50° 33.508 , E 015° 09.854. Tam ale nespěte, není v ní denní světlo a mohou v ní být netopýři. Využijte doporučených souřadnic pro malou místnost s pevným stropem a rovnou, pískem a listím pokrytou zemí. Na Kavčiny zabloudí málokdo, neboť sem nevede značená cesta. Alespoň zde budete mít klid pro svoji vandráckou duši. A protože jste odsud blízko k Turnovu, doporučuji vám druhou noc složit hlavu právě tady.
3. etapa: Turnov – Kozákov
Délka: 22 km
Zajímavosti:
• Dlaskův statek v Dolánkách.
• Bývalý skalní hrad Drábovna
• Frýdštejn – zřícenina gotického hradu
• Skalní hrad Vranov – Pantheon
• Maloskalské skalní město
• Rozhledna na Kozákově s výhledem na Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory a České Středohoří.
Bivaky:
Seník
Souřadnice: N 50° 36.707 , E 015° 10.176
Hodnocení: -
Popis: V seníku nespěte. Jednak patří lesníkům a pak taky v seně je spousta havěti, čtyřnohé i šestinohé. Ale kdyby vám náhodou začalo pršet, jako mně, můžete tu najít dočasné útočiště. A to je dobré vědět.
Vranov – Pantheon
Souřadnice: N 50° 38.542 , E 015° 11.277
Hodnocení: ****
Popis: Gotický hrad Vranov – Pantheon je považován za nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách, a já jej považuji za jeden z největších zázraků v Českém ráji. Až ho uvidíte, pochopíte proč. Není však otevřený celoročně, proto si ohlídejte otevírací dobu. Bez ohledu na sezónu se však dostanete do tří skalních místností, z nichž mně nejsympatičtější byla ta s uvedenými souřadnicemi. Akorát velká, suchá, rovná, na zemi písek a listí. Doporučuji rozdělat bivak až po setmění, jste přímo u turistické cesty. V blízkosti je kiosek a posezení, tak se při čekání na soumrak jistě zabavíte.
Drábovna na Kozákově
Souřadnice: N 50° 35.885 , E 015° 15.471
Hodnocení: ****
Popis: Na západ od nejvyšší hory Českého ráje Kozákova (744 m.n.m.) najdete do kamene vytesanou komůrku pro čtyři osoby. Ze všech stran krytá místnost s rovným podlažím a černým pískem na rovné podlaze má pro směr vaší cesty strategickou pozici – není příliš daleko od Zlaté stezky a nesklesáte těžce nabyté vrstevnice. Pěkná bivakovna. Doporučuji zakončit třetí denní etapu právě tady.
Ovšem pokud chcete vidět opravdu parádní jeskyni a k tomu liduprázdné Měsíční údolí, klesněte o zhruba 300 výškových metrů níže:
Jeskyně Babí pec
Souřadnice: N 50° 36.003 , E 015° 14.994
Hodnocení: *****
Popis: Naprosto parádní a velká jeskyně, kam zabloudí jen ti, kteří okolí dobře znají. Typická pětihvězdičková zašívárna pro vandráky. Jedinou nevýhodou je, že těch 300 výškových metrů na vrchol Kozákova budete muset zítra ráno znovu nastoupat.
A když už jste klesli tak hluboko, můžete se podívat i do krásného Měsíčního údolí, kde jsou další dvě jeskyně.
Měsíční údolí
Souřadnice: N 50° 35.921 , E 015° 14.813
Hodnocení: ****
Popis: V hloubi Měsíční rokle najdete dvě pěkné místnosti vytesané ve skále, jedna prostorná a dostatečně vysoká, druhá o výšce na skrčení. Jinak vypadají jako většina těch, které jste už doposud viděli. Samotné Měsíční údolí je krásné, navíc jsou to na dlouho poslední skály, které uvidíte. Tak těch vrstevnic nelitujte a vydejte se sem.
4. (až 5.) etapa: Kozákov – Jičín, přes Prachovské skály
Délka: 35 km
Čtvrtá etapa je nejdelší. Pro některé z vás bude možná přijatelnější rozdělit ji v okolí Prachovských skal na dvě.
Zajímavosti:
• Roubené chalupy v okolí Skuhrova a Rváčova
• Barokní kostel Proměnění Páně a rozhledna na vrchu Táboře
• Allainova věž
• Zřícenina hradu Pařez
• Skalní město v Prachovských skálách
• Historické náměstí a zámek v Jičíně
Bivaky:
Rozhledna na skokanském můstku u Lomnice nad Popelkou
Souřadnice: N 50° 31.836 , E 015° 20.888
Hodnocení: ***
Popis: Na západ od Lomnice nad Popelkou, respektive na JV od obce Rváčov, kterou budete procházet, lze nalézt originální stavební počin skokanského můstku skloubeného s rozhlednou. Pokud budete mít štěstí jako já, můžete vidět z vrcholu zasněžené štíty Krkonoš a nad nimi vycházející slunce. Samotná rozhledna má dvě hlavní patra, přičemž spodní je kryté vrchním. Ideální pro deštivé noci. U schodiště dole si přečtěte návštěvní řád. I já si ho prostudovala, a nic o zákazu bivakování jsem tam nenašla. Takže co není zakázáno, to je dovoleno. :-)
Allainova věž
Souřadnice: N 50° 30.162 , E 015° 21.852
Hodnocení: **
Popis: Teprve v roce 2014 se Allainova věž z 19. století dočkala rekonstrukce, díky níž vypadá znovu k světu. Do té doby to bylo spíše zchátralé torzo. Dnes je věž otevřená celoročně a lze se na ni dostat po točitém schodišti. Uvnitř ve spodním patře lze nalézt přístřeší pro bezútěšnou nouzi, ale k noclehu ji příliš nedoporučuji. Je ze dvou stran otevřená a navíc každého procházejícího člověka napadne jako první vlézt dovnitř. Je to ale dobrá ‚nouzovka‘.
Zřícenina hradu Pařez
Souřadnice: N 50° 28.651 , E 015° 16.537
Hodnocení: ****
Popis: Na severozápadním okraji Prachovských skal najdete několik pěkných a pevných místností, které už jen vzdáleně připomínají někdejší slávu hradu Pařez. O jeho existenci hovoří jako první písemné zmínky ze 14. století. Hrad zničili pravděpodobně husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova pouhých 70-80 let od jeho vzniku. Uvnitř toho, co zůstalo zachováno dnešní době, najdete několik bytelných místností s rovnými zdmi i podlahou, čtyřstěnné krytí a na zemi černý písek. Ideální místo pro poslední noc na Zlaté stezce Českého ráje.
Závěrem
Terénní hodnocení keše je dáno délkou trasy, kterou k ní musíte ujít. Samotná finálka má terén 2*.
Pokud jste celou cestu absolvovali čestně a úspěšně našli poklad, můžete si vzít na památku jedno CWG, které nemusíte měnit. Vaše fotky a barvitá líčení zážitků z cesty jsou v lozích velmi vítány, ale prosím, nezveřejňujte žádné fotky ani informace prozrazující místo uložení keše.
Přeji vám slunce ve tváři a vítr v zádech!
Zdroje informací:
Kniha Zlatá stezka Českého ráje, Jan Tůma a Jaroslav Kňap
Wikipedie
Vlastní zkušenosti :-)
Text: Čtyřhranka