Heřmanice v Podještědí je vesnice spadající pod město Jablonné v Podještědí. Jedná se o podhorskou zemědělsko-rekreační ves, nepravidelně rozloženou v širokém údolí Heřmanického potoka, asi 4 km severozápadně od Jablonného v Podještědí. Je možné, že existovala již před založením města Jablonného kolem poloviny 13. století, poprvé je ale zmiňována až roku 1391, kdy patřila k Jablonskému panství.
Obyvatelé obce se původně živili zemědělstvím a prací v lese, ale později se zde rozšířilo tkalcovství a výroba příze. Domácká výroba se tu udržela až do poloviny 19. století, kdy s rozmachem tovární výroby na Liberecku postupně zanikla. Na počátku 20. let žilo v obci přes tisíc obyvatel, ale s odsunem Němců po 2. světové válce jejich počet značně klesl. Od počátku 60. let však začal vzrůstat zájem o rekreační využití obce. Od války opuštěné a chátrající domy byly upravovány na chalupy, což v řadě případů vedlo k záchraně pěkných lidových roubených nebo hrázděných domů. Stálých obyvatel ale pořád ubývalo a proto 1. ledna 1981 byly Heřmanice připojeny k Jablonnému v Podještědí.
Uprostřed osady stojí jednoduchá pseudogotická kaple sv. Antonína z 1. poloviny 19. století, z jehož zařízení dnes zůstaly jen lavice a zbytky mozaikových oken. Jedná se o hladce omítnutou stavbu obdélného půdorysu s polygonálním závěrem. Po stranách kněžiště přistavěna sakristie. Hlavní průčelí zvýrazněno hranolovou věží, která je zakončena jehlancovou střechou s lucernou a makovicí. Kaple zakryta sedlovou střechou, nad sakristií a kněžištěm jednostranně zvalbenou. V exteriéru se výrazně uplatňují architektonické články gotického tvarosloví. Vnitřní prostory prosvětlují vysoká okna zakončená lomenými oblouky. Interiér kaple je plochostropý. Kaple postupně chátrala, ale v roce 2010 se dočkala opravy střechy a především fasády průčelí a kostelní věže. Od listopadu 2013 se zde konají civilní svatební obřady i církevní obřady. Na konci obřadu je možné nechat rozeznít zvon z roku 1928.
V blízkosti kostela stojí Polský kříž z roku 1713, který podle pověsti stojí nad hrobem polského důstojníka. V obci se také dochovala řada lidových domů lužického typu. Jedním z nejzajímavějších je starý selský statek s roubeným přízemím a hrázděným patrem, stojící naproti kostelu.
Na západním okraji Heřmanic se nacházejí pozůstatky přírodního koupaliště s tábořištěm a chatkami, vybudované v letech 1961 - 1963. Jednalo se o umělou nádrž velikosti 100 m x 50 m s hloubkou cca 3 m.
Částí Heřmanic je také osada Paseka, ležící na jižním úpatí Zámeckého vrchu asi 1,5 km severozápadně od obce při silnici do Mařenic. Osada má jen asi čtyři domy, z nichž nejzajímavější je velký dřevěný bývalý hostinec U rozmoklé žáby. Ve 20. letech 20. století měl poetické jméno "U lesního ticha" a dříve v něm prý nebývalo moc bezpečno.
Jak na keš?
Stačí, když správně odpovíte na následující otázky a dosadíte do vzorce.
1. Ve kterém roce se objevila první zmínka o Heřmanicích?
a) 1431 ⇒ A = 5
b) 1391 ⇒ A = 6
c) 1293 ⇒ A = 4
2. Kdy byly Heřmanice připojeny k Jablonnému v Podještědí?
a) 1. 1. 1981 ⇒ B = 0
b) 1. 1. 1991 ⇒ B = 5
c) 1. 1. 2011 ⇒ B = 7
3. Co je přistavěno po stranách kněžiště u kaple sv. Antonína?
a) oltář ⇒ C = 8
b) kazatelna ⇒ C = 5
c) sakristie ⇒ C = 9
4. Ze kterého roku je zvon, který můžete nechat rozeznít na konci obřadu?
a) 1631 ⇒ D = 8
b) 1928 ⇒ D = 4
c) 1570 ⇒ D = 3
5. Z kterého roku je Polský kříž?
a) 1713 ⇒ E = 2
b) 1821 ⇒ E = 5
c) 1627 ⇒ E = 9
6. Kolik domů má osada Paseka?
a) 5 ⇒ F = 8
b) 3 ⇒ F = 5
c) 4 ⇒ F = 1
Finální souřadnice:
N 50°47.ABC
E 014°43.DEF
