Přírodní výtvor Střešovické skály byl za chráněné území vyhlášen v roce 1968. Nalézá se v úzkém pásu mezi ulicemi Na Petřinách a U Šesté baterie v Praze 6, v těsné blízkosti Ústřední vojenské nemocnice.
Geologie
Před více než 90 miliony let, tj. v nejmladší třetině druhohor, leželo území Prahy při jižním okraji rozsáhlé terénní sníženiny, tzv. české křídové pánve. V klesajícím prostoru nejprve vznikla průtočná sladkovodní jezera obklopená subtropickými pralesy, později sem proniklo i teplé křídové moře. V sladkovodním i mořském prostředí se ukládaly zvětraliny splavené do pánve z okolní pevniny. V oblasti Střešovic se jejich postupným zpevňováním vytvořilo několik metrů mocné souvrství různě zbarvených pískovců. Mladšími geologickými pochody došlo k obnažení uvedených druhohorních sedimentů a vzniku rozsáhlého skalního defilé. Spodní partie zdejších výchozů o mocnosti kolem pěti metrů jsou budovány hrubozrnnými pískovci. Tato vrstva, řazená geology k tzv. peruckému souvrství, se vytvořila v sladkovodním prostředí. Vyšší části skalního profilu – jemněji zrnité pískovce s jílovitými vložkami (korycanské souvrství) – již náleží k mořským usazeninám, což dokládají četné stopy po pohybu fosilních organismů po mořském dně i úlomky zkamenělých mlžů. Masy pískovců jsou prostoupeny systémem svislých puklin, při jejichž křížení dochází k odlučování jednotlivých sloupcových bloků hornin. Podél puklin také bývají rychle vsakovány dešťové srážky a voda vymývá písčitá zrna z horniny. Tímto mechanismem se zde na několika místech vytvořily rozšířené pukliny i menší pseudokrasové jeskyňky. Při návštěvě lokality tak můžeme nahlédnout pod hladinu druhohorního jezera i moře a seznámit se též s procesy, které formovaly vzhled zdejších skalisek v nejmladší geologické éře – čtvrtohorách.
Fauna a flora
Z dřevin se zde vyskytuje javor mléč, javor babyka, bříza bělokorá, dub letní, dub zimní, jasan ztepilý a četné druhy křovin. Zejména náletové dřeviny je třeba pravidelně odstraňovat, aby nezakrývaly výhled na hlavní předmět ochrany - skalní defilé. Z bylin roste v osluněných a teplejších partiích jetel prostřední a chrpa čekánek. Malé zbytky suchomilné vegetace se vyskytují na horních hranách skal, roste tu chlupáček obecný a smělek štíhlý. Při průzkumu fauny zde bylo zjištěno 276 druhů motýlů. Zajímavou skutečností je, že tu ještě před nedávnem hnízdil sýček obecný.
Podobný odkryv jako skalní výchoz Střešovické skály lze nalézt i v nedaleké ulici Pod Novým lesem. Tento odkryv vznikl těžbou písku a kamene. Většina skal se tu však nachází na soukromých pozemcích, kam není volný přístup.
Porušování stability skalních svahů
K porušování skalních svahů dochází účinkem zemské tíže. Při sesuvu dochází k pomalé dlouhodobé deformaci svahů, při řícení se jedná o rychlé pohyby, kdy se řítící hmoty pohybují volným pádem. Na území České křídové tabule se jedná o tři odlišné typy svahových deformací:
- A) - porušování svahů, k sesouvání zde dochází na strmých svazích nárazových břehů, jedná se o sesuvy plošného a proudového typu
- B) - blokové pohyby na okraji křídové tabule. Pískovcové bloky se zabořují a posouvají po jílovcovém podloží.
- C) - skalní řícení pískovcových stěn na okraji křídové tabule, kde rozpukané a rozvolněné a podvětrávající bloky se řítí a opadávají do údolí.
Řícení:
Skalní řícení je typ gravitačního pohybu, při němž dochází k náhkému a krátkodobému pohybu horninových hmot na strmých svazích. Horninová hmota při řícení dočasně ztratí kontakt s masivní horninou a zpravidla volným pádem se přesouvá do nižších poloh.
- A) opadávání úlomků - náhlý přesun úlomků hornin volným pádem, následně válením a posouváním
- B) odvalové řícení - náhlý přesun části hornin volným pádem
- C) planární řícení - náhlý přesun celých skalních stěn, a to jak volným pádem, tak klouzáním
Typy skalního řícení:
Na lokalitě Strešovické skály dochází pravidelně ke skalnímu řícení. Roku 1996 zde byl proveden asanační zásah, při kterém byly odstraněny některé křoviny a náletové stromky, pravděpodobně z důvodu odkrytí skalních stěn. Tímto zásahem byly odstraněny přirozené zábrany proti padajícím kamenům, které se díky volnému prostranství mohou při řícení přemístit na větší vzdálenost a dopadnout až na frekventovanou silnici v ulici Na Petřinách. Náletové dřeviny jsou negativním jevem, který způsobuje nestabilitu pískovcových stěn vylamováním bloků a rozšiřováním puklin.
Mapa území přírodní památky Střešovické skály. 
Pro uznání logu mi pošlete odpovědi na níže uvedené otázky přes profil, prosím. Nečekejte na potvrzení a rovnou logujte. V případě nejasností se vám ozvu. Děkuji.
Vaše úkoly:
1) V listingu jsou uvedeny tři typy svahových deformací. Jaký typ se převážně projevuje v území přírodní památky Střešovické skály?
2) Horní část stěny tvoří žlutošedé jemnozrné až střednězrné pískovce korycanského souvrství s jílovitými vložkami, ve spodní části jsou převážně žluté a žlutošedé hrubozrné pískovce perucké. Pokud se podíváte na Střešovické skály z chodníku na souřadnicích N 50° 05.513 E 014° 21.955 můžete spatřit další charakteristické zbarvení. O jakou barvu se jedná a oxid kterého prvku toto zbarvení způsobuje?
3) V horních partiích jsou skály již značně narušené zvětráváním. Jaká je hlavní příčina procesu zvětrávání?
Nepovinný úkol:
4) Jako poslední dobrovolný úkol připojte, pro zdokumentování stavu Střešovických skal, foto části Střešovických skal, která vás zaujala, skalní řícení nebo foto okolí. Předem děkuji.
Praktické informace